České dopravní stavby: nejprve se staví, až potom myslí

Na první pohled se zdá, že je to jen regionální problém. Hluk vadí "jen pár tisícům obyvatel", Pražáci si holt sundají na chvíli nohu z plynu, řekne si nezúčastněný Čech. Ale problém je to celorepublikový. Proč? Ukazuje to totiž, jak se v Česku postupuje při výstavbě klíčových dopravních staveb. Nejdříve se staví a teprve později myslí.

O tom, že jsou v blízkosti trasy okruhu obce, se vědělo dávno před výstavbou. Že nechce nikdo hlučnou dálnici kousek od svých oken, je logické. Proč se tedy nezvolila trasa jiná, případně jiné řešení stavby? Možná by stačilo zapustit komunikaci trochu níže do terénu, aby vzniklý val kolem ní nepustil tolik hluku do okolí. Samozřejmě dražší varianta. Ale kolik budou stát následné úpravy v podobě stavby protihlukových stěn a pomůžou vůbec? A co když Česká republika kvůli hluku přijde o dotaci na stavbu z fondů Evropské unie?

I to totiž hrozí. Obyvatelů, bydlících v obcích jako jsou Jesenice, Osnice, Dobřejovice nebo Jirčany, se zastala Evropská komise. Po letech neúspěšných stížností k úřadům, ministerstvům i soudům, zaznělo z Bruselu vytoužené zastání. A dokonce evropští úředníci pohrozili nedodáním peněz, které byly na stavbu slíbené.

Na Pražském okruhu se tedy v problémovém úseku takřka ihned snížila maximální povolená rychlost. Osobní automobily tudy mohou místo stotřicítky jezdit jen stovkou, nákladní automobily dokonce jen 70 km/h. A to se samozřejmě mnohým nelíbí. Kdyby se totiž mělo jezdit pomaleji všude, kde dálnice vede poblíž obydlené zóny, nejezdilo by se 130 kilometrů za hodinu skoro nikde. "Jednou je to dálnice, tak ať se po ní jezdí jako po dálnici," říkají nazlobení řidiči.

Situaci by dle úřadů měly vyřešit protihlukové stěny, které by měly podél dálnice vyrůst nejpozději do června letošního roku. Okolní obce je však považují za nedostatečné. Má se jednat jen o čtyři krátké úseky, na spoustě problematických míst se tak nic nezmění. Je vidět, že Česká republika o slíbené evropské peníze přijít nechce. Nebylo by však lepší příště na problém myslet už při výstavbě a nezalepovat následně nedostatky nedokonalými řešeními? Možná bychom pak neměli dálnice, u kterých jsou nespokojeni nejen nedaleko bydlící obyvatelé, ale i řidiči, kteří po nich jezdí.