Strava a naše zdraví: plísňová a kvasinková infekce - vysvětlení pojmů

Infekce způsobené plísněmi a kvasinkami jsou dnes velmi rozšířené a mnoho odborníků je řadí mezi civilizační choroby. Odhaduje se, že přibližně každý třetí člověk je dočasně nebo permanentně postižený plísňovým onemocněním. Kvasinky a plísně patří do říše hub, nejdokonalejších a nejplodnějších organismů na naší planetě. Za normálních okolností, pokud je střevní mikroflóra v rovnováze a imunitní systém není oslaben, žijí plísně a kvasinky v souladu s naším organismem.

Problémy nastanou, když se plísně a kvasinky přemnoží a začnou způsobovat tzv. plísňové a kvasinkové infekce. Pokud se tyto infekce neléčí a přejdou do chronického stadia, jsou klasickou medicínou neléčitelné.

Plísně produkují nebezpečné houbové jedy, tzv. mykotoxiny, které v těle způsobují různé záněty a alergické reakce. Záněty dnes patří mezi nejčastější zdravotní problémy a dlouhodobé záněty mohou způsobit vážné zdravotní problémy.

Mykotoxiny se často nacházejí i v našem okolí, zejména ve stravě. Pokud je například některá potravina viditelně napadena plísní, znamená to, že se plíseň a zejména její jedovaté produkty nacházejí v celé potravině. Takovou plíseň nestačí ukrojit a nezničí se ani tepelnou úpravou, proto by se potraviny napadené plísněmi nikdy neměli konzumovat. Výjimku tvoří pouze potraviny, které se pomocí nejedovatých kmenů plísní vyrábějí, například plísňové sýry.

Mikrobiologové rozdělují PLÍSNĚ DO TŘÍ SKUPIN: kvasinky, plísně a dermatofyty. Zástupci každé skupiny mohou člověku škodit a vyvolávat různé nemoci.

Kvasinky jsou jednobuněčné houby, které mají obrovské využití v potravinářském průmyslu. Využívají se při výrobě pečiva, jogurtů, sýrů a podobně. Zdravotní problémy způsobuje hlavně parazitická kvasinka Candida albicans (bílá kvasinka).

U mnoha lidí se Candida albicans v menším množství vyskytuje na kůži av sliznici aniž vyvolávala chorobné příznaky. Poruchou obranyschopnosti organismu se však může její silným přemnožením vyvinout infekce. Tato infekce se označuje jako endogenní infekce, protože kvasinky byly v těle ještě před jejím vznikem. Může dojít i ke exogenní infekci, tehdy jsou kvasinky do těla přeneseny zvenčí kontaktní infekcí dotykem infikovaného člověka nebo kontaminovaného předmětu.

Pokud se Candida albicans přemnoží, může způsobovat různé infekce trávicího traktu, zejména tlustého střeva, močových cest a pochvy. Onemocnění vyvolané kandidou albicans mohou postihovat na jedné straně kůži a sliznice, tehdy se označují jako mukokutánní kandidóza nebo zkráceně soor, na druhé straně však mohou postihovat i různé tkáně a orgány, tehdy mluvíme o systémové kandidóze. Při soor neboli infekci sliznic kandidou albicans, je na sliznici bělavý až žlutý povlak.

Tento povlak se dá odstranit, přičemž může dané místo následně snadno krvácet. Soor ústní sliznice i jícnu způsobuje bolesti při přijímání potravy a při polykání a často i pálení za hrudní kostí. Střevní soor způsobuje průjem, nadýmání nebo pocit plnosti. Kožní infekce Candida albicans vedou k zčervenání kůže i k svědění a vyskytují se hlavně v kožních záhybech (např. Podpaží, anální oblast). Plísňová onemocnění kůže se obecně označují pojmem mykóza. Napadení vagíny soor (vaginální kandidóza nebo vaginální mykóza) se projevuje silným svěděním i pálením, zarudnutím a otokem sliznice vagíny, bělavým drobivým výtokem z vagíny a bělavým povlakem, který po odstranění odhalí zapálený podklad.

Vedle neškodných druzích plísní, jako jsou například sýrové, známe i PATOGENNÍ PLÍSNĚ, které produkují množství spór, zodpovědných za infekce dýchacích cest. Spóry plísní se přenášejí vzduchem a zejména u alergiků často vyvolávají alergické reakce.

Nejzákeřnější z nich je tzv. černá plíseň (Aspergillus niger), která dokáže vyvolat těžkou plicní infekci. Jedním z nejznámějších příkladů je "kletba Tutanchamona", když po objevení jeho hrobky v roce 1922 zemřelo na záhadnou plicní nemoc 22 lidí, kteří do hrobky vstoupili. Černá plíseň se často usazuje v rozích koupelen, za skříněmi, na vnějších zdech nebo ve sklepích. Plísním se daří všude tam, kde je teplo a vlhko, protože takové prostředí je pro ně ideální.

Poslední skupinou plísní jsou DERMATOFYTY, které se usídlují zejména na lidské pokožce a na nehtech rukou i nohou. Léčba plísňových onemocnění kůže (mykóz) je velmi zdlouhavá, protože vyžaduje mimo jiné i soustavné ošetřování postižených míst. Rozlišujeme systémové mykózy vnitřních orgánů, keratomykózy a dermatomykózy. Systémové mykózy vznikají například po transplantaci orgánů nebo u AIDS. Postihují vnitřní orgány i podkoží a bývají spojeny se systémovými problémy.

Keratomykózy a dermatomykózy se jako příležitostné onemocnění vyskytují poměrně běžně. Při keratomykózach chorobný proces zasahuje pouze horní vrstvu pokožky, při dermatomykózách postihují celou kůži, ale i sliznice, nehty či vlasy. Často se vyskytuje i trichomykóza a tonzilomykóza.

Přečtěte si další zajímavé články z cyklu Strava a naše zdraví na stránce → Zdraví a přírodní léčba

Zdroj: www.paula.sk