Pražská Pařížská ulice: zařazená mezi evropské high streets s luxusními obchody

Podle detailního průzkumu je nejfrekventovanější evropskou třídou londýnská Oxford Street s průměrnými 13 560 chodci za hodinu. Následuje ji Kaufingerstrasse v Mnichově (12 832 lidí v hodině) a madridská Calle de Preciados (10 292 chodců). Naopak z ulic, kde se nachází nejvíce obchodů a jsou považovány za nákupní high streets, dominuje pařížská Av. des Champs Elysées (10 277 lidí), Passeig de Gracia v Barceloně (10 132 osob v hodině) a Regent Street v Londýně (9 250 chodců).

V přehledu se hned třikrát objevuje Praha. Pražskou třídou Na Příkopě s Nákupní Galerií Myslbek nebo hračkářstvím Hamleys za hodinu projde 8 000 lidí (22. místo), zhruba o 70 osob méně je to ve spodní části Václavského náměstí (23. příčka). Z hlediska koncentrace luxusních a prémiových obchodů Prahu reprezentuje Pařížská ulice s 2 800 chodci za hodinu. Obsadila tím 15. místo mezi všemi velkými městy v západní a střední Evropě.

Analýza společnosti BNP Paribas Real Estate porovnává návštěvnost v jednotlivých městech a jejich částech. Pojmenovává důvody koncentrace lidí a všímá si také toho, jaký je vztah mezi množstvím potenciálních zákazníků, jejich profilem, urbanismem a dopravou měst, stejně jako umístěním a koncentrací obchodů. "Výsledky jsou příkladně vidět právě na Praze. Ačkoliv Pařížská ulice má čtyřikrát nižší návštěvnost než ulice Na Příkopě, obchodníci zde platí obdobné nájemné. Dá se to vysvětlit tak, že do luxusními brandy do Pařížské míří cíleně vybraná klientela, včetně movitých turistů," objasňuje Lenka Šindelářová.

Atraktivita pro turisty a zejména ty movitější jsou pro mnoho luxusních tříd zásadním zdrojem příjmů. Bonita jak zahraničních, tak místních zákazníků je důležitější než celková vysoká frekvence návštěvnosti. Luxusní třídy jsou často umístěny na cestě k významným turistickým cílům. V žebříčku je to případ Vídně a ulice Kohlmarkt (4 744 lidí za hodinu), Pohjoisesplanadi v Helsinkách ((3 738 lidí), Bahnhofstra ße v Zurichu nebo právě Pařížské ulice v Praze . Další kategorií prémiových retailových lokalit jsou luxusní městské části, vzdálenější od hlavních turistických tahů, jako Avenue de Montagne v Paříži, Boulevard de Waterloo v Bruselu nebo Vaci ut v Budapešti.

Jedním z důvodů vzniku rozsáhlé studie "Pan-European Footfall Analysis" byla zvyšující se poptávka nájemců, především řetězců usilujících o co nejlepší umístění na lokálních trzích. Analytici BNP Paribas Real Estate se zaměřili především na srovnání množství chodců, jejich profil, motivaci i kontext například ve vztahu k dopravním uzlům a celkové infrastruktuře města. Z detailních měření vyplynulo, že mezi kumulací maloobchodu a průtočností potenciálních zákazníků nemusí být přímá úměra. Jinými slovy, ulice s nejvyšším počtem chodců nemusí být mezi těmi, kde dochází k největším obratům.

Dokladem toho, že se obchodům v centru města daří, jsou stoupající nájmy. V Praze na hlavních obchodních třídách dosáhlo nejvyšší nájemné 210 EUR za čtverečný metr a měsíc. Na pařížské Avenue des Champs Elysées je to přitom až 1 833 EUR za metr a měsíc, na londýnské luxusní Old Bond Street v přepočtu až 1 781 EUR, na Oxford Street pak 1 119 EUR.

Vzhledem k robustnímu růstu, kdy česká ekonomika roste nejrychleji v Evropě, nízké nezaměstnanosti a stoupajícím příjmům Čechů lze podle BNP Paribas Real Estate očekávat další růst. Dařit se bude i luxusním a prémiovým značkám, jejichž tržby stoupají i díky přílivu turistů - především z Asie a Ruska.