Hledám doktora. Zn. Rychle a dobrého

Skočíte padákem a doufáte, že dopadnete dobře. Jistotu ale nemáte. I tak vypadá hledání kvalitního zdravotnického zařízení v Česku. Nic jako oficiální žebříček nemocnic, poliklinik ani ordinací neexistuje.

Přestěhujete se a potřebujete „obvoďáka“ nebo zubaře. Čeká vás plánovaná operace a chcete vědět, že bude provedena dobře. Váš lékař se rozhodl odejít do důchodu a vy hledáte nového. To všechno jsou běžné situace, kdy se člověk dostává do kontaktu se zdravotnickým systémem a snaží se v něm vyznat. Už jen ten základní úkol, tedy najít si svého lékaře, se může celkem zkomplikovat. Ať už proto, že vámi vyhlédnutý odborník má „plno“ a poblíž není žádné zdravotnické zařízení s volnou kapacitou, anebo si nejste jisti, že se o vás lékař či lékařka postará dobře. Tak jak najít „toho pravého“ nebo „tu pravou“?

Adresa bydliště nerozhoduje

Až na výjimky si každý pacient může vybrat, kde se bude léčit. To znamená, že záleží jen na vás, zda se vydáte do ordinace, kterou máte za rohem, anebo se rozhodnete dojíždět. Toto své právo můžete uplatnit třeba tehdy, když potřebujete pomoc psychiatra nebo venerologické vyšetření a opravdu nechcete potkat sousedku z třetího patra. Na druhé straně české zákony stanovují určité meze, které toto právo omezují. Zdravotnické zařízení vás ovšem nesmí odmítnout jen tak. „Jedná se například o situace, kdy je naplněná kapacita, provozní důvody či nedostatečné personální zabezpečení či technické vybavení. Případně se jedná o pojištěnce, s jehož zdravotní pojišťovnou nemá zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu,“ popisuje Jolana Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK. Nemůžete však být odmítnuti v opravdu krizových situacích, kdy vám jde doslova o život. Pokud vás ale jen už pátý den škrábe v krku a nějak nestíháte zajít za svým obvodním lékařem, pravděpodobně na vás nebudou na pohotovosti úplně milí.

I tak se vám může stát, že budete mít s hledáním zdravotnického zařízení, které se o vás postará, problém. Než propadnete úplné beznaději, zkuste požádat o pomoc i jinde než na svém Facebooku.

I když ani to není úplně špatný nápad, protože rovnou získáte spolu s kontaktem i reference. Berte však tato doporučení s rezervou. Institucí, která vám je opravdu schopná poradit, je vaše zdravotní pojišťovna. „Pokud se klient dostane do situace, že nemůže najít potřebného smluvního lékaře, nebo se mu zdá nabízený termín pro ošetření příliš dlouhý, může se obrátit na svoji zdravotní pojišťovnu a ta mu pomůže najít vhodné pracoviště. To platí i pro případ, že klientovi nevyhovuje jeho dosavadní lékař a chce ho změnit,“ vysvětluje Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. Tedy pobočka vaší zdravotní pojišťovny by měla sloužit jako pomyslný rozcestník. Pokud náhodou hledáte stomatologickou ambulanci, která přijímá nové pacienty, podívejte se přímo na webové stránky Stomatologické komory ČR. Interaktivní mapa  vám vyhledá nejbližší ordinace podle místa, kde se nacházíte, a rovnou i zjistí, zda má volné kapacity pro nové pacienty.

Nastražte uši a nezapomínejte se zeptat
To, že víte, kde přijímají nové pacienty, je ale jen dílčí úspěch. Stále totiž nevíte nic o kvalitě péče, kterou dané pracoviště poskytuje. Zjistit to je jako zažít detektivní pátrání na vlastní kůži. „Zkuste si představit, že skočíte padákem a doufáte, že dobře dopadnete. Jistotu ale nemáte,“ přirovnává hledání kvalitního zdravotnického zařízení Tomáš Cikrt, farmaceut a šéfredaktor portálu Zdravotnickydenik.cz.

 

Podle něj český pacient nemůže snadno zjistit informace o kvalitě péče v jednotlivých ambulancích, poliklinikách nebo nemocnicích jednoduše proto, že nic jako oficiální žebříček kvality neexistuje.

„Když budete mít štěstí, narazíte na pracoviště, kde se o vás dobře postarají, a ještě budou příjemní, jinde už tak milí nebudou, ale zdravotní péči poskytnou dobrou, a také se vám může stát, že se dostanete někam, kde budou nepříjemní a ani péče nebude nic moc,“ dodává Cikrt. Na druhé straně je fér přiznat, že české zdravotnictví ve srovnání s jinými evropskými státy vůbec není špatné a naopak, vzhledem k tomu, jak omezené finanční prostředky do něj proudí, je i velmi efektivní .

Lidskost především 

Jak se tedy zorientovat v tom, kde se necháte léčit? Jestliže vám nejde právě o život a máte relativně dost času na hledání, je dobré se soustředit hned na pár věcí. Pro začátek je fajn popřemýšlet nad tím, zda konkrétní zdravotnické zařízení má dostatek zkušeností právě se zdravotními problémy, které vás trápí. Pokud třeba máte jít na náročnější operaci, můžete mailem oslovit vedení konkrétního oddělení nemocnice s tím, že zvažujete, že byste se chtěli nechat operovat u nich. Řada nemocnic zveřejňuje údaje o tom, kolik konkrétních zákroků na jednotlivých odděleních provádí, což je jedině dobře.

Obecně platí, že čím častěji tým zdravotníků operaci provádí, tím lépe má zvládnutý celý operační postup a současně je schopen řešit případné komplikace, protože se s nimi už někdy v minulosti potkal. Už to, jak s vámi zdravotníci budou jednat, když po nich chcete informace, vám hodně napoví, stejně jako způsob, jakým se dané pracoviště prezentuje navenek. Má vlastní webové, případně facebookové stránky? Pravidelně je aktualizuje a chce, aby veřejnost měla co nejvíc informací o tom, jak zdravotníci pracují nebo naopak mlčí? Možná vám přijde nepatřičné se ptát, ale obrátit se přímo na zdravotníky je mnohdy lepší než spoléhat se na anonymní internetové diskuse. Už jen proto, že lidé mají přirozený sklon podělit se spíše o své špatné zkušenosti, zatímco ti, co byli spokojeni, obvykle mlčí. To výsledný dojem hodně zkresluje. Navíc pacienti obvykle nehodnotí ani tak kvalitu poskytované péče jako spíš „lidskost“ přístupu u zdravotníků.

Volby v číslech 

Mimochodem podle celostátního průzkumu Nemocnice ČR 2016, za nímž stojí HealthCare Institute, si zdravotnické zařízení čeští pacienti nejčastěji vybírají podle doporučení svého lékaře. Takto se rozhodlo hned 34 % hospitalizovaných pacientů. Při rozhodování také hraje roli, zda je zdravotnické zařízení blízko jejich bydliště. To ovlivnilo 22 % pacientů. Pro 20 % je pak rozhodující vlastní zkušenost a pro 13 % je to doporučení známých. Jen 2 % pacientů se pak rozhodla na základě informací ze sdělovacích prostředků. Velmi užitečný je i samotný žebříček nemocnic, který každý rok sestavuje právě HealthCare Institute a je složen z hodnocení hospitalizovaných i ambulantních pacientů, kteří navštívili konkrétní nemocnici v daném roce. „V žebříčcích bezpečnosti a spokojenosti hospitalizovaných pacientů a ambulantních pacientů jsou zohledněny otázky týkající se bezpečnosti nemocných v dané nemocnici (například kvalita provedeného zákroku, informovanost před, během a po zákroku a další), dále také komunikace s ošetřujícím personálem (lékaři i sestrami) a spokojenost s „hotelovými“ službami v nemocnicích,“ popisuje Daniel Vavřina, zakladatel HealthCare Institutu, jehož cílem je zvyšování kvality zdravotní péče v nemocnicích. Samotný žebříček nemocnic pak najdete na webu.

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.

Zdroj: Patalie.cz