Správná koupelna pro handicapované: základem je možnost otočit vozík o 360 stupňů

Při projektování obytných prostor, které budou užívat lidé s pohybovým omezením, je nutné adekvátně přizpůsobit velikost místnosti a šířku vstupních dveří. Je třeba zařadit vhodné pomocné prvky a zajistit bezbariérovou dostupnost zařizovacích předmětů. To platí i pro koupelny. Aktuální trendy ve vybavení koupelen navíc dokáží spojit funkčnost s moderním designem. Seznamte se se základními technickými požadavky na koupelny pro handicapované.

Minimální průměr manipulačního prostoru činí 150 centimetrů

Požadavky na projektování koupelny pro tělesně postižené obyvatele řídí vyhláška č. 398/2009 Sb. stanovující obecná technická kritéria, která zabezpečují bezbariérové užívání staveb. Velikost prostoru by v první řadě měla zohledňovat možnost manévrování invalidního vozíku a jeho otočení o 360 stupňů v kruhovém průměru 150 centimetrů. Minimální půdorys koupelny pak činí 180 x 160 centimetrů.

Při plánování novostaveb je zásadní také bezbariérový vstup do místnosti. Dveře do koupelny by tak měly být široké alespoň 90 centimetrů, protože běžný rozměr 60 centimetrů je pro průjezd invalidního vozíku či vstup s berlemi nedostačující.

Moderní sprcha umožní bezbariérový vstup i instalaci madel

Omezenému pohybu je nutné přizpůsobit i zařizovací předměty a sanitární techniku. Namísto vany se doporučuje sprchový kout bez vaničky, který je populární i v běžných domácnostech. „Sprchový kout s bezbariérovým přístupem představuje nejjednodušší variantu. Je možné jej přizpůsobit na míru individuálním požadavkům, tedy i legislativně stanoveným minimálním rozměrům sprchového koutu pro handicapované 90 krát 90 centimetrů a bezbariérové šířce vstupu alespoň 90 centimetrů,”  vysvětluje Radka Prokopová, výkonná ředitelka společnosti Alcaplast, která je největším výrobcem sanitární techniky ve střední a východní Evropě.

Sprchu je dále nutné opatřit podpůrným vybavením. Sklopné sedátko o minimální velikosti 45 x 45 centimetrů lze v bezbariérovém koutu bezproblémově umístit do výšky 46 centimetrů a vzdálenosti 60 centimetrů od rohu koutu. Vodorovná madla by měla být ukotvena ve výšce 80 centimetrů a 30 centimetrů od rohu, naproti tomu svislá madla s minimální délkou 50 centimetrů nejméně 90 centimetrů od rohu. Při projektování je také potřeba myslet na možnost odložení vozíku co nejblíže sprše. Tento prostor je pak vhodné oddělit zástěnou, aby nedošlo k promočení či navlhnutí vozíku.

Toaletu opatřete podporou a oddáleným splachováním

Na českém trhu jsou k dostání WC předstěnové instalační systémy přímo určené pro osoby se sníženou pohyblivostí. „Instalační systémy pro osoby se sníženou pohyblivostí v porovnání s těmi klasickými počítají s montáží opěrných madel a použitím speciálního WC, který je prodloužený. Zároveň je lze vhodně kombinovat s vestavbou senzorového nebo oddáleného ručního či nožního splachování,” uvádí Radka Prokopová ze společnosti Alcaplast, která nabízí ucelený systém pro handicapované.

Záchodovou mísu pro handicapované je pak nezbytné osadit tak, že horní hrana sedátka bude umístěna 46 centimetrů nad zemí a od stěny bude vzdálená alespoň 45 centimetrů. Pro umístění madel platí, že ta vodorovná by měla dodržovat minimální výšku 80 centimetrů, svislá pak délku alespoň 50 centimetrů. Madla by od sebe měla být vzdálená 60 centimetrů.

Umyvadlo by mělo respektovat ergonomické požadavky

Do koupelny pro osoby se sníženou pohyblivostí se hodí závěsné umyvadlo, které umožní podjezd vozíku. Na trhu jsou k dispozici specializované montážní rámy pro umyvadla a baterie určené přímo pro handicapované. Na českém trhu jsou dostupné například produkty tuzemské značky Alcaplast. Nedoporučuje se navíc umístit pod umyvadlo skříňku, stejně tak by bránit pohybu neměl ani sifon, který je možné zabudovat do zdi.

Dále je potřeba zohlednit ergonomické vlastnosti umyvadla. Pro handicapované se nabízí plochá varianta, v přední části obloukově profilovaná a ukotvená ve výšce 80 centimetrů. Obecně platí, že veškeré zařízení nejen kolem umyvadla, ale i v celé koupelně, jako jsou vypínače, elektrické zásuvky, vodovodní baterie, úložné prostory a podobně, by mělo být snadno dostupné. Norma tuto dostupnost charakterizuje vzdáleností 60 až 120 centimetrů od podlahy.

Zároveň je třeba přizpůsobit i zrcadlo, aby jej mohly využívat osoby sedící i stojící. Spodní hrana by měla být ve výšce minimálně 90 centimetrů od země, kdežto horní hrana alespoň 180 centimetrů vysoko. Optimální sklon zrcadla pro handicapované je 10 stupňů. Alternativou jsou pak sklopná zrcadla, kde ovšem ovládací páka nesmí zasahovat do prostoru. Je důležité myslet i na to, že podlaha v koupelně musí být opatřena protiskluzovou úpravou povrchu a stěny konstruovány tak, aby unesly ukotvení pomocných madel v různých polohách s nosností 150 kilogramů.