Strava a naše zdraví: makrobiotická strava, prověřený systém výživy

Makrobiotika je jeden z nejstarších a nejprověřenějších výživových systémů založený na energetických principech, proto se často nazývá také energetickou medicínou nebo energetickým stravováním. Slovo makrobiotika je řeckého původu, makro znamená velký a bio život. Základním principem makrobiotiky je žít v souladu s přírodou, pochopit její rytmus a vliv.

Makrobiotické stravování má podporovat naše zdraví a štěstí. Využívá přírodní zdroje energie, hlavně bílkoviny, tuky, minerální látky z obilovin, luštěniny, zeleninu, ovoce, semena, koření atd. Při dodržování zásad makrobiotiky by měl být člověk vitální, měl by mít chuť nejen k jídlu, ale i do života, měl by klidně a dobře spát, mít dobrou paměť a náladu.

Makrobiotika jako způsob života
Makrobiotika doporučuje kromě dietetiky i dechová cvičení, masáže, zábaly, moxování, baňkování atd. Nebrání se ani formám neinvazivní terapie jako jsou aromaterapie, muzikoterapie, kineziologie apod. za účelem nastolení energetické rovnováhy v organismu. Za součást makrobiotické způsobu života se považuje i osobnostní rozvoj, individuální odpovědnost a využívání energetické síly pozitivních myšlenek. Makrobiotika svým důrazem na konzumaci tradičních potravin z konkrétního klimatického pásma, organicky pěstovaných a převážně rostlinného původu příznivě přispívá k ochraně životního prostředí.

Makrobiotika jako energetická medicína
Z historického hlediska poznatky energetické medicíny využívali převážně kultury Dálného východu, ale dochovaly se i práce vědců, lékařů a filozofů na území Evropy. Už Hippokrates ve své Knize o výživě zdůrazňoval: "Potrava nechť je tvým lékem"! Energetická medicína vychází z předpokladu, že všechny entity ve vesmíru jsou jen formou energie. Svou vibrací a tvorbou energetických vztahů tak nemohou existovat jako oddělená soustava, ale vždy se jejich dotýká aktivita prostředí, které současně ovlivňují.

Dva póly ve světě jevů se vysvětlují pojmy JIN (charakteristika energie stoupající, expanzivní, odstředivé, uvolňující) a JANG (charakteristika energie klesající, dostředivá, stahující). V systému dvou základních energií je navíc obsažen i detailnější systém, a to systém pěti energií, který je vyjádřen v pěti elementech (oheň, země, kov, voda, dřevo).

Úspěch makrobiotické stravování je závislý na hodnocení potravin z hlediska kvality enegie, kterou obsahují. To je také základní rozdíl v porovnání s jinými vyživovací systémy. Potraviny, které mají vyváženou energii, správně se kombinují a připravují, zásobují lidský organismus rovnovážnou energií a v těle nastolují rovnovážný stav, tedy zdraví. Jin a jang jsou v každé potravině zastoupeny v určitém poměru. Například všechno, co roste v teplém podnebí, je podle makrobiotiky jin, a to, co roste v chladu, je jang. Jinové potraviny uvolňují, jangové stahují. Základním faktorem makrobiotické výživy je správný poměr mezi jinem a jang, který by měl být 5: 1.

Charakter nemoci nebo poruchy organismu je dán právě charakterem konzumovaných potravin. Buď je to příliš velké stažení některého orgánu (jang), zapříčiněné stahujícími jang potravinami, nebo nadměrné uvolnění některého orgánu (jin), což je dáno uvolňujícími jin potravinami nebo nápoji.

Jangové potraviny
Mírně jangový charakter mají některé druhy obilí, jako je pohanka, proso, pšenice. Jangové jsou ryby, sýry, hovězí maso, drůbež. Nejvíce jangové jsou vejce, omáčky, pasty připravené ze sóji (shoyu, Tamara, miso) a směs gomasie.

Jinové potraviny
Mírně jinový charakter má obilí jako oves, ječmen a kukuřice. Jinové je také vepřové maso, luštěniny, brambory, semena, zelenina, mléko, ořechy a ovoce. Nejvíce jinové potraviny jsou cukr, med, alkohol, drogy a léky.

Makrobiotická zásady
• Extrémně potraviny poškozují, proto je vhodné vyloučit nejvíce jinové a jangové potraviny a extrémně chutě (potraviny příliš sladké, slané, hořké nebo ostré).

• Na slazení používat ječný slad.

• Nedoporučuje se používat ostré koření, uzeniny, ztužené pokrmové tuky, aromatické čaje, kávu, kolu, aromatické byliny, konzervační a barvicí látky, konzervované potraviny, výrobky z bílé mouky, mléko a mléčné výrobky.

• Pokud osoba, která se makrobiotická stravuje, žije v mírném pásmu, měla by se vyhýbat tropickému a subtropickému ovoci a zelenině.

• Jíst v klidu, vše pořádně rozžvýkat (každé sousto min. 50 krát), protože trávení začíná již v ústech.

• Nemělo by se jíst dvě až tři hodiny před spaním ani brzy ráno.

• Mezi jídlem ani po něm by se nemělo pít, aby tekutiny nerozředily žaludeční šťávy a nenarušily tak správné trávení.

• Nepřijímat více energie, než člověk vydá.

Makrobiotické talíř
V mírném klimatickém pásmu se čtyřmi ročními obdobími je optimální rozdělení denní stravy dané makrobiotickým standardním poměrem:

• 40-50% celých obilných zrn a výrobků z nich

• 5-10% luštěnin (s trochou mořských řas)

• 30-35% zeleniny

• 5% polévky

• 5-10% ostatní (ryby, ovoce, ořechy, semena, ...)

Makrobiotické vaření
Potraviny se připravují především vařením (voda nebo pára). Nejlepší nádoby na vaření jsou keramické, případně smaltové, zcela nevhodný je hliník, teflon nebo železo.

Nejlepší je příprava na otevřeném ohni, makrobiotici nepoužívají mikrovlnnou troubu ani elektřinu. Při vaření je třeba chránit minerální látky. Používají se potraviny pokud možno organicky vypěstované.

Pokud vaříme obilí, je třeba z povrchu vody sbírat pěnu. Makrobiotika nedoporučuje jíst hodně chleba, týdně maximálně jedenkrát. Při přípravě luštěnin je třeba pamatovat na to, že se mají namočit přes noc a pak vařit s jemným kořením.

Mléko se dá nahradit obilným mlékem. Namísto mléčných výrobků se v makrobiotické stravování uplatňují sojové výrobky. Maso se nejí, případně jen velmi málo.

Podle makrobiotiky je lidské zdraví výsledkem pozitivního myšlení, zdravého životního stylu a vyvážené stravy.

Přečtěte si další zajímavé články z cyklu Strava a naše zdraví na stránce → Zdraví a přírodní léčba

Zdroj: www.paula.sk