Zelené střechy jsou řešením pro ochlazení velkoměst

Plocha zelených střech v Česku meziročně vzrostla o více než 15 procent. Zásadní přitom je, že roste počet zadavatelů ze státního sektoru, měst a obcí. Polovina obytných budov se v létě nepříjemně přehřívá. Horkem nejvíc trpí obyvatelé velkoměst, kde je teplota až o 10 stupňů vyšší než na venkově. Řešením jsou zelené střechy, které okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a pomáhají tak kompenzovat efekt městských tepelných ostrovů. 

Zelené střechy jsou v kurzu. V loňském roce byly na území České republiky vybudovány zelené střechy o přibližné ploše 130 tisíc metrů čtverečních (rozloha hrací plochy přibližně dvou Strahovských stadionů), což je o 20 tisíc metrů čtverečních více než v roce 2014. Meziroční nárůst tak činí více než 15 procent. „Zásadním a velmi pozitivním trendem je přitom především nárůst počtu zadavatelů ze státního sektoru, měst a obcí. Lze to přičíst jak loňským vlnám veder, tak hledání vhodných řešení pro hospodaření s vodou, akumulaci dešťové vody a problematiku zadržování vody v krajině obecně,“ vysvětluje Jitka Dostálová, předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

Kromě toho, že budovám zelené střechy vyloženě sluší, jsou pro velkoměsta také účinným způsobem, jak přežít letní tropické dny. „Zelené střechy okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a tím narušují jev městských tepelných ostrovů. Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě. Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů,“ upozorňuje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Což je dané tím, že budovy naakumulují teplo za celý den.

Městské tepelné ostrovy je v České republice kromě Prahy možné pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě. Například v rakouském Linci, Torontu nebo Paříži dokonce platí nařízení, že v určitých zónách musí být ploché střechy nových budov pokryty zelení.

Zelené střechy jsou až o 55 stupňů Celsia chladnější než ty běžné

„Teplota povrchu střechy pod vegetačním krytem ani v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů Celsia nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v parnech může rozpálit i na 80 stupňů. Horko pak sálá do budovy ve dne i v noci. Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek i v letních tropických dnech. V suchém stavu zase souvrství střechu dobře tepelně izoluje, a celoročně tedy v budovách zajišťuje příjemné klima,“ říká Jitka Dostálová.

Zelené střechy současně pohlcují prachové částice, vsakují a odpařují do ovzduší velké množství srážkové vody a odlehčují tím kanalizaci, čímž zabraňují vzniku povodní nebo například snižují koncentraci přízemního ozonu. Vegetační souvrství také přispívá k tepelné stabilitě budovy, snižuje tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření.

A jaké typy budov lze dodatečně ozelenit?

• průmyslové objekty • nákupní centra • administrativní centra • brownfieldy • panelové bytové domy • školy • školky • tovární haly • rodinné domy s plochou střechou • logistická centra • sportovní haly • polikliniky • nemocnice

Zdroje informací: AVMI, SZÚZ

Zazelenat by se mohla nejméně pětina budov včetně panelových sídlišť

Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost a tím zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je lehčí než běžný sypký substrát (zemina). V suchém stavu váží minerální izolace 8krát až 10krát méně než zemina a i za vlhka zůstává lehčí než běžné sypké substráty. Díky tomu střechu zatěžuje minimálně, navíc udržuje potřebnou vláhu. „Speciální hydrofilní minerální izolace dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro zeleň, ale díky retenční schopnosti i v horkých dnech vodu pomalu odpařovat a tím ochlazovat nejen konstrukci střechy, ale také zlepšovat mikroklima v jejím okolí,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.

S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 procent budov v řadě českých měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů. „Skladby s minerální izolací jsou jednoduché na instalaci, údržbu a minimálně zatěžují konstrukci střechy. Ozelenit lze proto i starší střechy, kde původně nebylo počítáno se zátěží zelené střechy. Právě takových budov je v současných městech většina,“ doporučuje architektka Marcela Kubů. Takto by se například mohla zazelenat všechna panelová sídliště.