Čeští investoři šetří na projektové přípravě hal, opomíjí nové technologie a přípravu

Konstrukce ocelových výrobních hal se řídí velkým množstvím různých norem a předpisů. Nejvýznamnější je však vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, která uvádí obecné požadavky na stavby a určuje přímo definované parametry a odkazy na hodnoty norem v oblasti dispozice ocelové konstrukce. Specifika a požadavky na ocelové konstrukce pak určuje Nařízení rady a Parlamentu EU č. 305/2011. „V dnešní době jsou na ocelové průmyslové haly kladeny vysoké nároky nejen v oblasti kvality materiálů, ale i celkového provedení. Prostory musí být logicky a přehledně uspořádány, aby mohla výroba probíhat co nejefektivněji. Důraz je kladen i na zateplení, odvětrávání, osvětlení a hygienické požadavky. Samozřejmostí je pak dostatečné požární zabezpečení,“ uvedl Jaroslav Nikodým ze společnosti Borga, která se zabývá výstavbou a rekonstrukcí montovaných ocelových hal v průmyslovém odvětví.

I přes vysoké nároky a požadavky na konstrukci ocelových průmyslových hal často nastávají komplikace, které nemají původ ve složitosti výstavby, ale spíše ve snaze investorů snížit celkové náklady. „Prostředky vynaložené na odbornou projekční a kontrolní činnost nejsou vyhozené, i když to tak mnozí investoři vnímají. Přitom již v rámci projektové přípravy se dá vyřešit mnoho problémů, které se při stavbě poté nezřídka řeší neodbornou improvizací,“ sdělil Dalibor Gregor, předseda technické komise České asociace ocelových konstrukcí. Dalším problémem podle něj je, že v České republice chybí institut prüfstatika či jiný povinný kontrolní mechanismus, který by zaručoval nezávislou kontrolu složitějších konstrukcí v projekční fázi, ale i správné provedení konstrukce. Investor si samozřejmě může kontrolu objektu objednat na vlastní náklady. To se však stává pouze zřídka.

Ve snaze snížit celkovou cenu investoři často šetří i na provozních nákladech a ekologickém řešení průmyslových hal. „Čeští investoři a ti ze zemí na východ od nás hledí pouze na cenu a vstupní investice. Na rozdíl od západních zemí jsou tak v Česku inovace a trendy spíše potlačované a proto v halách stále chybí nejnovější technologie snižující vlhkost a další měřící a regulační technika. Obdobné je to i u izolací a povrchů stěn. Investor radši ušetří na nekvalitním materiálu, ale nehledí pak již na náklady spojené se zvýšenou spotřebou energie,“ řekl Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont, která je předním českým dodavatelem chladírenské a mrazírenské technologie.

Podle výsledků kontrol Státního úřadu inspekce práce často patří mezi další nedostatky i nebezpečný stav povrchu hal, který je často nerovný a není pevný a upravený proti skluzu. „Jsou zjišťovány nedostatky i v oblasti označování nosnosti podlah, což má za následek neúměrnou zátěž a rychlejší opotřebování. Byť jsou prostory hal logicky uspořádány, komunikace bývají blokovány stroji a materiály a nedochází tak k efektivnímu využití prostorů,“ uvedl Ondřej Varta, vedoucí úseku inspekce BOZP Státního úřadu inspekce práce.