Zimní zahrada: STOP nežádoucímu rosení v zimní zahradě

Vznik vodního kondenzátu! Jev, který je v zimních zahradách naprosto nežádoucí… Rosení a stékající voda totiž nejen kazí pohodový pocit při relaxaci, ale způsobují poškození zařízení či konstrukčních prvků zimní zahrady!

Čím je rosení způsobeno?

K nejčastějším příčinám vzniku vodního kondenzátu v zimní zahradě patří kombinace příliš vysoké koncentrace vlhkosti vzduchu, způsobené špatným odvětráváním, a nízké teploty povrchů, která je projevem špatné izolace. „Vzduch v zimní zahradě do sebe přirozeně absorbuje vodu, přičemž ke kondenzaci par dochází až tehdy, pokud se povrchová teplota skla nebo rámu dostane pod hodnotu tzv. rosného bodu,“ vysvětluje Ing. Miroslav Culka, obchodní ředitel společnosti DAFE-PLAST.

Je nutné si uvědomit, že vzdušná vlhkost se ve vzduchu i v interiéru vyskytuje zcela přirozeně. Za normálních okolností se pohybuje okolo padesáti procent, přičemž v místnostech, ve kterých dochází k vyššímu výparu vody, jako jsou místa s bazénem nebo větší koncentrací pokojových rostlin, může dosáhnout hodnot 70 až 80 %. Tyto hodnoty si přitom můžeme doma snadno změřit například za pomocí meteostanic nebo vlhkoměru. „Měření vlhkosti vzduchu bych doporučoval jako první krok v hledání příčiny kondenzace. To však neznamená, že pokud budete v zimní zahradě pěstovat tropické rostliny nebo do ní umístíte bazén, tak že bude automaticky docházet k rosení skel. Vždy záleží zejména na použitých materiálech a provedení zimní zahrady,“ říká Ing. Miroslav Culka.

Na co si tedy dát pozor při přípravě projektu?

Abychom nebyli zarosenými okny nepříjemně překvapeni, je vhodné věnovat se projektu zimní zahrady stejně pečlivě jako projektu stavby domu. Základem je výběr kvalitního dodavatele, který by vám měl připravit spolehlivou dokumentaci. Pro dobře fungující zimní zahradu je nezbytně důležitý také výběr správných materiálů k realizaci. Dobrou volbou jsou například hliníkové okenní profily, které mají tzv. přerušený tepelný most. To znamená, že využívají izolační vlastnosti plastu, který je vložen mezi dvě vrstvy hliníku a tím zabraňuje předávání tepla s chladnějším vnějškem. „Takto kvalitní profil pak doporučuji doplnit izolačním dvojsklem, případně trojsklem. Pokud máme takto navrženou nosnou konstrukci zimní zahrady, která je plně izolační, tak se můžeme věnovat dalším dvěma aspektům, které ovlivňují rosení oken, a to řešení větrání a vytápění,“ uvádí Ing. Culka hlavní podmínky dobře zaizolované zimní zahrady.

Jak správně větrat?

Větrání je v zimní zahradě zásadním prvkem pro regulaci vlhkosti. „V určitých případech postačí změna režimu větrání za pomocí otvíravých prvků ve střeše nebo v plášti zimní zahrady. Ty by měly být umístěny proti sobě, tedy napříč konstrukcí, aby došlo k zajištění dostatečného proudění čerstvého vzduchu. Případně je možné použít také větrací mřížky, které zajistí samočinnou výměnu vzduchu,“ říká Ing. Miroslav Culka a dále upozorňuje: „Je však třeba myslet na to, že mřížka je zásahem do celkové izolace zimní zahrady a díky volné propustnosti vzduchu se otvory mřížky stávají místem, u kterého je povrchová teplota nejnižší. Umístění mřížek je tedy dobré volit uvážlivě a větrání řešit spíše otvíravými okenními prvky.“ Pro úplně bezstarostný relax je pak možné zvolit automaticky řízené odvětrávání, kdy je mechanismus napojen na teploměr a vlhkoměr, a systém je tak schopný řídit celé klima přesně podle potřeb interiéru zimní zahrady.

Jak správně vytápět?

Stav vzdušné vlhkosti v zimní zahradě závisí také na tom, jakým způsobem je prostor vytápěn. Zejména pokud chcete mít zimní zahradu vytápěnou celoročně, je doporučeno řešit vytápění plošně a nikoli pomocí dílčích topných těles. „Ideální volbou je podlahové vytápění, u kterého máme jistotu, že teplo bude distribuováno rovnoměrně a místa v zahradě se budou prohřívat zároveň, díky čemuž nedojde k nežádoucí kondenzaci vody,“ uvádí Ing. Miroslav Culka a doplňuje: „Centrální topné těleso jako například krbová kamna sice může kapacitně dostačovat dané výměře prostoru, ale nezvládne vytopit celou místnost rovnoměrně, čímž může k rosení oken také přispívat.“

Není čas plakat nad kondenzovanou vodou!

Vznik vodního kondenzátu by se měl projevit ihned po zhotovení zimní zahrady. Stavby totiž bývají nejvlhčí právě zpočátku, a tak by se měla chyba ukázat velmi záhy. „V některých případech se ale může objevit rosení i po delší době od ukončení stavby. Kondenzaci totiž může způsobit pozdější změna v užívání zahrady, například pokud dříve volný prostor zabydlíme a dodáme do něj přirozené zdroje vlhkosti jako například větší množství rostlin nebo relaxační vířivku. Je tedy dobré předvídat, k jakému účelu nám bude zimní zahrada sloužit v budoucnu,“ upozorňuje Ing. Miroslav Culka. Pokud se však kondenzát ve vaší zimní zahradě objeví, není to ihned důvod k panice. „Rosení může být pouze dočasnou záležitostí, například v případě, že navazujeme zimní zahradu na novostavbu. Doporučuji proto s řešením raději chvíli počkat. Všeobecné pravidlo říká, že kondenzaci bychom měli řešit, pokud s ročním odstupem nezmizí nebo se dokonce zhoršuje,“ nabádá Ing. Culka.

Pokud vodní kondenzát nemizí, je možné udělat na konstrukci zimní zahrady změny jako dodatečná záchranná řešení. „Tím jediným správným je v podstatě přidání okenních větracích prvků. Vždy je však třeba zohlednit celou konstrukci zahrady a nepočítat s tím, že nám dodavatel bude přidávat tzv. okna na přání ,“ říká Ing. Miroslav Culka a doplňuje: „Nejlepším způsobem, jak zabránit případnému rosení zimní zahrady, tak zůstává volba solidního dodavatele, který připraví kvalitní dokumentaci nově vznikající zimní zahrady a zváží všechny nástrahy, které nás při stavbě zimní zahrady mohou potkat.“