Vrácení peněz z daní: jak získat zpátky od státu přeplacenou daň z nemovitosti

Až několik tisíc lidí zřejmě poškodil stát špatným výpočtem daně z převodu nemovitostí. Stát více než tři roky špatně počítal daň z nabytí nemovitosti a tak lidé zaplatili výrazně více, než měli. Při její kalkulaci totiž používal vyšší částky - chybně vycházel z ceny včetně daně z přidané hodnoty. Nejvyšší správní soud ale potvrdil, že výpočet má vycházet z hodnoty nemovitosti bez DPH.

Finanční správa započítávala DPH při výpočtu daně z nabytí nemovitosti od začátku roku 2014. Tento postup ale nebyl podle Nejvyššího správního soudu v souladu se zákonem. "V takovém případě by převodce danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát a která se fakticky nestala částí jeho majetku," řekl nejvyšší správní soud.

Ekonomové potvrzují, že DPH chybně započítané do hodnoty nemovitosti může ve výsledku značně změnit výši daně z jejího nabytí. Jako příklad uvádí byt či dům v hodnotě dva miliony korun a 21% sazbu DPH.

"Pokud je cena dvou milionů cenou bez DPH, pak cena s DPH činí 2 miliony 420 tisíc korun," řekl ekonom Lukáš Kovanda. Daň z nabytí nemovitosti je u nás v současné době čtyři procenta. V případě dvoumiliónové nemovitosti by tak přeplatek vyměřené daně činil 16 800 korun. Finanční správa po upozornění Nejvyšším správním soudem zareagovala změnou výpočtu.

"Finanční správa České republiky na základě uvedených rozsudků přizpůsobuje svoji správní praxi při určení ceny sjednané pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí tak, že součástí ceny sjednané není DPH," stojí ve sdělení Finanční správy.

Podle odborníků by za poslední více než tři roky mohla finanční správa špatným výpočtem poškodit až několik tisíc lidí. Ti teď mají právo žádat po státu přeplatek zpátky.

Přesná částka, kterou by stát mohl kvůli špatně vyměřené dani vracet, zatím není známá. Podle hrubých odhadů by ale mohlo jít i o stovky miliónů korun.

Jak postupovat při vrácení daní

V první řadě je důležité, aby byl prodávající v době prodeje plátcem daně z přidané hodnoty. Co se týče data, tak tam je rozhodující den zápisu do katastru nemovitostí - spadají sem všechny převody provedené od 1. ledna roku 2014.

Nárok na vrácení peněz pak mají ti, kterým ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně. Ta bývá zpravidla tři roky od podání daňového přiznání. Pokud si ale někdo i přesto není jistý tím, jestli má na vrácení peněz nárok, je nejlepší vsadit na jistotu a celou věc probrat s finančním poradcem.