Zahradní poradna: co na slimáky funguje a nefunguje

Jak je to se slimáky letos?

Letošní jaro přišlo poměrně pozdě. Ještě v dubnu se noční teploty pohybovaly kolem nuly. Ani zima nebyla nijak „mrazivá“, teploty byly spíše nadprůměrné. Slimáci mají rádi teplo a vlhko, a tak se letos ukázali poměrně později. O to více jsou hladoví.

Slimáci si většinou najdou nejdříve cestu do skleníků. Na záhonu vyhledávají mladé rostlinky zeleniny i květin. Doporučuje se pravidelná kontrola záhonů a skleníků, přípravek aplikovat ihned při prvním výskytu slimáků. Malé rostlinky (salátu, cuket) jsou totiž pro slimáky velmi snadnou kořistí.

Co na slimáky funguje a nefunguje?

• Existuje celá řada lidových metod: sůl, pivo, popel, zajímavá je i metoda mulčování listů kapradin nebo rajčat do ohrožených porostů,

• Přirozené překážky se dají vytvářet z kamenné moučky, vápna nebo dřevěného popele, tyto ostré látky nutí plže se jim vyhnout, tyto prostředky působí ovšem jen za suchého počasí

• Déle vydrží čistý písek, který na měkkém těle plžů působí jako nepatrné, zato však velmi ostré krystalky, jedlové a smrkové jehličí, rákosová drtina nebo tlučené vaječné skořápky rovněž plže odradí

• Záhonky je možné chránit obrubníky

• Zaručenou účinnost však zajistíme použitím přírodního přípravku (Ferramol), který je bezpečný pro děti a zvířata, rostliny a je naprosto ekologický. Účinnou látkou přípravku je fosforečnan železitý, běžně se vyskytující v přírodě.

• Výhodou přípravku je, že nikde, ani na záhonech, ani na trávníku nezůstávají mrtví slimáci. Ti se totiž po snědení granulek cítí zasyceni a zalézají do úkrytů, kde s pocitem sytosti, tedy vlastně skoro v pohodě, uhynou.

Jak to, že se slimáci tak přemnožují? Nebo se nám to jen zdá a vždycky jich bylo tolik? Bude to letos stejné/horší/lepší než loni?

Očekáváme horší, teplá zima/vlhké jaro…záleží na počasí, lokalitě, atd.

Kdy je největší výskyt slimáků, kdy zalévat? Proč nevylézají přes den?

S ohledem na znalosti jeho vývojového cyklu, je nutné zdůraznit, že jeho likvidace by měla být nejintenzivnější v rozmezí května až července. Pokud začneme později, např. až v srpnu, kdy už dochází ke kladení vajíček, tak naše snažení omezí jen aktuální škody, ale situaci v následujícím roce již mnoho neovlivní.

Pokud se budeme bavit o vhodné denní době, tak slimáci jsou nejaktivnější v noci nebo k ránu. Milují vlhko, proto je třeba zalévat brzy ráno, aby záhony stihly do večera oschnout. Ranní zálivka je doporučována také proto, že je teplota prostředí nejnižší a rostliny tak netrpí šokem z prudkého zchlazení zálivkou a ztráta výparem je také malá. V parném létě by měla zálivka přijít velmi brzy ráno, ještě před ohřátím porostu sluncem. Další výhodou je krátké ovlhčení rostlin a zvláště listů - ty přes den rychle oschnou, a tak se zkracuje doba vhodná k rozvoji houbových chorob. Zálivka večer - Pokud přichází dostatečně pozdě a je porost již zchladlý nedochází k výraznému teplotnímu šoku, voda má do rána dostatek času se zasáknout a rostliny ji mohou lépe využít. Nevýhodou večerního zalévání je ale delší ovlhčení rostlin přispívající k rozvoji chorob a navíc tím připravujeme ideální podmínky pro nájezdy slimáků.

Pro slimáky je největším nebezpečím ztráta vody, voda tvoří větší část jejich těla, proto jsou přes den ukryti na vlhkých místech. A právě tomu bychom proto měli přizpůsobit režim zalévání.

Který druh je nejobávanější? Jak vypadá?

Je to plzák španělský, který se k nám dostal náhodně z Pyrenejského poloostrova s dovozem exotických plodin v 90. letech minulého století, který je považován z a největšího škůdce nejen u nás, ale v celé Evropě, a to zejména proto, že nemá mnoho přirozených nepřátel. Nebezpečný je pro něj pouze nedostatek vody. V podmínkách středoevropského klimatu má plzák španělský jednu generaci do roka a ke kopulaci dochází také jednou ročně, v časově relativně krátké době na konci června. Kladení vajíček probíhá od poloviny srpna do konce září, někdy až do poloviny prosince. Jeden slimák může naklást 4 až 7 snůšek, dohromady až 225 vajíček. První mláďata se líhnou za příznivé teploty už za 1 měsíc po nakladení vajíček. Vajíčka kladená v září a později přezimují a líhnou se příští jaro. Malí, přezimující jedinci do délky 1,5 cm se líhnou obvykle od prvních dubnových dní. Maximální početnosti dosahují plzáci španělští v květnu až červnu, kdy jsou zaznamenávány nejmasovější výskyty. Vyskytuje se nejčastěji na zahradách, hustě porostlých plochách, zaplevelených stanovištích, kde lze v jejich spodních patrech předpokládat vlhko. Vyhovují mu proto také zastíněné plochy a neobdělávané plochy s vysokou vegetací. Po dešti tato místa opouští a vydává se za potravou (větší jedinci se jsou schopni přesunout i na vzdálenost až padesát metrů).

Škodí především požíráním listů rostlin, které potom uvadají a hynou. Vlivem jeho cestování po zahradě je také významným přenašečem chorob rostlin. Plzák španělský je hermafrodit, což znamená, že se jedná o oboupohlavního tvora bez vyvinutého pohlavního dimorfismu. Rozmnožuje se 1x za rok v období koncem června, kdy naklade obrovské množství vajíček (200 – 500).

Jeho zbarvení má různé odstíny oranžovohnědé barvy. Mladí plzáci se ještě lépe rozpoznají, protože jsou pestře zabarveni v odstínech žluté až hnědé se dvěma světlými pruhy na zádech.

Existuje nějaký přípravek zcela nezávadný pro děti a domácí zvířata?

Je to právě přípravek na bázi železa (Ferramol), které při náhodném pozření neškodí. To ovšem znamená pár granulek. Celá balení je nutno uchovávat mimo dosah dětí i zvířat, tak jako všechny výrobky, léky apod.

Jak likvidovat uhynulé slimáky?

Existuje přírodní přípravek na bázi železa (Ferramol), kde odpadá likvidace slimáků. Výhodou tohoto přípravku je, že nikde, ani na záhonech, ani na trávníku nezůstávají stopy slizu a mrtví slimáci. Ti se totiž po snědení granulek cítí zasyceni a zalézají do úkrytů, kde s pocitem sytosti, tedy vlastně skoro v pohodě, uhynou.

Jak docílit nejlepšího efektu?

Přípravek je důležité po záhonu rozhodit rovnoměrně. Není vhodné aplikovat přípravek v kroužcích, protože se slimáci rychle tímto kruhem prokoušou a dalším slimákům nic nebrání k přístupu k rostlinám.

Mluvili jsme o přírodním prostředku na bázi železa (Ferramol) …

A co když přípravek zmokne nebo jej „zalijeme“ při zalévání?

Za vlhka se účinnost přípravku (Ferramol) nesnižuje, naopak granule nabobtnají a jsou pro slimáky ještě lákavější. Za sucha se granulím vrátí opět jejich původní velikost.

Jak předcházet výskytu slimáků?

Udržujte zahradu čistou, zamezit tak možnosti jejich úkrytu – pravidelné sečení trávy, nenechávat na zahradě hromady kamení, dřeva, apod.

Jaké jsou rostliny, které chrání úrodu před slimáky? Jaké rostliny slimákům nechutnají?

Některé rostliny slimákům nechutnají, dokonce je i odpuzují, např. orlíček, bergénie, oměj, rozchodník, kontryhel, zvonek, řeřicha, levandule, pryšec apod. Tyto rostliny je vhodné vysazovat na okraje zeleninových, trvalkových a jiných záhonů.

Je možné sklízet zeleninu nebo bylinky/kdy i po aplikaci přípravku proti slimákům? Co se stane s granulemi proti slimákům v půdě?

Ano, pokud se jedná o přírodní přípravek na bázi železa (Ferramol), nemá stanovenou žádnou ochrannou lhůtu, můžeme tedy plody, části určené ke konzumaci, spotřebovávat okamžitě, není zde žádné riziko otravy, předávkování, apod. Navíc se nesype přímo na rostliny, ale na půdu okolo nich, takže se nemusíme ničeho obávat. Fosforečnan železitý se v půdě působením mikroorganismů a látek vylučovaných rostlinami rozkládá, a tím jsou rostlinám k dispozici dvě důležité živiny – fosfor a železo.