Energeticky úsporné bydlení: mýty o pasivních domech jsou nepodložené

Mezi lidmi roste zájem o zdravý životní styl a také o snižování výdajů za energie. Pozornost se proto obrací na energeticky úsporné bydlení. Zájemci o koupi bytu však často netuší, co si mají pod pojmem nízkoenergetická nebo pasivní stavba představit. Obávají se vysokých cen nebo složitých technologií, které jim neumožní byt správně využívat. Navíc se objevuje řada nepřesných či mylných informací o přísných směrnicích Evropské unie či o zdražování bytů kvůli drahým technologiím. Tyto informace jsou často pouhými mýty. Vyvrací je česká jednička na trhu nízkoenergetického a pasivního bydlení – developerská společnost JRD, která úsporné domy v Česku úspěšně staví již více než 12 let. Kolem 90 % bytů v energeticky úsporných domech prodá ještě před kolaudací příslušného projektu.

Mýtus: Moderní technologie a náročnější výstavba energeticky úsporné domy a byty prodražuje. Proto jsou ceny pasivních bytů mnohem vyšší než těch klasických.

Fakt: Na trhu s novým bydlením panuje mezi developery velká konkurence. Proto projekt, který chce uspět, musí být konkurenceschopný. A to se týká zejména ceny. „Pořizovací cena energeticky úsporných bytů JRD je srovnatelná s cenou ostatních kvalitních projektů v dané lokalitě. Přivedlo nás k tomu dvanáct let nabírání zkušeností s výstavbou nízkoenergetických a pasivních domů, kdy jsme vyvíjeli nové materiály a stále zdokonalovali stavební postupy. Dnes umíme stavět vysoce kvalitní stavby nejvyšších energetických standardů za ceny srovnatelné s běžnými neúspornými byty. A na rozdíl od nich klient v pasivním bytě získá velmi komfortní a především zdravé bydlení, které výrazně šetří provozní výdaje,“ uvádí Jan Řežáb, majitel JRD.

Mýtus: Koupě pasivního bytu se nevyplatí. Prezentované úspory jsou navíc hypotetické, ty skutečné jsou pak mnohem nižší.

Fakt: Investovat do energeticky úsporného bytu, který svým obyvatelům vytvoří zdravé prostředí se stále čerstvým vzduchem, se vyplatí. Klasické domy spotřebují minimálně 90 kWh/m² ročně, zatímco energeticky pasivní budova méně než 15 kWh/m², takže úspora nákladů je znatelná. Bydlení v pasivním domě s sebou přináší oproti běžné novostavbě čtyřikrát až šestkrát nižší náklady na vytápění a roční úsporu 7 až 15 tisíc korun. „Tvrzení, že pasivní byt a jeho následný provoz jsou dražší a prezentované úspory pouze hypotetické, lze snadno vyvrátit. My se výstavbou úsporných bytových domů zabýváme několik let a skutečnou výši nákladů můžeme doložit konkrétními čísly a výsledky. Měření v pasivním bytě našeho klienta v Ecocity Malešice jasně ukázalo, že reálná spotřeba tepla na vytápění v jednotce o velikosti 58 m² s řízeným větráním s rekuperací tepla byla pouhých 2,5 kWh/m²/rok, “ upřesňuje Jan Řežáb. Obyvatelé tohoto bytu, ve kterém žije dvoučlenná domácnost, přitápěli za minulou zimu pouze 4x, když teplota výrazněji klesla a nesvítilo sluníčko. Jinak se byt díky rekuperaci standardně vyhřál teplem ze slunce, spotřebičů a lidských těl nad 21 °C a pocitová teplota byla díky dokonalým izolacím a neexistenci průvanu ještě vyšší. Spotřeba energie na vytápění činila celkem 148 kWh ročně, což je při průměrné ceně elektřiny 4,83 Kč za kWh pouhých 715 Kč.

Mýtus: Evropská legislativa zavazuje členské státy EU svou směrnicí EPBD II k výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou energií. Jedná se o nepřiměřenou regulaci trhu, která povede k zdražování nových bytů.

Fakt: „Tato směrnice zdaleka není tak přísná. My již 12 let stavíme energeticky úsporné domy, splňující normy platné pro rok 2020. Nařízení nevyhovuje pouze developerům, kteří neumí stavět v energeticky úsporném standardu, a proto se jim může stavba prodražit. Pro klienty navíc vyplývá z daného předpisu mnoho pozitiv. Dostanou větší možnost kupovat kvalitnější byty, které jim přinesou úspory v provozních nákladech a zdravé vnitřní prostředí. Řada z nich to oceňuje už nyní, což potvrzují prodeje našich pasivních bytů. Kolem 90 % jich máme prodáno ještě před kolaudací . Již v srpnu jsme překročili náš plán prodejů na letošní rok. To je jednoznačným důkazem růstu zájmu o kvalitní úsporné a zdravé bydlení,“ vysvětluje Jan Řežáb.

Mýtus: V pasivních domech a bytech se nesmějí otevírat okna, a proto v nich není čerstvý vzduch.

Fakt: „Toto je asi nejznámější mýtus, který se absolutně nezakládá na pravdě. Okno si v pasivním domě samozřejmě otevřít můžete. Proč se však nechat obtěžovat hlukem či prachem z ulice, když to není nutné? Výměnu vzduchu totiž zajišťuje automatický systém řízeného větrání za pomoci rekuperační jednotky. Ta se zároveň stará o udržování příjemné stabilní vnitřní teploty. V zimě byty ohřívá a v létě v nich udržuje příjemný chlad,“ říká Jan Řežáb.

Mýtus: Pasivní byt bez přístupu čerstvého vzduchu má špatný vliv na zdraví jeho obyvatel.

Fakt: Je to přesně naopak. V pasivním bytě je díky řízenému větrání s rekuperací zajištěn stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu. Nehromadí se zde oxid uhličitý, jehož vysoká koncentrace způsobuje zdravotní obtíže. Čidla v bytě hlídají optimální hladinu vlhkosti, aby se netvořily nebezpečné plísně, nebo aby zde nebyl příliš suchý, dráždivý vzduch. Rekuperační jednotky mají prachové filtry, které brání pronikání nečistot. Mohou být vybaveny i pylovými filtry, což ocení zvláště alergici, astmatici a lidé s oslabenou imunitou.