Praha získala novou rozhlednu: originální Doubravka vyrostla na Černém Mostě

Metropole má první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení Žižkovského vysílače. Doubravka, jak věž, která v posledním roce rostla na Černém Mostě, pojmenovali její autoři, není jen tak ledajakou stavbou. Je v mnoha ohledech jedinečná – originální konstrukcí, použitými materiály, tím, že pochází „z dílny“ světoznámého architekta i způsobem realizace.

Myšlenka obohatit Prahu 14 o rozhlednu se v roce 2013 zrodila v hlavě starosty této městské části, Mgr. Radka Vondry. Ten pro svou ideu nadchl privátní investorskou a inženýrskou společnost Landia Management s.r.o., která na území Prahy 14 realizuje například projekt nové rezidenční čtvrti Rajský vrch, a společně začali řešit, kdo představy promění v realitu. Volba koho oslovit byla díky četným referencím i svéráznému přístupu ke každému řešenému území rychlá a jasná – architekta Martina Rajniše a jeho Huť architektury.

Tři miliony korun za novou rozhlednu zaplatila Landia Management s.r.o., která dalším milionem korun financovala i přípravné fáze a koordinaci celého projektu. Všichni se navíc shodují i na aktivním přístupu veřejnosti, jež výstavbu podpořila dary v hodnotě bezmála půl milionu korun v podobě nákupu schodů s vlastními vzkazy.

„Mám velkou radost, že Čihadla, konkrétně kopec Horka, po zhruba roce těžké práce zdobí takhle proutěná kráska. Doubravku vnímám jako velmi silný symbol a novou dominantu městské části. Věřím, že svou neotřelostí bude lákat návštěvníky zblízka i zdaleka,“ říká starosta Vondra. Podle něj je Doubravka prvním krokem k rozvoji celých Čihadel, přesněji k jejich revitalizaci do podoby přírodního parku nabízejícího zázemí pro různé aktivity. „Vážím si toho, že zrovna u nás našel Martin Rajniš tu správnou inspiraci pro další své dílo,“ dodává.

Doubravka se otevírá takřka na den přesně od okamžiku, kdy byl před čtyřmi lety na břehu Kyjského rybníku vztyčen dvanáctimetrový prototyp oblouku budoucí rozhledny. Tři roky trvala pozorování a měření spojů a ohybu materiálu předcházející zahájení samotné, co do výšky dvojnásobné věže. Realizace pak zabrala celý rok. To je dokládá, že nová, veřejně přístupná rozhledna, které se obyvatelé Prahy dočkali po dlouhých více než pětadvaceti letech, je typickou ukázkou experimentální architektury. Byla navržena na konkrétní místo se stavebně-konstrukčními detaily, jež nejsou k vidění nikde jinde. „Experimentální samozřejmě neznamená nedotažená nebo nejistá. Máme propočítaný a vyzkoušený každý centimetr. Spíš jde o proces výstavby, kdy jsme skici a plány ověřovali až přímo na místě. Za větru, deště, mrazu nebo pražícího slunce," vysvětluje prof. ing. arch. Martin Rajniš, který spolu se svým týmem z ateliéru Huť architektury stál nejen za návrhem, ale i za realizací Doubravky. Vypořádat se museli se změnou tvaru tři podnoží, nedostatkem akátové kulatiny jako základního stavebního materiálu nebo s nepřístupností místa výstavby po několik měsíců. Výsledek je však naprosto přesvědčivý, což dokládají i nadšené reakce na sociálních sítích.

Rukopis Huti architektury se promítnul do podoby trojbokého jehlanu i do zvoleného materiálu. Převládá snadno obnovitelné, ale trvanlivé akátové dřevo (přes 7 kilometru kmínků, včetně odpadu), doplněných o modřínové a ocelové prvky. Nejvyšší bod věže se díky korouhvi tyčí do výše 23,5 metru. „Akát je z hlediska trvanlivosti ten nejlepší materiál, co jsme mohli použít. Ze zkušenosti vím, že hodně záleží na orientaci prvků v konstrukci, vodorovné odcházejí výrazně rychleji, těch tam máme minimum. Máme i vymyšlenou ocelovou podporu pod Doubravku, kterou tam za 15 let můžeme dát. Určitě nehrozí, že by v roce 2033 bylo místo Doubravky opět prázdné místo,“ doplňuje arch. David Kubík, jenž byl za výstavbu rozhledny v týmu Huti architektury odpovědný.

Městská část získá rozhlednu do vlastnictví v průběhu léta. Veřejnosti však bude Doubravka, k jejímuž vrcholu s podestou ve výšce 20 metrů vede 98 schodů, sloužit od 15. června. A to bez jakýchkoliv omezení, vyjma mimosezónního období od listopadu do března. V jeden moment může na vrcholu stanout devět osob.

Doubravka je pomyslným základním kamenem revitalizace oblasti Čihadla. Ještě letos započne obnova turistických tras, cyklotras a dalších komunikací. Součástí záměru je také osazení řady prvků drobné architektury, herních prvků pro děti, vznik odpočinkových, relaxačních nebo piknikových míst, zázemí pro občerstvení přímo u samotné rozhledny. Součástí tzv. Cesty k Doubravce je od podzimu také dětské hřiště, které bylo na podzim otevřeno v rezidenční čtvrti Rajský vrch.

MČ připravuje společně s Vysokou školou tělovýchovy a sportu Palestra návrh dlouhodobého rozvoje cenné přírodní rekreační zóny Čihadla. Jednou z hlavních dominant se do budoucna stane i připravovaný sportovní areál při ulici Ocelkova, který vznikne revitalizací nevyužívaných ploch. Propojením Čihadel a parku U Čeňku by měl do budoucna vzniknout jeden z největších lesoparků na území hlavního města. Cílem je nabídnout obyvatelům Prahy 14, turistům, příznivcům běhání nebo jízdy na kole atraktivní lokalitu nabízející pestré vyžití, relaxování, ale i poznání. I co do skladby flóry a fauny patří Čihadla k nejvíce podnětným místům na území hlavního města.

Na řadě aktivit spojených s revitalizací Čihadel se jako projektový nebo finanční partner podílí či bude podílet Landia Management. „Dlouhodobě se profilujeme jako partner veřejné správy a samosprávy u město a místotvorných projektů, včetně urbanismu celých čtvrtí. Vytváříme kvalitní prostor pro život, nejen pro bydlení. Sledujeme od počátku veřejný zájem a vztahy v řešených lokalitách. Součástí našich projektů je i kultivace veřejného prostoru, včetně krajinných dominant - například právě rozhledny Doubravka," dodává Kamil Hošták, managing partner Landia Management s.r.o., která má na území Prahy 14 v nabídce poslední byty na Rajském vrchu nebo stavební parcely v projektu Zahradní čtvrť Kyje. A další rezidenční projekty v přípravě.

A vzkaz na závěr přímo od Martina Rajniše? „Lidi, který přicházej k rozhledně, dostávají chuť na ní vylézt, je to cíl jejich cesty, a ta chuť rozhlídnout se po kraji nám možná nahrazuje staré pohanské obřady, jakési zvláštní spojení se zemí. My, národ neznabohů, a i v tom si s Čechy rozumím, se dostáváme na vrcholu rozhledny do jinýho rozměru života. Najednou cítíme, že jsme součástí široký krajiny, cejtíme v sobě poryvy svobody, poryvy odvahy, a to jsou věci, kterých je v Čechách hrozně málo."