Strava a naše zdraví: cukry (sacharidy) a jejich chování v našem těle

Naše tělo dokáže využívat látky pouze v jejich nejjednodušších formách, proto se musí všechny složené cukry (tj disacharidy a polysacharidy) nejprve rozštěpit na jednoduché cukry (monosacharidy). Jakmile se složené cukry rozštěpí na glukózu, ta se absorbuje ze střev do krve. Krev ji transportuje do buněk, kde se rozloží na uhlík a okysličí buňky, čímž vzniká teplo a energie. Část nadbytečného uhlíku se uloží buď jako ATP, nebo jako glykogen, nebo je převedena na tuk. Když má tělo nedostatek energie, sáhne do těchto zásob. Glukóza pro náš organismus představuje základní zdroj energie.

Hodnota glukózy se v průběhu dne mění. Nejnižší hodnota je hned po probuzení a naopak po dobrém jídle se hladina glukózy zvýší. Glukóza v krevním řečišti je neustále pro tělní buňky nutná. Za přítomnosti inzulínu může glukóza proniknout buněčnou membránou a slouží jako zdroj energie. Na glukóze jsou závislé i nervové buňky a při absenci glukózy více než 15 minut dochází k jejich odumření.

Každá aktivita vyžaduje energii a transport živin stěnami buňky. Většina živin potřebuje nějakého pomocníka nebo přepravce při průniku do buňky. Jedině fruktóza na průnik do buňky nevyžaduje inzulín ani jiné látky. Je stěnou buňky prostě protlačena (difúzi). Proto je fruktóza ideální i pro diabetiky. Fruktóza je nejlepším přírodním cukrem a ideální látkou pro regeneraci mozku a cév.

Sacharidy se tráví rychleji než bílkoviny a tuky. Trávení sacharidů začíná již v dutině ústní prostřednictvím enzymů, které se nacházejí ve slinách. V kyselém žaludečním obsahu trávení ustává, pak pokračuje enzymy slinivky a končí v tenkém střevě, kde polysacharidy i oligosacharidy jsou rozštěpeny na základní monosacharidy. Monosacharidy se pak vstřebávají a krví jsou transportovány do jater a odtud do celého organismu.

Glykogen je komplexní cukr, ve kterém si tělo ukládá energetickou zásobu do svalů a jater. V případě potřeby se glykogen, složený z řetězců molekul glukózy, štěpí na krevní cukr jako primární zdroj energie. Funkce svalového a jaterního glykogenu je však jiná. Svalový glykogen slouží jako okamžitý zdroj energie pro naše svaly a na jiný účel nemůže být využit. Játra naopak reguluje hladinu glukózy v krvi. Pokud je hladina nízká, štěpí glykogen zpět na glukózu a uvolňuje ji zpět do krevního řečiště. Lidský organismus neustále balancuje s hladinou glukózy v krvi a zásobou glykogenu ve svalech a játrech. Pro optimální fungování těla je důležité, aby v krvi nebylo glukózy málo, ale ani hodně. Tuto důležitou roli plní hormon inzulín. Přijetí glukózy v potravě má ​​za následek vyplavení inzulínu a následné "plnění" glykogenu do svalových buněk a jater. Pokud jsou však zásobárny již plné nebo je glukózy nárazově nadbytek, cukr bude přeměňovat a ukládat do zásob ve formě podkožního tuku. Pozor na glukózu by si proto určitě měli dát lidé s pomalejším metabolismem a ti, kteří se snaží zhubnout.

Nepotřebujeme sníst hodně cukru na to, aby byla krev doslova zaplavena touto pohotově dosažitelnou energií. Pokud se tak stane, slinivka musí pracovat "přesčas" a vyrábět inzulín, aby mohl být přebytečný cukr přeměněn na tuk. Přebytečný inzulín pak snižuje hladinu krevního cukru pod normální hodnotu a vzniká hypoglykémie (stav, kdy je hladina cukru v krvi nižší než běžná hodnota). Hypoglykémie, ke které občas dochází, není sama o sobě nijak závažná. Pokud se však často přejídáme cukrem, způsobíme si tak vznik začarovaného kruhu, vedoucího k chronicky nízké hladině krevního cukru. Za těchto okolností může hypoglykémie představovat počáteční stadium cukrovky. Malé množství cukru nám nic špatného neprovede. Musíme však mít na paměti, že jeden dezert může odpovídat až 25 lžičkám cukru a že v průmyslově vyráběných pokrmech a nápojích jsou skrytá velká množství cukru. Opakem hypoglykémie je hyperglykémie (stav, kdy je hladina cukru v krvi vyšší než běžná hodnota).

Pozor na drastické diety. Když má tělo nedostatek cukrů, sáhne po uložených tucích nebo rozkládá vlastní tkáň, aby energii získalo. To má pak často za následek poškození svalů, jater, slinivky a ledvin.

Z hlediska výživy jsou rafinované (průmyslově vyráběné) cukry zcela nevhodné. Rychle se dostávají do krve a zvyšují hladinu inzulínu v krvi, což způsobuje nedostatečné využívání glukózy, glykogenu i tuků. Nadměrné množství cukru brání lidskému tělu v práci stejně jako ucpaný karburátor motoru automobilu. A proto rafinovaný cukr přispívá k překyselení organismu, k zahleňování, likviduje tělesné zásoby vitamínu B1, podporuje zubní kaz (tím, že cukr vytváří ideální prostředí pro rozvoj bakteriálních kultur v ústech a zpomaluje vnitřní oběh v zubech), oslabuje imunitní systém narušením schopnosti bílých krvinek zabíjet choroboplodné zárodky, podporuje vznik hypoglykémie a později cukrovky, ... Rafinované cukry neobsahují potřebné množství jednotlivých vitaminů a minerálních látek, které jsou při správném metabolismu cukrů využívány žlázami k produkci enzymů na štěpení cukrů.

Poslední výzkumy spojují výskyt infarktů myokardu s nadměrným příjmem cukru. Lidé, kteří denně zkonzumují 110 g cukru (asi 22 lžiček), jsou 5x náchylnější na infarkt než ti, kteří ho zkonzumují pouze 60 g (12 lžiček). U dětí je to hlavně riziko obezity, nadváhy, hyperaktivity, zvýšené agresivity apod. V Česku je v porovnání s USA obézní "jen" asi každé desáté dítě, zatímco každé páté má nadváhu a čísla stále stoupají.

Přísun rafinovaného cukru do krve má za následek mnoho chemických a hormonálních změn, které vedou k produkci neurotransmiteru serotoninu, který navozuje příjemný stav, až euforii. Tyto skutečnosti jsou příčinou toho, že se lidé stávají na cukru závislí úplně stejně jako na cigaretách nebo jiných drogách. Tento fakt s radostí využívají potravinářské společnosti a bombardují trh tunami přeslazených potravin. Přírodní a nešlechtěné plody, jako například lesní borůvky nebo jahody, už pak nejsou pro zdegenerované chuťové buňky lidí dost sladké. Lidé mají kladný vztah k sladkému už v genech, protože právě zralé sladké plody jsou odpradávna potravou lidí. Příroda nám nabízí velké množství sladkých plodů, které zároveň obsahují i ​​hojnost minerálů.

Přečtěte si i další zajímavé články z cyklu Strava a naše zdraví na stránce → Zdraví a přírodní léčba

Zdroj: www.paula.sk