Češi kupují více světelných zdrojů, ty vyřazené neumí správně recyklovat

Češi se světlem více experimentují a přemýšlejí o vytvoření lepší světelné pohody. Nejčastěji si lidé přidali světla v obývacím pokoji, kuchyni a ložnici. „Dokupují nejen nové žárovky, ale pořizují si i více svítidel, zejména různé lampy a přenosná svítidla. Největší zájem je o svítidla s vestavěnými LED žárovkami,“ uzavírá Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP.

S oblibou světel a svítidel roste i počet vyřazených světelných zdrojů, tedy kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED žárovek. Tuzemské domácnosti a firmy jich v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 726 tun. Mezi premianty ve sběru jsou kraje Královéhradecký a Praha (viz graf).

V přepočtu na jednoho obyvatele v těchto krajích s výrazným náskokem sesbírali nejvíce ‚úsporek‘ v celé republice: v průměru 118 gramů na jednoho obyvatele. Úsporné zářivky na rozdíl od těch wolframových nepatří do směsného odpadu. Kvůli malému obsahu rtuti a hodnotným surovinám se musí odborně recyklovat, a proto je třeba je umístit do speciální sběrné nádoby.

„Královéhradecký kraj a Praha jsou výrazně ekologicky zaměřené: lidé zde odevzdali zhruba dvojnásobek úsporek než v jiných krajích. Naopak nejhorší bilanci mají kraje Jihomoravský a Vysočina s 52 gramy na obyvatele,“ shrnuje výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a zpracování osvětlovacích zařízení.

V 726 tunách světelných zdrojů, které v loňském roce odevzdali Češi k recyklaci, je obsaženo zhruba 25 kilogramů toxické rtuti. Ta je uvnitř světelného zdroje neškodná a pro svícení nutná, ale právě rtuť je třeba ekologicky zpracovat. Recyklací je navíc možné využít více než 95 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích a tím šetřit přírodní zdroje. „Tak velké množství rtuti by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ dodává Zuzana Adamcová.

Češi třídí, ale nechtějí chodit daleko: ujdou maximálně 617 metrů

O umístění sběrného místa mají povědomí dvě třetiny Čechů. Ideálně by Češi sběrné místo chtěli mít do 617 metrů od domova. „Pokud je sběrné místo vzdálenější, obvykle zářivky skončí v popelnici,“ dodává Zuzana Adamcová. Z jednotlivých míst zpětného odběru je nejčastěji využíván sběrný dvůr.

V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.

Spotřebitelé mohou nově zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí.

Tuzemské domácnosti mají doma 66 milionů světelných zdrojů

V českých domácnostech je instalováno celkem 66,5 milionu světelných zdrojů. Neúsporných zdrojů světla sice dlouhodobě ubývá, přesto zatím tvoří v domácnostech většinu (54 %). Zejména jde o wolframové žárovky.

„Podíl úsporných zdrojů (46 %) stabilně roste, oproti předchozímu roku o 2 procentní body. V segmentu úsporných zdrojů převládají kompaktní zářivky (31 %) a následují LED žárovky,“ dodává Zuzana Adamcová.

POZNÁMKA : Výzkum pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1208 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.