Zabezpečení domácností roste, zlepšuje se bezpečnostní gramotnost Čechů

Podle údajů policejního prezidia bylo v Česku v posledních pěti letech vykradeno v průměru zhruba 3 500 bytů, 5 000 rodinných domů a 3 500 chat ročně. Průměrná roční výše škody způsobená vloupáním do všech typů objektů určených k bydlení dosahovala téměř půl miliardy korun. Z dlouhodobého pohledu přitom počty vykradených bytů klesají. Zatímco v roce 2012 bylo v tuzemsku vykradeno 14 352 bytů, rodinných domů a chat, o tři roky později už to bylo zhruba o 5 000 těchto objektů méně.

„Jedním z důvodů, proč z dlouhodobého pohledu klesá počet vloupání, může být větší dostupnost moderních bezpečnostních prvků. Obecně se také zvyšuje bezpečnostní gramotnost lidí a stoupá zájem o zabezpečení domácností,“ potvrzuje tento trend Ivo Popardowski, generální ředitel bezpečnostní agentury ABAS. 

Přesně definovat, do jaké míry se sníží riziko vloupání při použití nějakého konkrétního bezpečnostního prvku, je složité. Tyto analýzy provádějí pojišťovny, data však zpravidla nezveřejňují. Jistou představu si lze udělat z údajů společnosti Jablotron, která za tímto účelem zpovídala odsouzené za majetkovou trestnou činnost. Ukázalo se, že z technických prostředků „nezvané hosty“ nejvíce odradí instalovaný alarm (70%), bezpečnostní dveře (69%) a bezpečnostní skla (63%).

Stejné bezpečnostní prvky jsou také ze strany majitelů nemovitostí nejžádanější. „Pokud se klient obrátí na naši společnost s požadavkem na zabezpečení bytu či domu, provedeme analýzu současného zabezpečení a navrhneme optimální řešení. Nejčastěji se jedná o kombinaci mechanického a elektronického zabezpečení, tedy kombinaci bezpečnostních dveří, zabezpečení oken a instalaci elektronické ochrany s přenosem poplachového signálu na dohledové centrum naší společnosti,“ přibližuje Popardowski.

Do bytů se podle Popardowského zloději dostávají nejčastěji vstupními dveřmi, do domů pak oknem, případně terasovými dveřmi. „U rodinných domů je často používanou cestou také přilehlý, méně zabezpečený objekt, například garáž. Z toho vyplývá, že obecně jsou základem zabezpečení kvalitní dveře a kvalitní zámková vložka, obojí minimálně třetí bezpečnostní třídy,“ shrnuje Popardowski.

A podobně se na základní zabezpečovací prvky dívají také pojišťovny. „Zabezpečení hraje důležitou roli při sjednávání pojištění domácnosti. S každou pojistnou částkou jsou odstupňovány právě i požadavky na bezpečnostní prvky. Tyto požadavky se liší i dle výběru pojišťovny. Obecně se ale dá říci, že od pojistné částky 300 tisíc korun je vyžadován bezpečnostní zámek třetí či vyšší třídy. Od částky 1 milion korun pak už certifikované bezpečnostní dveře,“ říká k tomu Radka Klímková, regionální ředitelka společnosti M&M finance, která se specializuje mimo jiné na zajišťování všech typů pojištění.

Například bezpečnostní dveře mohou podle Klímkové majiteli nemovitosti snížit náklady na pojištění domácnosti o 20 procent. A stejnou slevu lze získat třeba při pořízení elektronického zabezpečovacího systému. Při sjednávání pojistky je ale nutné věnovat pozornost limitům plnění a výlukám. V případě, že je byt či dům zabezpečen, je pak nezbytně nutné toto zabezpečení plně využívat. Pokud je zloději usnadněn vstup například otevřeným oknem, pojišťovna bude pojistné plnění krátit nebo jej nevyplatí vůbec.

Jan Martina, oblastní ředitel pro Prahu společnosti M&M reality, k tomu dodává, že investice do kvalitního zabezpečení nemovitost mírně zhodnotí a může usnadnit její případný prodej. „Je to podobné jako s pěknou kuchyní či koupelnou. Cena nemovitosti objektivně nestoupne o celou investici do zabezpečení, ale na potenciální zájemce to působí pozitivně. Jinými slovy, rozhodují-li se mezi srovnatelnými nemovitostmi, pak ta lépe zabezpečená bude mít konkurenční výhodu,“ konstatuje Martina.

Kvalitní bezpečnostní dveře třetí bezpečnostní třídy lze pořídit už zhruba za 15 tisíc korun. Cena elektronického zabezpečovacího systému se odvíjí od velikosti bytu, respektive počtu a druhu detektorů. U kvalitních systémů začíná počáteční investice na 20 tisících korunách za pořízení systému a instalaci. V případě dálkového střežení přes dohledové centrum, s možností výjezdu v případě poplachu, si komerční subjekty účtují od 400 korun měsíčně.