Infarkt i demence hrozí při nedostatku, nebo nadbytku spánku

Co začíná obyčejnou únavou a horším soustředěním se v práci a ve škole, může končit problémy s dýcháním nebo třeba i zástavou srdce. To se stává obvykle v případech, kdy člověk dlouhodobě dodržuje špatné zdravotní návyky, mezi ty nejvýznamnější patří i nedostatek (nebo naopak nadbytek) spánku.

"Optimální délka spánku je v rozmezí 7 až 8,5 hodiny denně. Pokud spánek trvá méně než 7 hodin, projeví se to větší tendencí spát v průběhu dne,“ vysvětlila TN.cz lékařka Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví.

Protože hranice ideálního spánku je u každého jiná, podle expertky by ji měl člověk dodržovat pocitově - pokud se třeba cítíte být přes den silně unavení, možná byste měli svou dobu spánku přehodnotit. "Každý člověk potřebuje spát různě dlouhou dobu, pokud někdo spí šest hodin a cítí se vyspalý, je to úplně v pořádku. Studie z posledních let ukazují, že tyto individuální rozdíly jsou dány jednak chováním, ale mají také genetické příčiny,“ dodala Bušková.

Příliš krátký spánek škodí…

Nedostatek potřebného množství spánku (nebo také spánková deprivace) se na zdraví projeví podle toho, jak dlouho trvá. "Pokud je spánková deprivace krátkodobá, způsobuje únavu, ospalost, poruchu soustředění nebo třeba podrážděnost. Chronická spánková deprivace vede k výrazné denní spavosti a k poruchám nálady, dále vede ke snížení imunity či nárůstu kardiovaskulárních příhod,“ vysvětlila Bušková.

…a dlouhý spánek taky

Nejrůznější onemocnění srdce, které mohou v krajním případě vyústit i v zástavu, člověk ale riskuje i v případě, že naopak často vyspává déle, než by měl. Lékaři se navíc na základě provedeného experimentu mají důvod domnívat, že dlouhý spánek by mohl být jedním z varovných příznaků rozvíjející se demence. Informací, které by tuto informaci ale skutečně potvrdily, zatím příliš není.

Problémy spojené se spaním

Problémy s usínáním, časté probouzení se, ale i nekonečná únava – to jsou jen některé z příznaků, které mohou značit problém v podobě nějaké z poruch spánku. "Mezi nejčastější poruchy spánku patří chronická insomnie (nespavost), ale poměrně častá je i nadměrná spavost (hypersomnie), která se vyskytuje asi u pěti procent populace,“ upozornila Bušková.

Příčin těchto poruch spánků může být hned několik. Vyvolat je může stres, nevyhovující teplota ale klidně i nepohodlná postel. U nespavosti bývá častým problémem také přítomnost choroby, která pacienta nenechá usnout. Pokud máte problémy se spaním, zamyslete se, jaké vnější vlivy mohou váš spánek narušit a pokuste se je odstranit. Pokud problémy budou přetrvávat, kontaktujte lékaře.

Další a mnohem zákeřnější poruchou spánku, se kterou se setkáváme velmi často, je spánková apnoe. Trpí-li člověk spánkovou apnoe, dochází u něj k zástavě dechu (až na desítky vteřin). Tím dochází k nedostatečnému okysličování orgánů, což může v krajním případě skončit infarktem, cukrovkou nebo mrtvicí.

"Vzácnější je např. narkolepsie, nebo některé parasomnie v dospělém věku (somnambulismus, noční děsy, noční můry, porucha chování vázaná na REM spánek a jiné),“ upozornila Bušková. Riziko narkolepsie tkví v tom, že na vás přijde náhle bez varovných signálů spánek. Také může docházet ale "jen“ k podlomení nohou nebo vypadávání předmětů z ruky. Tyto stavy způsobují hlavně emoční prožitky jako silný hněv, nezastavitelný smích,…Lidé s touto poruchou nesmějí řídit, komplikuje jim to společenský život. Narkolepsii často doprovází skřípání zubů, náměsíčnost, pomalejší reakce, u dětí naopak hyperaktivita, deprese, aj.

Pravidelný a ničím nerušený spánek je pro zdraví člověka naprosto stěžejní. Neměli byste ho proto opomíjet!