Pasivní byty: dobré rozhodnutí pro zdraví i finanční úsporu

Téměř každá rodina sní o vlastním bydlení. V oblíbené lokalitě, v kvalitním bytě a za dobrou cenu. Rodiče při výběru navíc dbají na to, aby bylo přátelské k dětem. Mělo by to být místo, kde se všichni členové rodiny cítí dobře, bezpečně a kde je zdravé a čisté prostředí. Právě takové nové bydlení nabízí pasivní byty. I přesto, že mají dobrý vliv na zdraví svých obyvatel a výrazně jim šetří peníze, stále se okolo nich objevuje mnoho mylných informací. Jak se tedy vlastně v pasivním bytě žije?

Pro své zdraví a především pro zdraví našich dětí děláme maximum. Dbáme na zdravý životní styl, sportujeme, jíme pestrou stravu bohatou na vitamíny. Ale že většina z nás žije v podmínkách ne úplně ideálních pro naše zdraví, to většinou opomíjíme. A přitom je to domov, kde trávíme největší část dne. Proč tedy nezačít právě zde a nepořídit si zdravé úsporné bydlení? „V řadě evropských zemí, zejména těch severských, patří pasivní byty k běžným stavbám. V České republice jsou teprve na počátku, a pro mnoho lidí proto představují poměrně velkou neznámou. A co lidé úplně neznají, toho mají tendenci se obávat. Přitom k tomu není vůbec žádný důvod. Tento způsob bydlení přináší mnoho pozitiv,“ přibližuje energeticky úsporné bydlení Vladimír Dvořák, jednatel a výkonný ředitel developerské společnosti YIT Stavo, která v Praze staví nízkoenergetické byty. A o jaké konkrétní výhody se jedná?

Stále čerstvý vzduch bez průvanu a bez námahy
Pravidelná výměna vzduchu je důležitá pro naše zdraví. V uzavřených místnostech s vydýchaným vzduchem mohou lidé pociťovat bolesti hlavy, únavu, ale také poruchy soustředění. Aby byl v bytě stále čerstvý vzduch, je nutné velmi často a intenzivně větrat. To ovšem přináší komplikace v podobě nezdravého průvanu a ztráty tepla, a proto to málokdo poctivě dělá. Řešením jsou pasivní byty a zavřených oken se bát nemusíte. Otevřít je můžete kdykoliv, ale nebudete to vůbec potřebovat. Pasivní byt totiž umí větrat se zavřenými okny – bez průvanu, zimy a navíc se dovnitř nedostanou nečistoty, prach ani hluk. A umí to sám bez jakékoli asistence pomocí systému řízeného větrání, který do bytu vpouští speciálními průduchy čerstvý vzduch z venku.

Zdravé bydlení bez alergenů
Prach, pyl, nečistoty, ale také plísně a roztoči. To jsou hlavní spouštěči alergií a respiračních chorob, kteří na nás útočí ze všech stran a často i v našich domovech. V běžných bytech se jich zbavit nemůžeme, ale v pasivních máme po problému. „Protože je vzduch do pasivních bytů přiváděn pomocí systému řízeného větrání, je možné pozitivně ovlivnit jeho kvalitu. Pokud mu do cesty postavíme prachový či pylový filtr, zabráníme tak pronikání těchto alergenů dovnitř do bytu,“ vysvětluje Vladimír Dvořák. Ani plísním a roztočům se tu líbit nebude. Daří se jim totiž ve vlhkém prostředí, a to v pasivním bytě díky chytrému systému větrání nenajdou.

Zima od nohou? Ne v pasivním bytě!
U mnoha systémů vytápění se jedná o běžný efekt. Teplý, ohřátý vzduch je lehčí, proto stoupá ke stropu a u podlahy zůstává chladno. Ne tak v pasivních bytech, kde vzduch automaticky cirkuluje. Není proto nutné mít zásoby teplých ponožek a bačkor pro zahřátí studených nohou. „V našem projektu KOTI Hyacint, který stavíme v pražských Modřanech, vyrůstá celý bytový dům v pasivním standardu, tedy v té energeticky nejúspornější kategorii A. Budova F bude mimo jiné vybavena kvalitními izolacemi a okny, díky kterým se z bytu příjemné teplo nedostane ven a které naopak nepustí dovnitř chlad z venku,“ doplňuje Vladimír Dvořák.

Ale co poplatky za provoz?
Pasivní byt automaticky zajišťuje mnoho funkcí. Neznamená to však, že je jeho provoz nákladný. Právě naopak. Poplatky spojené s jeho provozem jsou výrazně nižší než v běžných bytech. Ve všech směrech se snaží využívat přírodních zdrojů, a tím snižuje spotřebu drahých energií. Například teplo, které v zimě v bytě vznikne ať přirozenou nebo umělou cestou, není neefektivně vypuštěno ven, jak tomu bývá u klasického větrání okny. Naopak je předáno pomocí speciálního systému tzv. rekuperace nově přiváděnému čerstvému vzduchu. „Podle našich výpočtů činí náklady na vytápění u bytu o rozměrech 70 m2 v panelovém domě z 80. let ročně 27.400 korun a v bytové jednotce ve standardní novostavbě je to zhruba 18.000 korun. Ovšem v úsporném bytě v KOTI Hyacint lidé zaplatí pouze 2.783 korun. Z ušetřených peněz si tak mohou pořídit třeba dovolenou, něco hezkého do bytu, nebo jim pomohou rychleji splatit hypotéku,“ doplňuje Vladimír Dvořák.