Nové bydlení s certifikací: potvrzení o energetické šetrnosti, zdravém vnitřním prostředí a nízkých nákladech

Snažíme se žít zdravě – sportovat, mít správnou životosprávu, chodit k lékaři včas. Málokdo si ale uvědomuje, jak velký vliv na kvalitu našeho života má prostředí, v němž trávíme většinu času – to znamená v práci či ve vlastním domově. U kancelářských budov je již jejich certifikace dnes v ČR běžnou záležitostí (celosvětově nejrespektovanější systémy hodnocení jsou britský BREEAM a americký LEED). Investoři a developeři kanceláří totiž pochopili, že kvalitní „zelená“ administrativní budova je pro nájemce mnohem atraktivnější – řada globálních společností má již dnes požadavek energetické šetrnosti (a tím i společenské zodpovědnosti) ve své firemní filozofii.

Kvalitní vnitřní prostředí v certifikovaných kancelářích se navíc začíná stávat konkurenční výhodou i pro samotné zaměstnance. Ruku v ruce se zelenými kancelářemi jdou i další komerční nemovitosti: certifikace začíná být čím dál častější i u obchodních center. Jen u bydlení nejsme zatím v Česku na certifikace zvyklí. Dosud je suploval tzv. PENB (Průkaz energetické náročnosti budovy), laicky známý jako „energetický štítek“. Ten stejně jako u předmětů běžné domácí potřeby (od praček až po ledničky) budovu klasifikuje do tříd A až G, kde A prokazuje nejvyšší hospodárnost provozu v celé jeho komplexnosti (vytápění, větrání a klimatizace, osvětlení…). Nyní se však první projekty certifikovaného bydlení začínají objevovat i v Česku.

Proč byty certifikovat?

O důvodech, které je k certifikaci bydlení vedou, hovoří zástupci developerů, kteří v ČR začínají své rezidenční projekty certifikovat: Skanska Reality a Horizon Holding. Podle Yishaye Furmana, generálního ředitele Horizon Holding, mezi developery u nás stále převládá názor, že potenciální klienti vnímají udržitelné projekty ve srovnání s těmi běžnými jako nákladnější a nejsou ještě zcela připraveni ocenit jejich kvalitu. „Díky dlouholetým zkušenostem naší mateřské společnosti Shikun & Binui v Izraeli věříme, že je jen otázkou času, než se certifikace rezidenčních budov v Česku stanou standardem, jak se již stalo v jiných zemích,“ dodává Yishay Furman. Naďa Ptáčková, generální ředitelka Skanska Reality, doplňuje: „Pro čistě rezidenční projekty neexistuje žádný vhodný certifikát přizpůsobený lokálnímu prostředí v ČR, proto dosud nemohli zájemci o nové bydlení tento benefit ani vyžadovat. Protože v našich projektech usilujeme nejen o kvalitu, ale zároveň také o komplexní řízení projektu včetně environmentálního přístupu, průběžně jsme monitorovali, jaká potenciálně vhodná certifikace se v Evropě nabízí. To vše nejlépe splňuje světově nejrozšířenější certifikace BREEAM, kterou lze aplikovat jak na komerční, tak na rezidenční projekty. Nezaručuje pouze prověření projektu nezávislou třetí stranou, ale znamená zcela nový přístup k výstavbě a užívání bytového domu. Pro BREEAM (stejně jako pro certifikaci LEED) je velmi důležitý také způsob řízení projektu, který zajišťuje jeho výslednou kvalitu – od přísného výběru dodavatelů, kteří musí respektovat principy ohleduplné a odpovědné výstavby (tzn. dodržování bezpečnosti na stavbách, důstojných pracovních podmínek, šetrnosti k okolí během výstavby, plánu odpadového hospodářství) až po práci s klienty po nastěhování.“ K výběru certifikace BREEAM se u projektů Horizon Holding kloní také Yishay Furman.

Inspirace ze zahraničí

Není náhodou, že průkopníci certifikace v rezidenčním sektoru jsou nadnárodní společnosti Horizon Holding a Skanska Reality. Mohou totiž čerpat inspiraci ze svých projektů v zahraničí. Sami však připouštějí, že český rezidenční trh je třeba na certifikace teprve připravit. Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, k tomu dodává: „Energeticky šetrné bydlení – i s ním spojená certifikace – souvisí do značné míry se vzděláváním široké veřejnosti.Tato tematika je v současné době spojena s řadou obecných mýtů, klišé i předsudků, které vyvolávají potřebu intenzivně a systematicky pracovat na osvětě. A to nejen směrem k veřejnosti, ale i k dalším skupinám, jako jsou architekti a projektanti či municipality. Jen izolovaná čísla úspor energií a provozních nákladů pro komunikaci nestačí, i když jsou (a zůstanou i nadále) důležitou součástí vysvětlování principů energeticky šetrného bydlení. Mnohem větší důraz je třeba klást na výhody zdravého vnitřního prostředí šetrných bytů. A stavět při tom více i na emocích. Zajímavé mohou být také příklady a zkušenosti konkrétních lidí, kteří již v úsporných bytech bydlí.“ Zajímavé je, že JRD, česká jednička na trhu nízkoenergetického a pasivního bydlení, zatím zájem tuzemského rezidenčního trhu o certifikace pouze monitoruje. „My energeticky šetrné budovy již více než 10 let stavíme a naši klienti to oceňují i bez deklarované certifikace; zhruba 90 % bytů v našich nízkoenergetických a pasivních domech máme vyprodáno ještě před kolaudací,“ uvádí Martin Svoboda, výkonný ředitel JRD.

Certifikace rezidenčních budov pohledem Yishaye Furmana (generálního ředitele Horizon Holding) a Nadi Ptáčkové (generální ředitelky Skanska Reality):

Jaké jsou podle vás přínosy certifikovaných rezidenčních budov pro jejich majitele / nájemníky?

Yishay Furman: „Budova splňující přísné environmentálními standardy zajistí svému uživateli lepší životní prostředí nejen v rámci samotného bytu, ale i celého projektu a jeho návaznosti na okolí, aniž by přitom čelil výrazně vyšším nákladům.“

Naďa Ptáčková: „Majitelé nových bytů v certifikovaném domě získají nezávislé potvrzení, že všechna navržená a zrealizovaná řešení jsou v souladu s legislativními, ekologickými a technickými požadavky na budovy. A že vlastnosti certifikované budovy jsou dokonce mnohem dál, než požadavky norem a legislativy. Zároveň mohou mít jistotu, že s nimi budeme jako partner, na kterého se mohou s důvěrou obrátit, spolupracovat nejen po dobu prodeje, ale i po převzetí nového domova a zabydlení se.“

Jak udělení certifikace ovlivní cenu bytu pro koncového uživatele?
Naďa Ptáčková: „Ovlivní ji relativně marginálně, neboť náklady na certifikaci zatíží projekt v řádu setin procent.“

Yishay Furman: „Věříme v kvalitní a promyšlený návrh. Samotná certifikace vůbec nemusí cenu bytu pro koncového uživatele ovlivnit. Běžná řešení totiž mohou být snadno nahrazena šetrnými, které mají často srovnatelnou cenu, pokud jsou navržena a nakombinována chytře. Proto cenový rozdíl mezi necertifikovanými projekty, které jsme doposud postavili, a těmi budoucími certifikovanými, není nijak významný.“

Ovlivňuje certifikace i kvalitu vnitřního prostředí, nebo jde pouze o energetickou efektivitu?

Yishay Furman: „Energetická efektivita je pouze jedním z parametrů, na které v šetrných projektech klademe důraz. Standard BREEAM, podle níž jsme se rozhodli naše projekty certifikovat, dbá mimo jiné na zdraví a spokojenost uživatelů, které jsou do značné míry odvozené od kvality vnitřního prostředí v budově.“

Naďa Ptáčková: „Certifikace hodnotí několik oblastí. Kromě procesů řízení jsou to i energie, nakládání s odpady, použité materiály, efektivní využívání vody a právě i kvalita vnitřního prostředí.“

 

Které projekty budete certifikovat?

Naďa Ptáčková: „Nyní prochází precertifikací závěrečná etapa projektu Botanica K. Další certifikaci plánujeme v druhé etapě projektu Port Karolína v Praze – Karlíně, který by měl jít do prodeje v průběhu příštího roku.“

Yishay Furman: „Dáváme si za cíl stavět všechny budoucí projekty podle standardu BREEAM, počínaje 4. etapou projektu Modřanka v Praze 12 - Modřanech a také 2. etapou projektu Čámovka v Praze 8 - Čimicích. Oba projekty cílí na certifikaci BREEAM v úrovni Very Good a u obou je předpokládaný začátek prodeje ve 2. čtvrtletí 2017.“

Plánujete certifikaci svých rezidenčních projektů plošně?

Yishay Furman: „Naším cílem je v souladu se standardy BREEAM stavět všechny naše budoucí rezidenční projekty v České republice.“

Naďa Ptáčková: „Primárně máme certifikaci naplánovanou v projektech, kde cílíme na klienty pohybující se v mezinárodním prostředí, kteří často pracují v zahraničních firmách. Díky tomu již mají zkušenost ze zpravidla certifikovaných budov, v nichž sídlí jejich zaměstnavatel. O certifikaci jsou tak již informováni z práce a vnímají ji pozitivně.“

 

Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) spojuje společnosti a organizace z celého hodnotového řetězce oboru šetrného stavebnictví: od projektantů, architektů přes dodavatele materiálů a technologií až po stavební firmy a developery. Její misí je podněcovat tuzemský trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky. Cílem je vytvořit zdravé, prosperující, ekologické a společensky ohleduplně prostředí, zvyšující kvalitu života. CZGBC od svého vzniku v roce 2009 úzce spolupracuje s celosvětovou zaštiťující organizací - Světovou radou pro šetrné budovy (World Green Building Council), sdružující přes 90 zemí. CZGBC má v současné době téměř 80 členů.