Špatná zvuková izolace v bytě trápí více než 60 % Čechů

Hluk ale není problémem pouze starších panelových domů, v poslední době si na něj stěžují i majitelé bytů v novostavbách. Těm vadí především hluk, který se po domě šíří vzduchem - mluvené slovo, hudba, zvuky filmu, seriálů atd. Na vině může být použitá technologie (což je spíše problém starších bytových domů) nebo nevhodné řešení bytů - například sousedův obývák s televizí přiléhá k vaší ložnici. Většina novostaveb je přitom co do mezibytové akustické izolace konstruována přesně na hranici normy, která ovšem může být hluboko pod vyžadovaným komfortem.

Důležitým ukazatelem je v takovém případě tzv. vzduchová neprůzvučnost, tedy to, jak dokáže konstrukce bránit přenosu zvuku mezi místnostmi. Rozdíl je ovšem mezi laboratorní vzduchovou neprůzvučností, kterou výrobci často garantují (v odborné literatuře nebo u stavební dokumentace se s ní setkáme pod označením Rw), a váženou vzduchovou neprůzvučností (označovanou R’w). „Zatímco v laboratorních podmínkách se zkoumá přenos zvuku pouze skrze konkrétní konstrukci, realita je složitější. Existují totiž i další cesty pro přenos zvuku, například kolem příčky nebo dovnitř konstrukce a její boční stranou ven. Při instalaci vhodných dělících konstrukcí garantujících určitou zvukovou neprůzvučnost přitom stačí použít správné systémové komponenty,” říká Vojtěch Zítek, produktový manažer ze společnosti Rigips.

Pokud zvažujete rekonstrukci bytu nebo stavbu rodinného domu, v jehož sousedství hrozí zvýšený hluk například z dopravy, je nezbytné při stavbě vnitřních příček sáhnout po speciálních sádrokartonových deskách. „Ty akustické, určené právě pro zvukovou izolaci, jsou označené modrou barvou. Modernějším řešením jsou ovšem desky univerzální, například HABITO H, které v sobě spojují vzduchovou neprůzvučnost s protipožární odolností, impregnací do vlhkého prostředí, díky které není problémem ani použité v koupelně nebo dílně. Díky tomu jsou vhodné nejen do rodinných domů, ale i do škol nebo kulturních zařízení, kde dokáží odhlučnit jednotlivé učebny nebo sály,” vysvětluje Vojtěch Zítek.