Protipožární dveře ve firmách se vzhledově nemusí lišit od běžných dveří

Požáry v kancelářských budovách, výrobnách nebo skladovacích prostorách mohou způsobit škody za stovky milionů korun. Například při tom červencovém v drátovně na Karvinsku vznikla škoda za více než 200 milionů. Protipožární dveře či vrata mohou přitom hrát zásadní roli při zamezení šíření ohně v budově. Kvalitní výrobky dokážou v případě vzniku požáru zabránit šíření tepla i kouře až po dobu 90 minut, omezit jej pak ještě o půl hodiny déle. Standardní vybavení se dá pořídit na trhu i za ceny kolem 20 000 korun a vyplatí se proto i menším firmám.

Kam protipožární dveře patří

Kam v budově – ať už se jedná o sídlo firmy s kancelářemi, nebo výrobní komplex – je nutné protipožární dveře umístit, to vychází z návrhu požární bezpečnosti stavby. Návrh se vypracovává s ohledem na minimalizaci ohrožení ztrát na lidských životech a škod na majetku v případě požárů. Takzvané požárně bezpečnostní řešení je pak součástí projektové dokumentace stavby. „Při návrhu požární bezpečnosti se objekt nejprve rozdělí na jednotlivé požární úseky. Ty jsou od sebe odděleny požárně dělicími konstrukcemi, což jsou požární nosné i nenosné stěny, případně příčky, stropy a obvodové zdi. Jako požární uzávěry otvorů jsou pak usazovány nejčastěji právě protipožární dveře nebo vrata,“ říká Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont, která se na tento druh sortimentu zaměřuje.

Dělení a vlastnosti protipožárních dveří

Protipožární dveře se dělí na ty, které omezují požár (EW), a ty bránící požáru (EI). V prvním případě se sleduje množství sálavého tepla, které vyzařuje na straně dveří odvrácené od požáru, v případě druhém se pak sleduje přímo povrchová teplota dveří. Klíčovým parametrem u protipožárních dveří je požární odolnost, tedy minimální doba, po kterou si dveře při požáru zachovávají svoji funkci. Tato hodnota se uvádí v minutách, klasifikační stupnice je 15, 30, 45, 60 a 90 minut. Z dalších parametrů se uvádí například celistvost dveří, jejich únosnost a stabilita, mechanická odolnost, kouřotěsnost či to, zda jsou vybaveny samozavíráním. V potaz se bere také hořlavost samotných materiálů, z nichž jsou dveře vyrobené. Zde najdeme pět kategorií: A – nehořlavé (ocel), B – nesnadno hořlavé (minerální vlny, sádrokarton), C1 – těžce hořlavé (tvrdé masivní dřevo), C2 – středně hořlavé (lamela, speciální dřevotříska, měkké dřevo) a C3 – lehce hořlavé (plasty).

Třídy protipožárních dveří

Na základě požární odolnosti a hořlavosti použitých materiálů se pak protipožární dveře dělí do tříd DP1, DP2 a DP3, přičemž první a druhá jsou vůči ohni nejodolnější. „Ani jedna z těchto dvou tříd nezvyšuje intenzitu požáru v době požadované požární odolnosti. Dveře zařazené do třídy DP1 obsahují pouze nehořlavé materiály nebo hořlavé hmoty, ale jen takové, na kterých nezávisí stabilita a únosnost konstrukce, a které jsou zcela uzavřené nehořlavou konstrukcí. V případě třídy DP2 dveře obsahují i hořlavé materiály, na nichž závisí únosnost a stabilita konstrukce, ale nedochází u nich v době požadované požární odolnosti k hoření nebo uvolňování tepla,“ vysvětluje odborník ze společnosti Frigomont Petr Píša. V případě třídy DP3 se pak jedná o protipožární dveře vyrobené z hořlavých materiálů. Takové se zpravidla používají jako vstupní dveře do bytů. Jako příklad značení dveří lze uvést protipožární dveře EW 30 DP1 – jedná se o dveře omezující požár po dobu 30 minut, které jsou vyrobené z kovu či jiného nehořlavého materiálu, případně rovněž obsahují i hořlavou hmotu uzavřenou do nehořlavé konstrukce.

Profesionální montáž i pravidelné kontroly

Z hlediska požární bezpečnosti není stěžejní jen samotná precizní projektová příprava a následný výběr kvalitních protipožárních dveří či vrat. Aby protipožární dveře na sto procent plnily svoji funkci, tedy chránily lidské životy i majetek firmy před požárem, je nutné dbát též na jejich správnou instalaci, používání i pravidelné prohlídky. Ty by měly probíhat nejméně jednou ročně.