Nedostatek přirozeného světla a nemožnost větrání trápí Čechy v kanceláři

  Nedostatek přirozeného světla, chybějící stínění a špatné větrání. To jsou nejčastější nedostatky, které trápí Čechy při práci v kancelářích. Přitom v nich stráví v průměru až 2000 hodin ročně. Téměř polovina pracovníků si stěžuje, že nemají nejen adekvátní světelné podmínky pro svoji práci, ale ani dostatek denního světla. Více než čtvrtina zaměstnanců v kancelářích nemá navíc možnost řádně větrat – například proto, že konstrukce budovy neumožňuje otevřít okno. Vliv na špatné pracovní podmínky má i fakt, že polovina kancelářských zaměstnanců pracuje v budovách, které jsou starší více než deset let. Negativní trendy se naštěstí daří odstranit v nových kancelářských projektech. Firmy si totiž čím dál více uvědomují, že se na pracovních výkonech lidí významně podepisuje právě dostatek kvalitního přirozeného světla a čerstvého vzduchu. Důležitost denního světla potvrzuje také to, že polovina Čechů by za žádných okolností nepracovala v místnosti bez oken, a pokud ano, tak více než polovina z nich by pak požadovala od zaměstnavatele významné zvýšení platu. Vyplývá to z březnového průzkumu společnosti Erste Group Immorent na reprezentativním vzorku 500 zaměstnanců pracujících v kancelářských budovách v celé České republice.

„Firmy dnes dávají daleko větší důraz na umístění a vybavení kanceláří,“ říká Michal Walter, psycholog a předseda České asociace psychologů práce a organizace, a dodává: „Je totiž nesporným faktem, že kvalita pracovního prostředí a pocitu v budově má přímý vliv na pracovní nasazení a výkonnost jednotlivých pracovníků.“ Jeho slova potvrzuje i Tomáš Velemínský, jednatel developerské společnosti Erste Group Immorent: „Nároky nájemců kancelářských prostor se za poslední roky výrazně zvýšily. Už není podstatná jen cena a lokalita. Významnou roli sehrává architektonické i technologické řešení budovy – například světlá výška všech prostor, výhled, individualizované větrání a klimatizace nebo technologické zázemí. Firmy ve větší míře požadují otevřené dýchající prostory, které si následně ještě dotvoří dle vlastního stylu. Standardem se stávají velkorysé společné prostory a služby v budově, jako jsou kavárny, fitness, odpočinkové zóny, kolárny, terasy či parky.“ Příkladem takového přístupu je například společnost Avast. Ta si pronajala 50 procent plochy v kancelářské budově Enterprise na pražské Pankráci, protože chtěla nabídnout svým zaměstnancům inspirativní pracovní prostředí se všemi vymoženostmi, které současný svět nabízí.

Zaměstnanci: Chceme dostatek denního světla v kanceláři

Dostatek denního světla na pracovišti je důležitý pro 83 procent zaměstnanců v kancelářích. Přesto 46 procent z nich není spokojeno v práci se světelnými podmínkami. Ve většině případů jde o nedostatek zejména přirozeného denního světla, paradoxně ale desetina (9 %) pracovníků také pociťuje přemíru světla, kterou nemohou individuálně regulovat. S nemožností stínění přitom v kancelářích bojuje až čtvrtina (26 %) všech zaměstnanců.

„Denní světlo nám přitom neslouží pouze pro to, abychom dobře viděli, ale je základním kamenem životního prostředí. Každodenní efekt slunečních paprsků ovlivňuje řadu procesů v těle a je nezbytný pro to, abychom v práci mohli podávat co nejvyšší výkon,“ uvádí psycholog Michal Walter.

Významné rozdíly v kvalitě osvětlení lze vypozorovat mezi staršími a novějšími kancelářskými budovami. U kancelářských prostor v budovách mladších než pět let se s nedostatkem denního světla potýká jen 15 procent lidí, zatímco ve starších kancelářích nevyhovují světelné podmínky více než polovině (52 %) pracovníků. „Tyto rozdíly souvisejí s rozdílným architektonickým řešením budov. Dostatek denního světla v moderních budovách souvisí s celkově lepší koncepcí budov. Zatímco starší budovy využívaly klasická okna a jsou součástí domovních bloků s výhledem do ulice či vnitrobloku, nové kancelářské prostory jsou daleko velkorysejší a ohleduplnější k potřebám pracovníků,“ vysvětluje Tomáš Velemínský.

V případě kancelářské dominanty Prahy 4 – Enterprise office center – se před realizací detailně modelovala výška oken tak, aby i uvnitř budovy byl dostatek denního světla. Výsledkem je, že i uprostřed budovy můžete číst noviny, aniž si potřebujete rozsvítit. K pohodě na pracovišti a k úsporám energií (až 25 % ve srovnání s podobnými budovami) pak přispívá efektivní systém venkovního stínění formou vnitřních i vnějších žaluzií nebo speciální chladicí trámy.

Práci v místnosti bez oken by odmítla polovina lidí

Význam přirozeného denního světla pro kancelářské pracovníky dokazuje i to, že by bezmála polovina (48 %) z nich v žádném případě nepracovala v kanceláři bez oken. Jen desetině (9 %) zaměstnanců by takové prostředí nevadilo za současnou mzdu, 43 procent by požadovalo zvýšení platu, přičemž třetina o více než polovinu. „Zaměstnavatelé si toto uvědomují, proto v místnosti bez oken pracuje aktuálně jen šest procent lidí,“ dodal Tomáš Velemínský. Psycholog Michal Walter vysvětluje: „Místnosti bez oken představují velkou psychickou zátěž pro zaměstnance a vyskytují se pouze ve specifických profesích, kde jsou nezbytností např. z bezpečnostních důvodů. Jde o nepřirozené pracovní prostředí a je potřeba jej v zájmu psychické rovnováhy přiměřeně kompenzovat například pobytem v přírodě s výhledem na zeleň.“

Otevíratelné okno v kanceláři?

Podstatné pro více než čtyři pětiny Čechů

Ideální pracovní prostředí však neznamená mít pouze dostatek světla, ale také čerstvého vzduchu. Možnost otevřít okno je důležitá pro většinu lidí zaměstnaných v kancelářích (86 %). Zajímavé přitom je, že více než čtvrtina (27 %) z nich je přesto nespokojena se systémem větrání. Přímo otevřít okno v kanceláři nemůže 13 procent lidí. Důležitost a přínos čerstvého vzduchu na kvalitu pracovního výkonu podle psychologa Michala Waltera popisují lékaři a terapeuti dostatečně. Nedostatek vzduchu podle něj nepříznivě ovlivňuje například soustředění.

„Během naší diskuse se zájemci o nájem prostor v budově Enterprise se prakticky pokaždé vyskytla podmínka otevíratelných oken ve všech kancelářích, individuální ovládání klimatizace nebo flexibilní regulace vlhkosti,“ dodává Tomáš Velemínský s tím, že i tyto požadavky nájemců bylo nutné zohlednit při přípravě projektu budovy.

V kanceláři chceme výhled do parku nebo na město,

díváme se však nejčastěji do ulice nebo dvora

Češi by ve své kanceláři nejčastěji preferovali výhled do zelené krajiny, lesa či městské zeleně (72 %) nebo na panorama města (22 %). Nicméně realita je dramaticky jiná a neshoduje se s přáním zaměstnanců. Většina kanceláří totiž nabízí pouze výhled do rušných městských ulic (35 %), v lepším případě do vnitrobloku (31 %). „U nových projektů se developeři snaží nabídnout budovy v prestižních lokalitách. V případě reprezentativních prostor a sídel firem je atraktivní výhled významným bonusem. Mimo jiné i pro to, že za unikátní výhled z kanceláří jsou si ochotné firmy připlatit,“ říká Tomáš Velemínský, a dodává: „V případě Enterprise office center jsme chtěli nabídnout nájemcům kombinace nejen skvělé dopravní dostupnosti, blízkost služeb, ale právě i unikátní výhled na panorama Prahy včetně výhledů na Pražský hrad nebo Žižkovskou televizní věž.“

Michal Walter vysvětluje důležitost výhledu i z psychologického hlediska: „Výhled není jen o prestiži nebo reprezentaci, má vliv i na pracovní výkon. Pohled do krajiny či do parku má velmi uklidňující a inspirativní účinek na psychický stav zaměstnance na rozdíl například od pohledu do zdi protilehlé budovy.“

Zaměstnanci preferují v kancelářích vyšší stropy

Výzkum společnosti Erste Group Immorent se zaměstnanců pracujících v kancelářských budovách také dotazoval na ideální výšku stropu, tj. vzdušnost prostor. Při možnosti výběru by dvě třetiny pracovníků daly přednost kanceláři s vyššími stropy. „Stísněné prostory či nízké stropy nejsou rozhodně vhodným pracovním prostředím, mohou vyvolávat pocity tlaku a ohrožení,“ komentuje psycholog Michal Walter, a pokračuje: „Naopak volný prostor a vyšší stropy mohou působit pozitivně především u tvůrčích profesí, které potřebují pro své aktivity rozmach a pocit nespoutanosti.“ Developeři, kteří míří na prestižní nájemce, pak tyto preference zaměstnanců berou v potaz při přípravě nových projektů. Příkladem velkoryse pojatého prostoru je například kancelářská budova Enterprise s výškou stropů tři metry nebo budovy Futurama business parku se stejnou výškou stropů, zatímco hygienická norma stanovuje jako minimální výšku stropů jen 2,6 metru.