Naše zdraví: za některé problémy může nedostatek hořčíku

Jiřina Kavková, 5.5.2016

Trápí vás bolesti hlavy, únava, závratě a migrény? Nebo vám nedá spát nepravidelný srdeční rytmus a potíže s dýcháním? Případně vás sem tam postihnou svalové křeče a mravenčení v končetinách? Zdánlivě rozdílné projevy, které však mohou mít společnou příčinu – nedostatečné množství hořčíku.

Nedostatek magnézia v organizmu se klinicky vyskytuje často, ale laboratorně ho lze jen těžko prokázat. Až v polovině případů se to na jeho sérových hladinách neprojeví. Klinické příznaky jsou velmi rozličné a týkají se celé řady orgánových systémů – nervové či oběhové soustavy, trávení a zažívání.

„Z literatury víme, že magnéziový deficit postihuje dvě třetiny pacientů jednotek intenzivní péče a také 13 % pacientů léčených pro interní a gynekologická onemocnění. Ve 40 % případů je provázen i nízkou hladinou draslíku,“ upřesňuje prof . MUDr. Pavel Calda , CSc.

Proč máme hořčíkový deficit? Na vině i stres

Nedostatečné množství hořčíku má několik příčin. Jedním z nich je snížení jeho obsahu v půdě. Původně byla země na hořčík bohatá. Nicméně kvůli hnojení draselnými hnojivy jeho obsah klesá, proto jsou i zemědělské produkty na magnézium mnohem chudší než dříve. Dalším faktorem je samozřejmě skladba našeho jídelníčku.

„Rozpustné vitaminy a minerály včetně magnézia transportují ve vodě polysacharidy (brambory, obiloviny, luštěniny). Jejich spotřeba však klesá a naopak se zvyšuje konzumace potravin bohatých na tuky a bílkoviny. Jenže právě během příjmu většího podílu tuků je vstřebávání magnézia tlumeno. Jeho absorpci současně snižuje i potrava bohatá na bílkoviny a vápník (maso, mléko),“ vysvětluje pan profesor.

Hladinu hořčíku dále významně ovlivňuje stres. „Tím, že se v důsledku stresu vyplavují katecholaminy (důležité látky v našem těle, např. adrenalin), dochází ke dráždění enzymových systémů, které jsou závislé na hořčíku. Při dlouhodobé zvýšené stresové pohotovosti proto může být chronicky narušen magnéziový metabolizmus,“ pokračuje odborník.

Různé projevy hypomagnezémie

Syndrom nedostatku magnézia může být vrozený, kdy je poškozena schopnost ho vstřebávat, nebo postihuje různé orgánové systémy, což se děje častěji. Můžeme ho rozdělit do 4 forem podle toho, jakou část těla zasahuje:

1. Cerebrální – centrální nervová soustava (mozek a mícha)

Projevy: únava, tlaková bolest hlavy, tlak v hlavě, závratě, zvýšená citlivost na zvukové podněty, tiky, poruchy koncentrace a spánku, stavy zmatenosti, halucinace, deprese, strach

2. Viscerální – útroby

Projevy: koliky, pylorospasmus (křečovité sevření žaludku), hypereméza (nadměrné zvracení), zvýšena motilita (mimovolní pohyblivost) střev

3. Vaskulárně stenokardiální – oběhová soustava (srdce a cévy)

Projevy: nárazově může docházet k anginózním záchvatům (bolesti na hrudi) či poruchám srdečního rytmu

4. Svalově tetanická – nervy a svaly

Projevy: hyperreflexie ( zvýšení reflexů, když vypadne jejich přirozené tlumení) , svalové křeče v lýtku či ve svalovině krku

Stavy způsobené nedostatkem magnézia se dělí na dvě skupiny. Do té první patří stavy související s omezením jeho přísunu, zvýšenými ztrátami či zvýšenou potřebou. Do druhé skupiny se řadí průvodní projevy orgánových onemocnění. Podrobnější popis je v tabulkách.

Omezení přísunu, zvýšené ztráty či zvýšená potřeba magnézia
Co je na vině
Nedostatečný přísun	nevhodně upravená strava (polotovary, ohřívaná strava), podvýživa nebo nevyvážené diety (hladovění, odtučňovací diety, diety bohaté na proteiny), voda a půda s nedostatečným obsahem minerálů, závodní a nemocniční stravování, umělá (náhradní) výživa bez magnéziové suplementace
Zvýšené ztráty	průjem, zvracení, diabetes, pocení, alkoholizmus, snížené vstřebávání, léky (např. diuretika, glykosidy, gentamycin, amphotericin B, cisplatina), hormony (např. kortikosteroidy, inzulín, D-penicilamin, cyklosporin), dialýza, posuny pH nebo elektrolytů (hyperkalcemie, hypofosfátémie, acidóza), hyperaldosteronizmus (zvýšená produkce hormonu nadledvin)
Zvýšená spotřeba	chronický stres, trauma, výkonnostní sport, nadměrná digitalizace, rychlý růst, hypertyreóza či tyreoideální hormony (T3, T4 – problémy se štítnou žlázou), těhotenství, kojení

Průvodní projev onemocnění těchto orgánů
Žaludek a střeva	záněty střev, porucha vstřebávání živin, resekce tenkého střeva
Ledviny	polyurie (chorobně zvýšené vylučování moči), chronické a akutní ledvinné selhání, diabetes mellitus, žíznivka
Žlázy s vnitřní sekrecí	zvýšené produkce některých hormonů (např. primární hyperparathyreoidizmus, primární a sekundární hyperaldosteronizmus), thyreotoxikozis ( tkáně jsou vystaveny vysokým hladinám cirkulujících hormonů štítné žlázy)
Játra a slinivka	cirhóza, záněty slinivky, alkoholizmus

Jak se vyvarovat nedostatku hořčíku? Někdy jsou třeba suplementy.

Abyste splnili doporučený denní příjem magnézia ( 200–400 m g), měli byste mít v jídelníčku dostatek rozmanitých celozrnných potravin, luštěnin a zeleniny (zejména tmavozelené listnaté – třeba špenátu). Předchozí mírný nedostatek magnézia v organizmu může upravit jeho zvýšení přísun díky dietě. Ovšem jeho těžký deficit se se změnou diety většinou pozměnit nepodaří.

„Při velmi nízkých hladinách magnézia je doporučována jeho suplementace. Perorální (ústní) užívání magnézia je ale limitované jeho vstřebáváním. To se ovšem liší u jednotlivých typů přípravků,“ pokračuje lékař. „O způsobu jeho podání se musí ošetřující rozhodnout vždy s ohledem na příčinu nedostatku a celkový stav pacienta. Například při ledvinných onemocněních je snížena schopnost vylučovat magnézium, proto je zde na místě opatrnost,“ dodává prof . MUDr. Pavel Calda , CSc.

Perorální preparáty (např. granule pro roztok, tablety aj.) obsahují kombinaci magnézia s další látkou, nejčastěji solí (oxid magnézia, magnézium sulfát a magnézium karbonát). Účinnost léku či potravinového doplňku je závislá na množství přirozeného magnézia ve sloučenině a jeho biologické dostupnosti.