Státní půjčky na bydlení pro mladé jsou jen plácnutí do vody, změnit se musí legislativa

Až dva miliony korun na nový dům a 1,2 milionu na nový byt. Tolik chce půjčit současná vláda v demisi mladým lidem do 36 let na pořízení vlastního bydlení. Úroková sazba by měla být o něco nižší než u hypoték poskytovaných komerčními bankami a doba fixace by se podle plánu mohla protáhnout až na 20 let. Na první pohled bohulibý plán však má hned několik závažných nedostatků.

Prvním je zvolená maximální výše státního úvěru. Předkládající ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová sice tvrdí, že necílí na Prahu či velká města, nýbrž na regiony. Ani tam by však maximální nabízená částka nemusela často stačit. Nové byty za milion korun totiž těžko seženete i v okresních městech, kde jejich cenu zvyšuje jejich nedostupnost kvůli mizivé výstavbě. Stejně tak postavit rodinný dům za dva miliony bude velmi obtížný úkol, zvlášť při současném rychlém růstu cen stavebních prací. Pokud navíc nevlastníte vhodný pozemek, tak se do tohoto limitu nevejdete vůbec.

Že je nastavená výše státní hypotéky dost malá, dokládá i průměrná výše hypotéky poskytnuté komerčními bankami. Ta na konci loňského roku vzrostla na 2,15 milionu korun, přičemž nad dvoumilionovou hranicí se drží nepřetržitě od listopadu 2016. V tom jsou data za celou republiku, tedy včetně regionů.

Pozitivní změnou oproti původnímu státnímu programu má být zvýšení půjčky až na 80 procent hodnoty nemovitosti. Oproti původním 50 procentům to progres je, ale jde pouze o dorovnání nabídky komerčních bank, které po výzvě České národní banky (ČNB) většinu hypoték poskytují do této výše. Otázkou tak zůstává, co kromě nepatrně nižší úrokové sazby nabízí státní hypotéka v porovnání s tou od komerční banky navíc.

Zásadním problémem zůstává objem peněz, který na tuto podporu plánuje vláda dát. Pro letošní rok počítá s 650 miliony korun, v dalších letech pak počítá s jednou miliardou korun. To je jen nepatrný zlomek z celkového objemu hypotečního trhu. Jen loni totiž komerční banky poskytly hypotéky za 224 miliard korun. Proto si myslím, že jde jen o plácnutí do vody, které žádný reálný význam mít nebude.

Pokud to současná vláda myslí s podporou bydlení pro mladé rodiny opravdu vážně, větší efekt by mělo něco jiného. Tím je urychlená změna legislativy, která umožní výrazné zkrácení povolovacího procesu nových staveb. Nyní se příprava většího bytového projektu táhne i celé desetiletí a nesmyslné byrokratické překážky navíc nový byt v konečném důsledku prodražují o stovky tisíc korun. Přitom jen větší přísun nových rezidenčních projektů na trh umožní zastavení současného růstu cen nových bytů.

Vláda, respektive poslanci a senátoři, by také měli odmítnout snahu ČNB zasahovat do kompetencí komerčních bank a pod praporem domnělé cenové bubliny na realitním trhu zpřísňovat podmínky pro udělení hypotéky. Komerční bankéři dokonce usilují o změnu zákona tak, aby se ze současného doporučení stal závazný pokyn. Přitom jejich dosavadní kroky, kterými komerčním bankám vnutili výrazné omezení hypoték, vedly a vedou k tomu, že se vlastní bydlení stalo nedostupným i pro střední třídu. Na tyto stovky tisíc rodin by měli zákonodárci myslet, až budou schvalovat novelu zákona o ČNB.

 RNDr. Evžen Korec, CSc., Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.