Vánoční svátky: kdy a jak se začaly Vánoce zdobit?

Vánoce se připravují rok dopředu

Vánoční stromek a jeho zdobení je tradicí známou po celém světě. Prapůvodně zelené větvičky připomínaly symbol života, později začaly být spojovány s vírou. Dnes je najdeme ve všech domácnostech, a že je živý stromek ikonou Vánoc, ukazují i čísla. Podle statistik se jich ročně ve Velké Británii prodá na osm milionů, v USA až pětkrát tolik. Bez speciálních farem věnujících se jejich pěstování bychom se dnes již neobešli. Ruku v ruce s celým svátečním procesem jdou samozřejmě i ozdoby a dekorace. Vše začíná již rok dopředu, kdy se koná veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem, a tehdy už musí být kolekce z dílny GLASSORU hotové. Nicméně i během následujícího roku je možné baňky ještě upravovat, např. podle přání zákazníků nebo pro konkrétní trhy, na které zboží směřuje.

Sušená jablíčka, perníčky a cukroví ve tvaru hvězdy, srdíčka nebo kytičky – tak vypadaly dříve tradiční ozdoby. A na tuto odnož dekorací se nezapomíná ani dnes. Letošní kolekce odráží jednak aktuální trendy, jako je tomu v případě výrazných barevných kombinací a pastelových barev, současně se ale neopomíjí ani klasika. Tradiční barvy a motivy jako vytržené z pohádek mají své stálé místo. To berou v potaz především designéři, kteří se zabývají navrhováním ozdob. „Spolupracujeme s interními, ale také s externími designéry, které si vybíráme podle jejich kreativity. Inspiraci nacházíme i mezi studenty aranžérských a uměleckých škol, s nimiž spolupracujeme v rámci výuky. Jaká však bude konečná podoba každé kolekce, o tom nakonec rozhoduje vedení společnosti,“ popsala Kateřina Tichá, majitelka firmy GLASSOR.

Výroba a distribuce baňky zaměstná až osm lidí

Bez nazdobeného vánočního stromku by to nebyly pravé Vánoce, ale kdy se poprvé objevily ručně vyráběné skleněné ozdoby? Bylo to v Německu v 16. století, kde se začaly vyrábět skleněné girlandy a cínové figurky. Následně se staly natolik populární, že se do jejich produkce pustili sami řemeslníci. Tehdy ještě k výrobě skleněných ozdob používali hliněné formy, během dalších staletí se vyvinula i technika stříbření, která se používá dodnes. „Vyfouknout nahřátou skleněnou tyč do požadovaného tvaru není jednoduché, sklář svoji techniku piluje do dokonalosti i několik let. Celkem se na výrobě a následné distribuci podílí osm lidí. Na začátku všeho stojí designér, pokračuje foukač, stříbřič, smáčeč, malířky, baličky a ve finále je tu ještě obchodník a expedient. Každý z nich má v celém řetězci svou nezastupitelnou roli,“ vysvětlila proces výroby ozdob Kateřina Tichá.