Dobrý spánek vyžaduje vhodné podmínky pro spaní

Studie Healthy Homes Barometer 2016 (HHB 2016) se věnuje řadě aspektů zdravého bydlení. Jedním z nich je i kvalitní spánek. Ten ovlivňuje mnoho faktorů. Společným jmenovatelem problému je nezdravé prostředí v budovách, tzv. Sick Building Syndrom (syndrom nezdravého domu). Tímto syndromem je celosvětově postižených přes 60 % lidí, v ČR hodnoty stoupají až k 85 %. Kvůli nevhodným renovacím se očekává, že tento trend bude mít ještě zvyšující se tendenci. U těchto renovací totiž dochází k hermetickému uzavření budov, které nejsou větrané, a nemají tedy dostatečný přívod čerstvého vzduchu.

Podle průzkumu Humboldtovy univerzity v Berlíně ve spolupráci s VELUX 77 % respondentů nemá doma vhodné podmínky ke kvalitnímu spánku. Každý třetí uvedl, že kvalita jeho spánku v posledních čtyřech měsících byla poměrně špatná až špatná. Více než 60 % dotázaných zažilo někdy spánkovou poruchu. Kvalitní spánek má přitom přímou souvislost s tím, jak se lidé cítí po zdravotní stránce. Průzkum dále uvádí, že 51 % těch, kteří mají podle nich dobré podmínky pro spánek, se cítí zdravěji než ti, kteří je nemají (jen 29 % se cítí zdravě). Špatný spánek má také přímý vliv na naši pracovní výkonnost, nehodovost na pracovním prostředí a pracovní docházku.

K dosažení kvalitního spánku je nutné vytvořit optimální prostředí. Podmínky pro zdravé vnitřní prostředí jsou: vhodné světelné podmínky, tepelná pohoda a kvalitní větrání.

1. Vhodné světelné podmínky

Nadmíra světla během spánku je nešvarem moderního způsobu bydlení zejména ve městech. Přitom odborníci na kvalitní spánek doporučují v ložnicích co největší tmu. Ve tmě se v těle začíná vylučovat hormon melatonin, který řídí schopnost usínání a délku a kvalitu spánku. Hladiny melatoninu jsou silně závislé na střídání světla a tmy. Jeho produkce je největší právě za tmy a maxima dosahuje mezi druhou a čtvrtou hodinou noční.

Spánkové poruchy může způsobovat také nedostatek denního světla během dne (HHB 2016) nebo vystavování nevhodnému druhu světla v době před usnutím. „Pro lidský organismus je důležité vystavovat se intenzivnímu, zejména přirozenému osvětlení ráno a během dne. Nejméně dvě hodiny před spaním bychom měli eliminovat takzvané modré světlo a nahradit jej teplým žlutým světlem,“ říká prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., emeritní vědecká pracovnice Akademie věd České republiky.

2. Tepelná pohoda

Tepelná pohoda označuje takové prostředí, ve kterém je splněna podmínka tepelné rovnováhy mezi organismem člověka a okolím. Přílišné teplo v místnosti, kde lidé spí, může způsobovat špatný spánek (HHB 2016). Ideální teplota vzduchu v místnost pro spaní se mezi odborníky liší. Ve většině se však shodují na nižších teplotách mezi 17 až 19 stupni Celsia. Náš organismus má při této teplotě nejpřirozenější podmínky pro dobrou regeneraci. Pokud máte v ložnici tepleji, můžete se v noci budit horkem nebo žízní. Nižší teploty zase nepřidají rannímu vstávání, kdy se nikomu nechce z vyhřátých peřin.

Požadavky na tepelnou pohodu se také liší s věkem a pohlavím. Ženy zpravidla vyžadují vyšší teplotu při spaní, zatímco mužům vyhovují spíš nižší teploty.

3. Kvalitní větrání

Celých 72 % Evropanů nevětrá podkrovní místnost, ve které spí, předtím, než se ukládají ke spánku (HHB 2016). Místnost, ve které lidé spí, by měla mít v noci pravidelný přísun čerstvého vzduchu.

Vědecké průzkumy ukazují, že bez větrání se nemůžeme dobře vyspat. Viníkem je kysličník uhličitý (CO₂), který během noci vydechujeme. Nadměrné množství CO₂ v místnosti, ve které spíme, může způsobit, že se ráno cítíme unavení a rozmrzelí a bolí nás hlava.

Koncentrace CO₂ dosahuje v uzavřené a nevětrané místnosti až třikrát vyšších hodnot, než je běžné ve venkovním vzduchu. Průměrná koncentrace CO₂ se pohybuje ve venkovním vzduchu v městské zástavbě mezi 400 a 500 ppm (ppm= parts per milion, 1 ppm = 0,0001 %). Pilotní měření provedená ve dvou bytech se zaměřením na prostor ložnice ukázala jednoznačná fakta: „V místnosti se zavřeným kvalitním těsným oknem stoupla koncentrace CO₂ během noci ze 443 na 1541 ppm. Subjektivní hodnocení uživatelů potvrdilo, že kvalita vzduchu byla velmi špatná s dopadem na kvalitu spánku,“ shrnuje výsledky měření prof. Ing. Karel Kabele, CSc., který se zabývá kvalitou vnitřního prostředí budov.

Abychom zlepšili kvalitu vzduchu a snížili koncentraci CO₂ na přijatelnou úroveň, měli bychom větrat několikrát za noc. Ale to není ani příliš pohodné, ani efektivní. Když budeme vstávat a větrat několikrát za noc, stejně se dobře nevyspíme. Opakovaným větráním může i nepříjemně kolísat teplota.

„Jako nejlepší řešení se ukázalo použití trvalého větrání malou štěrbinou (okno otevřené tzv. na klapku), kdy koncentrace CO₂ rostla velmi pomalu, a při vhodných tlakových podmínkách začala dokonce v průběhu noci klesat ,“ doporučuje profesor Kabele .

Řešení pro každého

Jak ukazuje průzkum (HHB 2016), pravidelný přísun čerstvého vzduchu je zásadní faktor pro kvalitnější spánek. Řešení nabízejí s třešní okna VELUX, která jsou vybavena ventilační klapkou s filtrem, jež zaručuje větrání interiéru i při zavřeném okně. Komínový efekt umožňuje rychlou, efektivní ventilaci a zajistí optimální vnitřní podmínky pro většinu roku. Pro maximální komfort můžete využít automaticky řízené větrání VELUX INTEGRA^®, s jehož pomocí si každý načasuje větrání podle svého přání nebo potřeby.