Plíseň v koupelně: jak nepustit plíseň do koupelny

Koupelna - místo, kde je vysoká vlhkost, vysoká teplota a jen omezená možnost řádného provětrání. Tedy ideální prostor, aby se tam uchytila a dále šířila plíseň. Moderní stavební technologie ale umí s plísněmi účinně bojovat. Sestavil jsme proto manuál, co je nutné si ohlídat, aby se u vás plíseň neuchytila.

1) Spárovací hmoty

Základem všeho jsou správně provedené spáry mezi dlažbou a kachličkami. Samozřejmostí je používat jedině spárovací hmoty odolné vůči vodě. Ve skrze existují tři základní typy.

A) Vodo nepropustné. To jsou spárovací hmoty, které do sebe nasáknou zanedbatelné množství vody a ta pak následně přes ně neprojde.

B) Vodo odpudivé. To je nástavba k nepropustnosti vody, kterou lze charakterizovat tak, že na spárovací hmotě se při kontaktu s vodou dělají kapky, které nezasáknou do povrchu. Stejný efekt, jako dělá voda na navoskovaném povrchu automobilu.

C) Speciální spárovací hmoty, nejčastěji Epoxidové. Jedná se o většinou dvousložkové spárovací hmoty. Smícháním obou složek a následnou chemickou reakci vznikne chemicky odolný povrch, srovnatelný s plastickou hmotou. Tyto spárovací hmoty jsou vhodné zejména tam, kde je obklad či dlažba v trvalém a nebo velice častém styku s vodou. Některé spárovací hmoty mají přímo složku, která zabraňuje tvorbě plísní a jejich následnému rozšíření.

"Tyto spárovací hmoty je možné čistit pomocí běžných úklidových prostředků. Pokud po delším časovém období již není jejich povrch tak celistvý, či z nějakého důvodu nevypadají hezky, vyrábí se na obnovení jejich povrchu speciální chemie, pomocí níž lze obnovit barevnost povrchu a vodoodpudivost. Jsou to penetrační nátěry na spáry, barvy na spáry, polymerové nátěry a obnovovací chemie," říká Martin Píša, vedoucí servisního oddělení SIKO koupelny&kuchyně.

2) Silikonové hmoty

"Doporučujeme používat jedině tmely speciálně určené do koupelen. Na trhu je velké množství výrobků tohoto typu z nichž některé nejsou určeny do koupelnového prostředí. Na výrobku nemusí být vždy napsáno, že se jedná o sanitární tmel. Stejně tak není nutné používat tmely s octovým rozpouštědlem (při použití je cítit ocet), lze používat i tmely neutrální," vysvětluje Píša.

Tmely určené pro koupelny lze rozdělit do dvou základních kategorií:

A) Silikonové tmely neutrální či s rozpouštědlem.

B) Speciální tmely, pryskyřice, vícesložkové tmely.

Neutrální tmely jsou vhodné tam, kde je riziko, že by reagovaly s povrchem – tedy kovové lišty, lakované povrchy a zrcadlovina. Kvalitní tmel by tedy měl být popsaný jako tmel určený do koupelny a nebo vlhkého prostředí, měl by obsahovat složku proti plísním a složku na odpuzení vody.

Tmely je nejlepší čistit klasickou úklidovou chemií. Tam kde se na nich začne tvořit plíseň, je možné zakoupit speciální chemii většinou ve formě spreje, která je očistí. "Je však nutno zdůraznit, že životnost tmelu je vždy omezená a je silně závislá na vlhkosti prostředí druhu vody (z některé vody se objevuje na tmelech červená vodní řasa mylně považovaná za plíseň), jeho expozici na světle a podobně," upozorňuje Píša.

V případě, že začne tmel odcházet je lepší ho odříznout a pomocí chemie k tomu určené odstranit zbytky tmelu a místo očistit a po té aplikovat nový. Většina tmelů totiž nelze po zaschnutí na sobě vrstvit. Aplikace tmelu musí být prováděna v souladu s technologickým postupem popsaným na výrobku. Povrch na nějž je tmel nanesen musí být dokonale očištěný a odmaštěný.

3) Odtok

Tam kde ve sprchových koutech není vanička, ale dlažba a odtokový žlábek, platí několik zásad.

A) Vždy u dlažby použít alespoň minimální sklon směrem ke žlábku.

B) Vyvarovat se řezání dlažby, protože řezanou hranou do ní může sáknout voda.

4) Obecné rady

Doporučuje se používat systémové řešení – tedy koupit penetraci, izolaci proti vodě, lepidlo atd. od jednoho výrobce. Každý výrobce má systémové řešení. Chemie od různých výrobců může spolu reagovat.

Nutné je zabezpečit povrchy sklonem tak, aby na nich nemohla voda trvale zůstávat. Velký vliv na povrchy má celková hygiena místa jejich použití. je nutné prostory pravidelně větrat a vytápět. "Pozor na plastová okna v koupelně. Ta znemožňují proudění vzduchu a tím vyváří živnou půdu pro plísně. V případě, že už tam plastová okna máte, je dobré používat mikroventilaci a pravidelně větrat," uzavírá Píša.