Dokonalá izolace proti zimě: pomocí suché výstavby

Suchá výstavba je moderní technologií s minimem mokrých zásahů a je vhodná do všech interiérů. V posledních letech je součástí racionálního stavebního stylu pro výstavbu, přestavbu a renovaci staveb. Díky suché montáži, izolace místnosti poskytne útočiště nejen před zimou, ale je vhodná i do vlhkých prostor, protože dokáže zabránit vzniku plísní.

Jak suchá izolace funguje

Základem systému suché montážní izolace jsou pásy ze skelné vaty a sádrokartonové desky. Ty se připevní na nosné konstrukce a díky tmelu a výztužným páskám dodají interiéru nový rozměr. Do suché montáže se lze pustit v novostavbě, ale i v případě rekonstrukce starších domů či bytů. Bude to celé bez zdění, malty, lepidel a dalších složitých a časově náročných konstrukčních prací. S komplexním postupem a výběrem materiálu všem rádi a ochotně poradí odborníci v Hornbachu.

Ochrana proti vlhkosti

Při suché montáži svépomocí je nutné soustředit se v první řadě na nosné konstrukce mezi krokvemi. Prostor mezi jednotlivými fošnami konstrukce je potřeba utěsnit izolační vatou. Doporučená tloušťka vatové izolace je alespoň 160 milimetrů. Izolace přijde vhod nejen v zimě, ale i v létě. "Zateplení stropu a stěn neslouží pouze k tomu, aby místnost nebyla v zimě promrzlá. V létě pomáhá tomu, aby podkroví nebylo přehřáté, a udržuje v něm příjemné klima," vysvětluje Radim Kuřátko, odborník na stavbu z Hornbachu. Pro zabránění průniku vlhkosti, je vhodné přikrýt izolaci mezi krokvemi parotěsnou fólií, jejíž pásy je nutné neprodyšně slepit dohromady.

Jak na izolaci stěn

Stejný postup platí i při izolaci stěn. Ideálním materiálem je opět skelná vata. Tu lze snadno stlačit a díky své nízké hmotnosti je dobře zpracovatelná a snadno se instaluje. „Využít je možné například skelnou vatu Isover Domo vhodnou pro jakékoliv tepelné nebo zvukové izolace. Vhodnou výplní v konstrukci stropů jsou desky Isover Merino,“ radí Radim Kuřátko z Hornbachu. Po připevnění vatových pásů a parozábrany lze přejít k instalaci vnitřního obložení, na které se běžně využívají sádrokartonové desky.

Po instalaci izolačních pásů skelné vaty a jejich překrytí parozábranou je potřeba kolmo na nosníky dřevěné konstrukce krokví připevnit profily na uchycení desek. Použít lze kovové nebo dřevěné latě, ale nesmí být od sebe vzdáleny více než 50 centimetrů. Kovové profily je možné upevnit díky systémovým upevňovacím prvkům, zatímco u dřevěných postačí vhodné šrouby. Je nutné naříznout desky sádrokartonu do požadovaných rozměrů a s pomocí šroubů připevnit na všechny stěny místnosti.

Tmelení spár je nezbytné

Po osazení sádrokartonovými deskami zbývá zakrýt spáry a upravit rohy a sokly lištami. Ty mohou být hliníkové, plastové, ale i dřevěné. „Samotné tmelení spojů není složité, ale je nutné zkontrolovat, zda hlavičky šroubů nevyčnívají z desek. Jako prevenci proti praskání spojů mezi deskami lze použít výztužné pásky,“ upřesňuje Radim Kuřátko z projektových marketů Hornbach. Tmel musí po nanesení první vrstvy zaschnout, pak je možné obrousit případné nerovnosti. Nanesením druhé, širší vrstvy tmelu na spáry, se zajišťuje jejich pevnost a lze tak celou izolaci místnosti dokončit.

Výhody sádrokartonových desek

+ Jsou lehké a práce s nimi je jednoduchá

+ Rychlý a ekonomický postup

+ Stěny jsou hladké a rovné z přírodního materiálu

+ Stěny jsou variabilní lze jimi kdykoliv předělit/zvětšit prostor

+ Dají se upravovat do požadovaného tvaru

+ Při zpracování vzniká pouze malé množství odpadu

+ Sekání drážek a průchodů na rozvody odpadá, mohou se totiž vést ve volném prostoru příček

+ Jednodušší umístění zásuvek a vypínačů