Zelené střechy v Česku zažívají boom, 9 z 10 projektů financuje soukromý investor

„Zelené střechy byly v České republice dlouho vnímány jako estetický, nikoli funkční prvek. Situace se však naštěstí postupně mění, především s potřebou řešit problémy v důsledku klimatických změn, trendem udržitelnosti ve výstavbě i větší podporou ze strany státu,“ říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). Především města s minimem zeleně čelí problémům s hlukem, znečištěným ovzduším, přívalovými dešti nebo efektem městských tepelných ostrovů. Zelené střechy mohou být pro města spásou.

Zelené střechy jsou nejen krásné, ale hlavně funkční a užitečné. „Zelené střechy fungují jako přírodní ekologická klimatizace. Okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a tím narušují jev městských tepelných ostrovů. Současně přispívají k tepelné stabilitě budovy, snižují tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření,“ vypočítává Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Díky rozšiřujícímu se trendu udržitelnosti ve výstavbě jsou zelené střechy vnímány jako normální a běžně dostupný prvek stavby, nikoli jako luxus.

Na devět soukromých střech připadá jen jedna veřejná, bohužel…

Ačkoli stát výstavbu zelených střech podporuje (v rámci programu Nová zelená úsporám), poměr střech vybudovaných z peněz soukromých a veřejných, je výrazně vychýlen k soukromému sektoru. „Na jednu veřejnou zakázku připadá přibližně devět soukromých zelených střech, ať už jde o majitele rodinných domů, administrativních objektů nebo developery,“ konstatuje Marcela Kubů.

„Domnívám se, že města a obce by výstavbu zelených střech na svém území měly podporovat více. Například rakouský Linec už v 80. letech přijal nařízení, že všechny ploché střechy nových budov musí být povinně ozeleněny. Dovedu si představit, že by takové nařízení platilo i v České republice,“ vysvětluje Jitka Dostálová z SZÚZ.

Ve městech by se mohla zazelenat nejméně pětina budov včetně paneláků

Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost a tím zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je 8krát až 10krát lehčí než běžný sypký substrát (zemina). Díky tomu střechu zatěžuje minimálně, navíc udržuje potřebnou vláhu. „Speciální hydrofilní minerální izolace dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro zeleň, ale díky retenční schopnosti i v horkých dnech vodu pomalu odpařovat a tím ochlazovat nejen konstrukci střechy, ale také zlepšovat mikroklima v jejím okolí,“ říká Marcela Kubů.

S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 procent budov v řadě měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů. „Skladby s minerální izolací jsou jednoduché na instalaci, údržbu a minimálně zatěžují konstrukci střechy. Ozelenit lze proto i starší střechy, kde původně nebylo počítáno se zátěží zelené střechy. Právě takových budov je v současných městech většina,“ doporučuje Marcela Kubů. Takto by se třeba mohla zazelenat všechna paneláková sídliště.

•••
Soutěž Zelená střecha roku je otevřená

Svaz zakládání a údržby zeleně letos pod záštitou Ministerstva životního prostředí pořádá již pátý ročník soutěže Zelená střecha roku. Cílem soutěže je seznámit laickou i odbornou veřejnost s možností ozeleňování střech i stěn budov jako součástí udržitelné výstavby, ochrany životního prostředí a návratu zeleně do sídel.

 Svaz zakládání a údržby zeleně (SZÚZ)

Svaz je dobrovolnou, nevládní, nezávislou zájmovou organizací, která byla vytvořena za účelem zvyšování vážnosti, kvality a významu zahradní a krajinářské tvorby v České republice. Od roku 2001 je SZÚZ členem mezinárodní profesní asociace ELCA ( European Landscape Contractors Association ).