Samozavlažovací květináče: mýty a fakta o samozavlažovacích květináčích

Blíží se dovolená a vy přemýšlíte, koho přemluvíte, aby vám chodil zalévat květiny? Nebo se už dopředu smiřujete s myšlenkou, že je po návratu najdete uschlé? Ale proč – když dnes existují samozavlažovací květináče! Že to není nic pro vás? Myslíte? Možná se k vám jen nedostaly ty správné informace. Jestli se chcete dozvědět, jak fungují, co v nich je možné pěstovat i jaké mají výhody, čtěte dál.

1)     Samozavlažovací květináče jsou vlastně dvě vzájemně propojené nádoby.

PRAVDA

Skutečně je možné říct, že jde o systém dvou nádob, které do sebe nasedají a obsahují speciální knoty či vzlínací šachty. Právě díky nim se zásobní voda ze spodní nádoby dostane do nádoby horní, kde se nachází zemina s rostlinami. Kořeny rostlin v samozavlažovací nádobě si tak berou právě tolik vláhy, kolik potřebují. Čerstvě vysázené rostliny zaléváme shora jen prvních pár týdnů, než prokoření. Poté už stačí doplňovat vodu jen do zásobníku.

2)     Pěstovat květiny v samozavlažovacích květináčích je pro laiky příliš složité.

MÝTUS

Zásady používání samozavlažovacích nádob zvládnou i opravdoví zelenáči. Stačí zvolit správnou velikost květináče (raději vždy větší), přečíst si návod na sestavení a použít spíše hrubší substrát. Pokud květináč má místo knotů vzlínací šachty, je nutné napěchovat substrát i do nich. Postup při osázení je stejný jako u klasických květináčů či truhlíků.

3)     Používáním samozavlažovacích květináčů ušetříte spoustu času.

PRAVDA

Květiny v samozavlažovacích nádobách zaléváte přibližně třikrát méně často než v těch běžných. Samozavlažovací květináč je schopen pojmout větší množství vody, které pak slouží jako zásobárna pro další dny. Knoty zajistí nepřetržitou závlahu podobnou přírodním podmínkám. Navíc vodu do truhlíku doléváte jen jedním či maximálně dvěma otvory (záleží na velikosti truhlíku), což také zalévání urychluje.

4)     Do samozavlažovacích květináčů a truhlíků stačí dolévat vodu jednou za tři týdny.

MÝTUS

Bohužel neexistuje jednoduché pravidlo, jak často vodu dolévat. Záleží na počasí, orientaci na světové strany, typu a velikosti rostliny. V tropickém horku určitě voda v truhlících nevydrží ani týden, ale při běžné pokojové teplotě je většinu rostlin v samozavlažovacích květináčích opravdu možné zalévat jen jednou za 2–3 týdny.

5)     Samozavlažovací nádoby jsou trendem dnešní doby.

PRAVDA

Kromě toho, že odpovídají zrychlenému tempu současnosti, existuje celá řada samozvalažovacích květináčů, které vynikají nejen svou funkcí, ale i nápaditým designem. Například společnost Plastia za své květináče Calimera získala nejprestižnější světovou designovou cenu Red Dot Award. Stejně tak se její pěstební nádoba Urbalive probojovala mezi finalisty letošní soutěže Czechdesign.

6)     Rostlinám v samozavlažovacích květináčích uhnívají kořeny, protože stojí ve vodě.

MÝTUS

Kvalitní samozavlažovací květináče a truhlíky, například od firmy Plastia, jsou opatřeny měrkou, díky níž okamžitě vidíte, kolik vody je ve spodní nádobě. Nádoby samozavlažovacího systému na sebe nasedají tak, aby mezi nimi byla vzduchová mezera, která zajišťuje přísun vzduchu do substrátu a do oblasti kořenů. U venkovních samozavlažovacích květináčů kupujte jen ty s odtokovým otvorem. Ten musí být umístěn tak, aby vodní hladina nedosáhla až k substrátu. Zvlášť pokud nemáte květiny schované pod střechou a prší do nich, je nutné, aby přebytečná voda mohla volně odtékat ven.

7)     Samozavlažovací květináče jsou zbytečně drahé.

MÝTUS

Pořizovací cena samozavlažovacích truhlíků a květináčů je přibližně třikrát větší než u klasických pěstebních nádob. Kvalitní samozavlažovací květináč firmy Plastia je možné koupit už za 68 Kč. Zdá se vám to příliš? Tak se zamyslete nad tím, kolik peněz vás stály muškáty, které jste po návratu víkendu našli uschlé, nebo jak vám kvůli nedostatku vody uhynula rajčata chvíli před očekávanou sklizní. Při výběru se vyhýbejte bezejmenným napodobeninám. Často vypadají velmi podobně, ale nejsou funkční.

8)     Samozavlažovací květináče jsou ideální do interiérů s podlahovým vytápěním.

PRAVDA

V běžných květináčích se rostlinám postaveným na vytápěné podlaze nedaří. Kořenům se nedostává vláha a květina usychá. U samozavlažovacích květináčů je tomu naopak. Teplo, které stoupá vzhůru, jen urychlí vzlínání vody přes knoty, a tím i dostatečnou vlhkost zeminy u kořenů.

9)     Samozavlažovací květináče se hodí jen pro určité typy rostlin.

MÝTUS

Samozavlažovací truhlíky a květináče jsou vhodné pro celou řadu pokojových a balkonových rostlin, ať už jde o letničky, trvalky, menší jehličnany a další dřeviny, ale také pro drobné ovoce, zeleninu, nebo dokonce houby. „Jediné, co v nich nedoporučuji pěstovat, jsou suchomilné a sukulentní rostliny. Naopak velkoobjemové truhlíky, jako například náš Berberis, vám umožní úspěšně pěstovat zeleninu nebo bobuloviny, jako třeba angrešt či rybíz. Výborně se v něm daří například kanadským borůvkám,“ říká Lenka Novotná ze společnosti Plastia.

10)     Samozavlažovací systém v květináčích je český vynález.

PRAVDA

Samozavlažovací nádoby vymyslel český lékař Tomáš Syrovátka. Autorské osvědčení pro tento vynález získal v roce 1982. Se společností Plastia spolupracoval Syrovátka při vývoji samozavlažovací nádoby Berberis a svými zajímavými podněty se podílí i na přípravě dalších. Plastia také se Syrovátkou vydala knížku Pěstujeme v samozavlažovacích nádobách. Samozavlažovací nádoby jsou velmi oblíbené nejen v Čechách, ale i v USA, Kanadě, Francii či v jiných zemích.