Stížnosti na sousedy: nepořádek, hluk a kouření

Obyvatelům českých bytových domů nejvíce vadí sousedé, nájemníci a problémy spojené s lidským faktorem. Nespokojenost s lidmi nás pálí dokonce více než technické a estetické nedostatky domu. Raiffeisen stavební spořitelna průzkumem zjistila, že jen pětina Čechů žijících v bytových domech je naprosto spokojena se svým bydlením.

Nejvíce nám vadí sousedé
S vlastními sousedy má problém 21 procent Čechů. Poměrně překvapivé zjištění vyplynulo z reprezentativního průzkumu, který mezi obyvateli bytových domů provedla Raiffeisen stavební spořitelna. Češi vnímají jako větší problém než špatný stav svého domu (7 % respondentů) své sousedy a ostatní nájemníky (21 %). Mezi další faktory, které obyvatelům v domě vadí, patří nečistota a nepořádek (9 %), laxnost a lhostejnost k dění v domě (6 %), hluk (6 %) a další problémy spojené s lidským faktorem, například špatná komunikace, vedení domu či jeho správce, bezohlednost sousedů a kuřáci. Z technických závad respondenti nejčastěji uváděli jako problém zastaralý výtah (6 %), špatné zabezpečení vchodu (4 %) a celkovou vybavenost domu (4 %).

Graf č. 1. Zdroj: Raiffeisen stavební spořitelna, reprezentativní průzkum mezi širokou veřejností (vzorek 807 lidí, kteří bydlí v bytových domech – buď družstevní, nebo osobní vlastnictví bytů)

Kouření a hluk – nejčastější body sváru mezi sousedy
„Za největší překážku v dobrém sousedském soužití lidé uváděli kouření (34,2 %) následované hlučností (33,3 %). Pokud nepomáhá domluva, lze tento problém částečně řešit klimatizací na chodbách, odhlučněním nebo zvukotěsnými dveřmi,“ říká Dagmar Jonášová z Raiffeisen stavební spořitelny.

Dělají nepořádek a nezdraví – další nedostatky sousedů
Anketa ukázala, že téměř čtvrtině lidí na sousedech vadí jejich nepořádnost a to, že nezdraví nebo neodpovídají na pozdrav. Mezi další důvody nespokojenosti patří, že sousedé pouštějí do domu cizí lidi. Každý osmý respondent si stěžuje na pomlouvání a bezohlednost ze strany sousedů a obecně špatnou komunikaci.

Graf č. 2. Zdroj: Raiffeisen stavební spořitelna, anketa o sousedských vztazích (vzorek 150 lidí; bylo možné označit více možností)

Jak moc se lidé angažují v dění v bytovém domě
Důležitou součástí sousedského života v bytovém domě jsou schůze (shromáždění) společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo bytových družstev (BD). Naprostá většina (83 %) lidí se zajímá o to, co se v jejich domě děje. Polovina lidí tvrdí, že na domovní schůze chodí vždy, třetina se o to snaží a zbytek chodí málo nebo vůbec. Nejobvyklejším důvodem pro účast je snaha získat informace (63 %). Svou absenci pak lidé nejčastěji omlouvají zaneprázdněností. Naprostá většina lidí má dostatek informací o činnosti SVJ nebo BD (80 %) a je spokojená s tím, jak je vedeno (68 %). Respondenti nespokojení s vedením SVJ nebo BD si nejčastěji stěžují na neefektivitu a neschopnost představenstva.

Graf č. 3. Zdroj: Raiffeisen stavební spořitelna, anketa o sousedských vztazích (vzorek 150 lidí; bylo možné označit více možností)

Dění v bytovém domě – chybí informace o půjčkách a hospodaření
Ačkoliv má většina lidí pocit, že má dostatek informací od vedení BD nebo SVJ, obeznámenost s některými zásadními záležitostmi chybí. „Jen 56 % respondentů je dostatečně informováno o tak důležitých věcech, jako jsou rozhodnutí o úvěrech a hospodaření domu. O plánech na další rok informují SVJ a BD své členy ještě méně. Takovou zkušenost má polovina dotázaných,“ doplňuje Dagmar Jonášová z Raiffeisen stavební spořitelny.

Graf č. 4. Zdroj: Raiffeisen stavební spořitelna, reprezentativní průzkum mezi širokou veřejností (vzorek 807 lidí, kteří bydlí v bytových domech – buď družstevní, nebo osobní vlastnictví bytů)

A co vadí lidem z rodinných domů?
Obyvatelům rodinných domů, stejně jako těm z bytových domů, nejvíce vadí, když sousedi kouří a jsou hluční. Rozdíl přináší vlastnictví pozemku a zahrady. Lidem v rodinných domech víc vadí nevychovaní psi, kteří znečišťují jejich pozemek a sousedi, kteří neudržují svou zahradu. Více než pětina majitelů rodinných domů někdy přemýšlela o odstěhování se do domu na samotě. To je výrazně méně než v případě obyvatel bytových domů, kde tato myšlenka napadla 47 procent z nich.

O průzkumu
Průzkum provedla Raiffeisen stavební spořitelna počátkem letošního roku ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Účastnilo se ho přes 800 lidí, kteří bydlí v bytových domech – buď v družstevních bytech, nebo v bytech v osobním vlastnictví. Sběr dat probíhal prostřednictvím internetového dotazníku (CAWI).