Hypotéku nově nedostane 20 % domácností, lidé utíkají na venkov

TNBiz, 25.8.2018

Ekonomové očekávají, že hypotéky se stanou už na podzim pro řadu lidí nedostupnými. Centrální banka se chystá zvýšit úrokové sazby a omezená bude i výše půjček na maximálně devíti násobek ročního příjmu. Na hypotéku nedosáhne až 20 % českých domácností. S rostoucími cenami bytů ve velkých městech stoupá také počet lidí, kteří se raději stěhují za dostupnějším bydlením do okolních obcí.

Hypotéku si minulý měsíc vzalo nejméně lidí od roku 2016. Kvůli přísnějším pravidlům pro její získání a také razantnímu nárůstu cen nemovitostí. Podle některých ekonomů se dá ale očekávat, že na trhu s hypotékami bude v nadcházejících týdnech ještě hodně živo - od října totiž začnou platit pro hypotéky nová - a ještě striktnější pravidla.

"Celkové zadlužení nebude moci přesáhnout devítinásobek ročního příjmu žadatele, až 20 % domácností po říjnu už na hypotéku nedosáhne. Ta splátka zároveň nebude moci přesáhnout 45 % měsíčního příjmu," řekl TV Nova ekonom Lukáš Kovanda. Podle něj už Praha stává "Londýnem východu".

Průměrný příjem v Praze činí necelých 39 tisíc hrubého. Dosáhnout na hypotéku a na byt třeba v hlavním městě, kde jsou jejich ceny vyšponované na maximum, bude téměř nemožné.

Nejenže s průměrným pražským příjmem člověk za nových podmínek nedosáhne na hypotéku, která by mu stačila alespoň na 1+kk v novostavbě, peníze mu nebudou stačit ani na některý ze starších panelákových bytů, pakliže nebude mít našetřeno něco bokem. Byty 3+1 v panelácích vyjdou na 4 – 4,5 milionu korun.

"Pomohlo by, kdyby se stavělo více. V Praze chybí přes 20 tisíc bytů," prozradil ekonom Lukáš Kovanda. Za první pololetí se nových bytů v Praze začalo stavět zhruba 1 200.

Problémem pro developery, kteří by rádi stavěli víc, je ale v řadě českých měst byrokracie. Vyřízení povolení jim prý zabere i několik let.

Lidé utíkají z měst do satelitů

Zpřísňující se podmínky pro hypotéky a také vysoké ceny bytů ve městech jsou důvodem, že stále více lidí volí bydlení v satelitních obcích. Podle ekonomů je jejich rozrůstání jedním z fenoménů současnosti.

"Lidé zjišťují, že třeba i rodinný domek v dojezdové vzdálenosti za Prahou je vlastně vyjde srovnatelně jako relativně malý byt v centru Prahy," prozradil ekonom Kovanda. Satelitní města se poslední dobou rychle plní a v některých už tak dochází i prostory pro výstavbu nových domů.

"Například v roce 1998 měla obec asi 750 obyvatel, ten počet se držel téměř dvě století, v roce 1995 byl udělán nový územní plán a obec se od té doby rozrostla na 3 tisíce trvale žijících obyvatel. Museli jsme za poslední léta například navýšit kapacitu školy z dvou set na čtyři sta padesát žáků," prozradila starostka Velkých Přílep Věra Čermáková (STAN).

Stavební společnosti však na současný trend reagují. Například ve Statenicích na Praze-východ má vyrůst několik nových rodinných domků. Developeři slibují blízkost přírody a dostupnost města.

Na druhou stranu se však velká města potýkají s výrazným úbytkem obyvatel. Jedním z nich je Ostrava. Od začátku 90. let přišla o více než desetinu obyvatel. V roce 1992 měla 322 tisíc obyvatel, dnes je to 290 tisíc.

Úbytku obyvatel města čelí různě, většina z nich se snaží zlepšit kvalitu života. Města nabízejí například slevu na celoroční hromadnou dopravu nebo příspěvky při narození dětí, ani to však lidi ve městech mnohdy neudrží.