Strava a naše zdraví: vegetariánství, veganství a další formy stravování i filozofie

Vegetariánství je považováno za alternativní formu výživy orientovanou převážně na rostlinnou stravu. Mnohdy jde kromě způsobu stravování také o životní filozofii zaměřenou na péči o zdraví (včetně tělesného pohybu a psychohygieny) a úctu ke zvířatům (odmítá využívání zvířat pro konzumaci, testování, oblékání a jiné účely). V posledním období se stále častěji tento způsob stravování objevuje i u nás. Přívrženci vegetariánství upozorňují často až nekriticky jen na výhody a odpůrci naopak pouze na rizika. Pravda však je, jak to již většinou bývá, někde uprostřed.

Historie vegetariánství

Odmítání masa se v nejrůznějších podobách objevovalo v celé historii lidstva. Nejstarší záznamy o vegetariánství jsou ze starověké Indie a Řecka. V obou případech bylo vegetariánství úzce spjaty s náboženskými a filozofickými důvody, hlavně s nenásilným jednáním proti zvířatům (v Indii se nazývá ahinsa). Stoupenci hinduistických a buddhistických společenství dosud odmítají konzumaci masa. I křesťanství, judaismus a islám mají ve své víře zmínku o částečně bezmasé stravě. Během římské říše a pozdní Antiky se vegetariánství prakticky z Evropy vytratilo. Ve středověku někteří mniši nekonzumovali maso z asketických důvodů. Během renesance se vegetariánství znovu objevilo v Evropě, ale do popředí se dostalo až v 19. a 20. století. Mezi významné představitele vegetariánství patří Pythagoras, Sokrates, Platón, Ovidius, Cicero, Seneca, Hippokrates, Leonardo da Vinci, J.J. Rosseau, Victor Hugo, Lev Nikolajevič Tolstoj, Albert Einstein, Gándhí a mnozí jiní. Výraz vegetarián je odvozen od slova "vegetus" - čilý, živý, svěží. Jako první tento termín začala používat v roce 1847 Vegetariánská společnost v Anglii, která propagovala příznivé účinky tohoto životního stylu.

Nejznámější druhy vegetariánství jsou:

• vegani - konzumují jen rostlinnou stravu, žádné živočišné produkty
• lakto-vegetariáni - rostlinnou stravu doplňují mléčnými výrobky
• lakto-ovo-vegetariáni - rostlinnou stravu doplňují mléčnými výrobky a vejci
• ovo-vegetariáni - rostlinnou stravu doplňují pouze vejci
• semi-vegetariáni - rostlinnou stravu doplňují mléčnými výrobky, vejci, rybami a bílým drůbežím masem
• pesco-vegatariáni - rostlinnou stravu doplňují mléčnými výrobky, vejci, rybami a plody moře (žádné jiné maso)
• Pulo-vegetariáni - rostlinnou stravu doplňují drůbežím masem
• fruktariáni - konzumují pouze dary přírody, čili syrové nebo sušené ovoce, oříšky, semena, olivový olej a některé druhy zeleniny (podle jejich zásad by neměla být zabita žádná původní rostlina)
• vitariáni - konzumují zásadně syrovou, tepelně neupravenou stravu, protože zastávají názor, že tepelně upravená strava je pro člověka nepřirozená (někteří vitariáni jedí i syrové živočišné produkty, čili nemusí jít vždy o vegetariánů v pravém významu slova)
• "Pudink"vegetariáni - konzumují hlavně výrobky z bílé mouky, průmyslově zpracované instantní výrobky, mnoho jednoduchých cukrů, málo rostlinné stravy a žádné maso (tvrdí se, že kazí image zdravému vegetariánství)

Vegetariány se lidé stávají z různých důvodů:

• náboženské a duchovní důvody - nenásilné řízení vůči žijícím tvorům
• zdravotní důvody (snížené riziko onemocnění jako rakovina, kardiovaskulární choroby, cukrovka 2. typu, ...)
• etické důvody - sounáležitost se zvířaty s ohledem na jejich práva. Vegetariáni jsou přesvědčeni, že nemají žádné právo zabíjet zvířata a konzumovat je.
• enviromentální důvody - velká poptávka po zvířecích produktech má za příčinu zvyšování jejich chovu a pěstování potravin (např. obilí) na jejich výkrm. Dobytek spotřebuje ročně 38% celosvětové produkce obilovin. Dva hektary půdy prý uživí 1 člověka konzumující masitou stravu, nebo 14 vegetariány, nebo 50 veganů.

Lidské trávení a otázka masa

Lidský trávicí trakt se skládá z dlouhé stočené trubice, která sahá od úst přes žaludek až po konečník a dalších orgánů, jako jsou játra, slinné žlázy, či slinivku. Trvá mnoho hodin, pokud potrava projde celým trávicím traktem. Některé živiny, jako soli a minerály se vstřebávají do krve přímo. Bílkoviny, cukry a tuky se však musí nejprve rozložit na menší molekuly. Uskutečňuje se to mechanicky, ale i pomocí trávicích enzymů. Nejrychleji se tráví cukry, trochu déle bílkoviny a nejdéle to trvá tukům.

Jak dlouho trávíme konkrétní potraviny:

• Ovoce - 30 minut až 2 hodiny
• Zelenina - 1 až 2 hodiny
• Obiloviny - 2 až 3 hodiny
• Luštěniny - 2 až 3 hodiny
• Těstoviny - 4 hodiny
• Chléb - 4 hodiny
• Sýr - 5 hodin
• Vejce - 5 hodin
• Ryba - 4 až 5 hodin
• Maso - 6 až 8 hodin

Tato tabulka je orientační. Přesné časy, které trávíme trávením jsou dost individuální. Závisejí na množství a kombinace přijatých potravin (viz Dělená strava), ale zejména na metabolismu konkrétního člověka. Například lidé s krevní skupinou 0 mají předpoklady lépe strávit živočišné bílkoviny ve srovnání s jedinci s krevní skupinou A, kteří se označují jako přirození vegetariáni, a kteří živočišné bílkoviny tráví velmi těžko (viz Stravování podle krevních skupin)

Maso je obecně těžko stravitelné pro všechny krevní skupiny bez rozdílu, protože jeho trávení trvá člověku 6 až 8 hodin. Po 4 hodinách se však potrava začíná ve střevě kazit a hnít. To je jeden z hlavních důvodů proč mají masožravci ve zvířecí říši krátký trávicí trakt. Potřebují, aby se maso dostalo ze střev do pár hodin a aby vytěžili z potravy co nejvíce v co nejkratším čase. Člověk však patří k plodožravcům, kteří mají trávicí trakt delší a více uzpůsobený pro přijímání potravy ve formě nejrůznějších plodů, ovoce, ořechů apod. Z toho vyplývá, že pro člověka je konzumace masa nepřirozená.

To, co je dnes problém, však není konzumace masa, ale přejídání se masem. Naši předkové nejedli maso každý den, či dokonce několikrát denně. Je známo, že nadměrná konzumace masa podporuje vznik nemocí jako je rakovina, cukrovka, nadváha, poškození kostí, depresivní stavy a jiné. Mnoho nemocí se léčí například čistě rostlinnou stravou. Vysoká spotřeba masa má také za následek krutou "výrobu" masa.

V mase jsou důležité bílkoviny, vitamíny a minerály. Živočišné bílkoviny jsou komplexní a aby je mohlo tělo zpracovat, musí je nejprve pracně rozložit a znovu složit. Vegetariáni získávají bílkoviny z obilovin, brambor, ořechů a luštěnin. Přesto, že kvalita rostlinných bílkovin je nižší než kvalita živočišných bílkovin (kromě sóji), při správném poměru a vhodné kombinaci různých typů rostlinných bílkovin se jejich kvalita vyrovná celkové nutriční hodnotě smíšené stravy. Všechny vitaminy a minerály nacházející se v mase jsou taktéž nahraditelné rostlinnou stravou.

Esenciální aminokyseliny patří k základním stavebním prvkem našich buněk. Lidské tělo si je neumí vyrobit samo, a tak je přijímá ze stravy, zejména z masa, vajíček, mléka a mléčných výrobků. Z tohoto důvodu doporučuje Světová zdravotnická organizace jako nejzdravější takzvanou lakto-ovo-vegetariánskou stravu, která sice vylučuje maso a ryby, ale zahrnuje vajíčka, mléko a mléčné výrobky v malých umírněných dávkách. Pro vegany, fruktariány a vitariány jsou zdrojem esenciálních aminokyselin ořechy, semínka a kvalitní rostlinné oleje.

Vegetariánská dieta a její rizika

Hlavní složkou vegetariánské stravy jsou potraviny rostlinného původu: obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina, ořechy, semínka a kvalitní rostlinné oleje. Vegetariánská strava je obecně chudá na tuky a bohatá na vlákninu a polysacharidy. Ve vegetariánské stravě je méně sodíku a dusíku, proto mají vegetariáni podstatně nižší riziko civilizačních a kardiovaskulárních onemocnění. U veganské stravy je toto riziko ještě nižší.

Zdravé vegetariánství předpokládá mít dobře prostudované potřeby organismu, skladbu živin a umět dodat organismu dostatek energie. V denní skladbě stravy by měla být zastoupena hlavně zelenina, přičemž listová zelenina se cení více než např. kořenová (dostatek chlorofylu, kyseliny listové, minerálních látek), vyloučit sladkosti, bílý cukr, bílou mouku, omezit sůl a konzervy. Syrová zelenina a ovoce by měly tvořit více než polovinu denní stravy.

Složení vegetariánské stravy musí podléhat určitým pravidlům, aby se po určitém čase nestalo, že bude člověk trpět nedostatkem esenciálních aminokyselin, železa, vápníku, zinku, vitamínů B a D a dalších živin. Doporučuje se obohatit vegetariánskou stravu i o mořské nebo sladkovodní řasy, které obsahují důležité minerály a stopové prvky. Přesto může mít veganská dieta snížený obsah vápníku, jódu a esenciálních mastných kyselin. Vegani proto často obohacují svou dietu a přijímají vhodnou náhradu s obsahem těchto látek. Kritika ohledně nedostatku vitaminu B12 se ukázala jako neopodstatněná, protože lidé živící se bezmasou stravou mají stejné množství tohoto vitaminu než lidé živící se stravou masitou.

Nevhodně sestavená vegetariánská strava může způsobit anémii, poruchy menstruačního cyklu a jiné zdravotní problémy. Semi-vegetariánské stravování (rostlinná strava, mléčné výrobky, vajíčka, bílé maso, ryby) se považuje za naprosto bezrizikové.

Zdravotní rizika vegetariánství závisí také na kvalitě potravin používaných pro přípravu jídel. Kvalita potravin, které nakupujeme, je stejně důležitá pro konzumenty masa i vegetariány. Pokud si někdo dopřeje dvakrát týdně maso v biokvalitě a celkově přitom dbá na zdravý poměr jednotlivých živin, určitě dělá pro své tělo více než vegetarián, který se živí převážně instantními polévkami nebo těstovinami. Je pravda, že běžně dostupné maso ze supermarketů je často nadopované antibiotiky, růstovými hormony a jinými škodlivinami, ale zelenina a ovoce mají také svá negativa, například v podobě pesticidů. Nejideálnější je vegetariánská biostrava, ta však není zrovna nejlevnější.

Podle výzkumů Americké dietologické asociace je vhodně sestavená vegetariánská strava zdraví prospěšná, nutričně dostačující a navíc poskytuje zdravotní výhody ve formě prevence a léčbě mnoha onemocnění. Toto stanovisko zohledňuje současné vědecké poznatky týkající se klíčových živin, hlavně bílkovin, železa, zinku, vápníku, vitaminu D, riboflavinu vit. B 12, vit. A, n-3 mastných kyselin a jódu. Podle Asociace pestrá vegetariánská strava, včetně veganské, může splňovat současné doporučení pro všechny zmíněné živiny. Pomůckou při dosahování doporučených hodnot pro jednotlivé živiny může být i používání obohacených potravin nebo výživových doplňků. Posledním prohlášením Americké dietetické asociace je, že dobře plánované vegetariánství je vhodné během celého života, včetně rekonvalescence, těhotenství, kojení, dětství i dospívání.

Strava ovlivňuje vitalitu člověka a určuje tak kvalitu lidského života.

Přečtěte si další zajímavé články z cyklu Strava a naše zdraví na stránce → Zdraví a přírodní léčba

Zdroj: www.paula.sk