Města se stále více zahřívají, cestou je koncepční změna

Uplynulé léto potvrdilo neblahý trend. Naše města se stále více zahřívají, přibývá míst, která jsou téměř neobyvatelná a krajinu trápí vysychání. Reakcí na tuto situaci by měla být hluboká koncepční změna ve stavebnictví. Je třeba vykročit novým směrem. Kudy vede možná cesta, ukazuje firma LIKO-S ze Slavkova u Brna se svým experimentálním objektem LIKO-NOE.

Horko a sucho

Léto 2016 bylo opět horké a suché. Podle údajů NASA je rok 2016 nejteplejší za celých 136 let měření. Ve městech celý problém ještě zhoršuje zástavba . Před nedávnem proběhlo v rámci projektu UrbanAdapt hyperspektární snímkování území města Brna, na kterém se podílela Akademie věd České republiky. Výsledkem je podrobná teplotní mapa , která jasně ukazuje, že souvislé zastavěné plochy (např. brněnské výstaviště) se v létě rozpalují až na 60 °C. V případě několika po sobě následujících teplých dní pak ani v noci nestihne zástavba zchladnout, dále vyzařuje teplo do okolí, což kromě jiného vede i k úbytku srážek nad danou lokalitou.

Naše města se tak svým letním teplotní profilem přibližují pouštím. Závažnost roste s polu s tím, jak postupuje urbanizace krajiny. Dle Ministerstva zemědělství je denní úbytek zemědělského půdního fondu téměř 10 ha denně. Jinak řečeno, každý den se území našich „pouští“ rozšíří bezmála o těžko uvěřitelných 10 ha.

Jaké je řešení? Vezměme si příklad z přírody.

Většina současných moderních budov se snaží za pomoci nákladných technologiích vytvořit uvnitř stavby umělé klimatizované prostředí, zatímco vnější pláště budov odráží a vyzařují teplo do okolí. Zcela jiným přístupem je nový směr stavění, inspirovaný fungováním oáz, pro které je charakteristická voda a zeleň. Přesně v tomto duchu pojala experimentální stavbu svého vývojového centra LIKO-NOE firma LIKO-S ze Slavkova u Brna. Jmenovaná budova v praxi ukazuje, jakým způsobem je možné bránit se horku uvnitř budovy, ohleduplně se chovat ke svému okolí a pomáhat zadržovat vodu v krajině. Klíčem k úspěchu je využití toho, co nám nabízí sama příroda.

Živé fasády – zeleň neakumuluje teplo, stíní a ochlazuje. Proto je celá stavba pokrytá vegetací. Provlhčená živá fasáda ochraňuje před horkem stavbu samotnou, v důsledku čehož ochlazuje i interiér budovy. V okolí stavby živá fasáda snižuje teploty, zvlhčuje vzduch a vytváří příjemné a zdravé mikroklima. Rozdíl teplot v blízkém okolí běžné montované stavby a stavby s živou fasádou může v létě činit až několik desítek stupňů.

Využití dešťové i odpadní vody – vláhu pro zavlažování zelených fasád a dodává i unikátní kořenová čistička, která pročišťuje odpadní vodu vyprodukovanou uvnitř budovy. Tato čistička je umístěna přímo na střeše a stěnách stavby. Součástí systému je retenční jezírko, které kromě přečištěné vody sbírá i vodu dešťovou, slouží coby zásobárna vláhy a vyrovnává výkyvy při obdobích sucha, či při prudkých deštích.

Systém přírodní tepelné stabilizace – interiér stavby je vytápěn a chlazen z čistě přírodních zdrojů. K vytápění je využíváno sluneční energie a tepelných čerpadel. Chlazení zajišťuje akumulovaný chlad z podzemí objektu. Výsledkem je efekt, který známe z domů našich prababiček. V létě je uvnitř příjemně chladno, v zimě teplo. Nekonají se žádné velké tepelné výkyvy, uvnitř budovy téměř není potřeba topit ani uměle chladit. A to i přes fakt, že se jedná o montovanou dřevostavbu bez aktivní klimatizace, která byla postavena z pouhých 27 dní. Není náhodou, že stavba LIKO-NOE získala titul Zdravá kancelář v prestižní soutěži Zasedačka roku.

Jenom zelené stěny nestačí
V srpnu se nad LIKO-S vznesl dron s termokamerou, aby přeměřil teploty panující v areálu firmy. Měření ukázalo, že část střechy LIKO-NOE, která nebyla krytá vegetací, se během dne rozpálila skoro na 60 °C. Řešením bylo osazení zelené střechy, které okamžitě snížilo teplotu střechy i interiéru budovy.

Více informací o experimentální stavbě LIKO-NOE: www.liko-noe.cz