Kde najít v architektuře známku punku? Odpovědi přinese debata v Galerii Jaroslava Fragnera

Kde hledat punk v architektuře? Má vůbec tento pojem opodstatnění, pakliže architektura je ze své definice navázána na establishment? Anebo platí výroky některých teoretiků architektury a kunsthistoriků, že skutečný punk v architektuře je třeba hledat mimo ni, a tudíž mimo produkci architektů: v pouličním spontánním umění nebo v tvořivosti samotných obyvatel například sídlišť?

Odpovědi na tyto otázky se pokouší nalézt nejen probíhající výstava v Galerii Jaroslava Fragnera nesoucí příznačný název Punk v architektuře, ale i nadcházející debata s kurátory výstavy Danem Mertou, Jakubem Fišerem, Filipem Šenkem a jejich hosty, publicisty a teoretiky architektury Janem Taborem, Imro Vaškem a Adamem Gebrianem  a architekty a výtvarníky Martinem Klodou, Janem a Petrem Stolíny a Veronikou Zapletalovou. Ti se již tento čtvrtek 27. 11. od 20 hodin pokusí v rámci diskuze veřejnosti přiblížit jejich náhled na danou problematiku, potvrdit, nebo naopak vyvrátit slovní spojení „punk v architektuře“ – s přihlédnutím k dalším uměleckým projevům odkazujícím k této vyzývavé subkultuře. Více informací na www.gjf.cz.

Punk je synonymem boje proti establishmentu, zajetým pořádkům a konformitě – do jaké míry lze vůbec tento postoj aplikovat v architektuře, se snaží předložit výstava Punk v architektuře. Architektura okupuje veřejný prostor, je navázána na každodenní život. Lze tedy v její souvislosti vůbec mluvit o punku, bitvě s nudou a lhostejností? Nese vůbec atributy punku? Své argumenty a celkové pojetí představí realizátoři výstavy společně se svými hosty již tento čtvrtek v rámci chystané debaty.

Téměř dvě desítky současných realizací českých a četné příklady realizací a přístupů napříč světovou historií architektury ve výstavním prostoru Galerie Jaroslava Fragnera v sobě bezesporu nesou jistou dávku revolty a odlišnosti. Do 7. prosince stále mohou návštěvníci mezi prezentovanými architekty, kteří se vymykali pojetím architektury své doby, najít jména jako Henri Labrouste, Josef Gočár, Hans Hollein, Coop Himmelb(l)au, Vlado Milunić nebo Martin Rajniš, Petr Suske, Svatopluk Sládeček, Ivan Kroupa či ateliéry HŠH a H3T. Jako červená nit se výstavou vinou citace a výňatky z produkce těch, kteří koketovali s punkem v jiných sférách tvorby – Iggyho Popa, Davida Bowieho, Alfreda Jarryho či Vivienne Westwoodové. K návštěvě samotné pak návštěvníky Betlémského náměstí zvou na site-specific Jana a Petra Stolínových, Františka Kowolowského a ateliéru Pes/Ves.