Pozor na přemnožené divočáky, setkání s nimi jsou stále častější

Přemnožení divočáci straší neúkazněné houbaře, ale i pražany. Jak je z posledních případů patrné, pro psa může představovat divoké prase smrtící nebezpečí, člověk se ale podle jednatelky Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Martiny Novotné útoku tolik obávat nemusí. Napadení divočákem je často totiž jen vyústěním toho, že lidé se neumí v přírodě chovat.

"Setkání s divočákem je velmi nepravděpodobné, protože ta zvěř cítí člověka daleko dřív než ten člověk," říká jednatelka ČMMJ Martina Novotná. "Je jich teď hodně, a proto jsou tato setkání častější, ale je to proto, že lidé jsou často neukáznění," dodává.

Pokud k nebezpečnému setkání přece jen dojde, lidé by rozhodně neměli v takové chvíle panikařit. "Člověk by se měl chovat tiše a nenápadně odejít. U samotného divočáka se většinou absolutně nic nestane, protože to zvíře se bojí a dřív uteče. Pokud je to bachyně se selaty, tak ta přirozeně brání své děti, takže tam je nejlepší se co nejkratší cestou potichu vzdálit a hlavně nijak nerušit zvěř," vysvětlila Novotná.

Pokud byste však stáli tváři v tvář rozzuřenému divočákovi, rozhodně není moudré zůstat na místě. "Pak nezbývá než utéct a třeba se schovat na strom," radí Novotná.

Pozor však na některé "zaručené" rady, jako je zvednutí rukou nad hlavu, abyste vypadali vyšší, to vám rozhodně při napadení nepomůže. "Tady to vůbec nefunguje," varuje odbornice.

Podle myslivců jsou hlavně houští přirozenými skrýšemi pro divoká prasata a pokud je v nich vyruší třeba právě pes, můžou na něj zaútočit. Podle místního úřadu plánují myslivci odstřely a instalují různé pachové nástrahy.

Divočáků je teď nejvíce v historii. Například v roce 1953 jich bylo odloveno jen 486, v roce 2009 přes 120 tisíc a loni už téměř dvě stě tisíc. "Lovíme výhradně z posedů. V některých oblastech se však nedá lovit, brání v tom velká koncentrace lidí, i rovina, náboj doletí několik kilometrů," popsal myslivec Jan Moravec.

To je také důvod, proč je boj s přemnoženými divočáky blízko obydlených oblastí nebezpečný. "Jestliže se prase dostane k tomu psovi na krátkou vzdálenost, tak se brání," dodal Moravec. Lidí se ale podle myslivců divočák bojí a nezaútočí na ně, pokud ho člověk neohrozí.

Divočáci páchají škody po celé republice. Po celé zemi se může újma podle odhadů zemědělců vyšplhat až do miliónů korun, úplně přesná čísla ale zatím k dispozici nejsou. Divokých prasat je navíc tolik, že není v silách myslivců stavy nějak výrazně snížit.

Velké problémy s divočáky mají zemědělci třeba na Vysočině. Pole jsou tam teď s trochou nadsázky víc zrytá než osetá. Mohou za to právě přemnožení divočáci. Části oseté ječmenem jsou pro ně něco jako kaviár. Škody po jejich řádění se tady odhadují na desítky tisíc korun.