Informační modelování budovy ušetří až 20 % nákladů

Informační modelování budovy (BIM) představuje nejmodernější přístup k plánování a realizacím ve stavebnictví, neboť umožňuje detailní vizualizaci každého stavebního projektu. Všichni aktéři do ní zároveň mohou zanášet své poznatky a vzájemně je koordinovat v reálném čase. Podle odborníků tak lze ušetřit zhruba 20 % celkových nákladů. V českém prostředí se BIM objevuje především v soukromém sektoru. Povinné zavedení této metody pro veřejné zakázky je v plánu na rok 2022.

Hlavním prvkem metodiky BIM, což lze volně přeložit jako informační modelování budovy, je virtuální model budovy, jenž umožňuje detailní vizualizaci celé stavby od prvního návrhu architekta až po kompletní projekt. Díky tomu je možná daleko efektivnější koordinace jednotlivých částí stavby a také komunikace mezi všemi subjekty – projektantem, realizátorem, investorem či dodavatelem stavebních materiálů. Do modelu zároveň mohou všichni zúčastnění zanášet potřebná data a vzájemně si je v reálném čase připomínkovat, což se projevuje na významné úspoře času a peněz.

Podle posledních statistik zaberou během dlouhodobého procesu stavby celých 80 % času povolovací procesy. Na samotnou výstavbu pak připadá pouze zbylých 20 %. Zavedením metodiky BIM by se však tento nepoměr měl výrazně změnit. „Metodika BIM má mimo jiné v praxi sloužit investorovi stavby jako dokonalý nástroj pro kontrolu projektu ve všech jeho fázích. Pokud se BIM metodika vhodně naimplementuje do stavebního procesu, pak se mohou úspory ve výsledku vyšplhat až k více jak 20 % z celkové ceny projektu,“ uvedl Martin Slanec, ředitel divize stavebnictví ve společnosti CAD Studio, jež je jedním z předních dodavatelů BIM nástrojů na českém trhu. Jeho slova potvrzuje i Ivo Winkler ze společnosti Enbra, která se zabývá projekcí, prodejem, instalací a servisem otopné techniky. „Díky přesnějšímu 3D zobrazení instalací přímo v projektu je možné lépe plánovat samotnou instalaci, snížit procento předělávek a omezit finanční výdaje, jež jsou s nimi spojené,“ uvedl Winkler.

Metodika BIM je zatím hojně využívána především ve vyspělejších evropských zemích, povinně se tak děje u některých stavebních projektů ve Velké Británii, Dánsku, Nizozemsku, Norsku či Finsku a od letoška pak nejnověji i ve Španělsku. Dlouhodobě o jeho prosazení v České Republice usiluje Odborná rada pro BIM, známá též pod názvem CzBIM. Její snahy vyslyšela loni v září i česká vláda, když schválila Koncepci pro zavádění BIM v České republice. „Chtěli bychom na schválení této koncepce navázat a v součinnosti s dalšími ministerstvy postupně realizovat opatření z ní vyplývající,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Hlavním cílem koncepce je zavedení BIM do české stavební praxe v letech 2018 až 2027. V záměru vlády je přitom patrná inspirace praxí v zahraničí – v tuzemsku by měla být BIM metodika používána přednostně u nadlimitních veřejných zakázek, od roku 2022 by se tak přitom mělo dít povinně.

Hlavní iniciativa zavádění metodiky BIM tak doposud byla na straně soukromého sektoru. „Před třemi lety jsme pro usnadnění práce v BIM jako první výrobce garážových vrat a stínicí techniky v Česku vytvořili knihovnu našich produktů. Pokud si ji tedy projektant nainstaluje, může do projektu přidat vrata, rolety či žaluzie a také jednoduše upravovat jejich parametry,“ řekl Lubomír Valenta ze společnosti Lomax. Jednou z firem, která tuto metodiku do svých procesů zařadí v letošním roce, je právě již zmíněná společnost Enbra. „Kromě projektování a realizací připravujeme také modely našich výrobků, které budou moci využít partnerské projekční kanceláře při vytváření projektů. Přesný výběr výrobku pak umožní také snadnější plánování a rozpočtování. Samotný model nenese pouze vizuální informaci, ale i přesné rozměry, umístění přípojek nebo informaci o tom, zda je k němu potřeba dovést 230V napájení,“ doplnil Winkler.

Podle Martina Slance se však i ve veřejném sektoru objevují první nadšenci, kteří BIM ve svých projektech používají. „Veřejné zakázky mají zatím za soukromým sektorem velké zpoždění. I zde však lze nalézt pár prvních vlaštovek, například v případě rekonstrukce Státní opery nebo sídla Nejvyššího kontrolního úřadu,“ popisuje Slanec. Sám proto doufá, že se i v těchto případech začne informační modelování budovy využívat co nejvíce, značně by to totiž odlehčilo veřejnému rozpočtu. „Například v roce 2015 činily veřejné zakázky na stavební práce 118,7 miliardy korun. Úspory by tedy při zmíněných dvaceti procentech činily téměř 24 miliard korun,“ uzavřel Martin Slanec.