Babí léto na zahradě

S příchodem podzimu je nejvyšší čas na sklizeň ovoce a zeleniny, mnoho druhů totiž právě nese bohatou úrodu. Péči a lásku, kterou člověk celý rok vkládá do zahradničení, na podzim také sklízí. Čerstvá úroda bohužel vydrží pouze několik dní, proto je nutné ji průběžně zpracovávat, buď uskladnit anebo třeba zavařit.

V tomto období se na záhonech sklízí první druhy zeleniny jako hrách, fazole a rané brambory, což znamená, že přichází čas na vysazení pozdní zeleniny. „Nejdříve ze zahrady nebo záhonů odstraňte zeleninu, která již nenese další plody, odstraňte plevel a půdu vyčistěte. Zeminu dobře zkypřete, aby mohly nové rostlinky lépe zapustit kořeny, a doplňte zásobu půdního humusu, například organickým hnojivem FloraSelf Kravský hnůj s dlouhodobým účinkem,“ radí David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach. Poté se může začít s výsadbou druhů, které jsou vhodné do chladnějších měsíců.

Podzimní zahrádka

Na podzimní zeleninovou zahrádku se hodí například mangold, špenát, ředkvičky, čekanka a salát. Nasekaný mangold je nejen dokonalou přílohou, ale svými žlutými nebo tmavě červenými stonky je opravdovou pastvou pro oči. „Špenát je považován za nekomplikovanou doplňkovou zeleninu, která velmi dobře snáší nižší teploty. Pouze větrná místa mu nedělají dobře. Ředkvičky jsou známy svým rychlým růstem a částečně je možné sklízet je již 4 – 5 týdnů od výsevu,“ popisuje David Benda z Hornbachu.

Dále je možné vysít různé druhy aromatického listového salátu. Například čekanka je skutečnou podzimní klasikou, která vytváří velké hlavy s jemně hořkými listy. Díky obsaženým vitamínům a hořčině je prospěšná pro imunitní systém a zažívání. Rukolu a polniček lze také vysázet do žlabů a vysokých záhonů. Při nízkých teplotách by se měl salát v noci přikrýt vliesovou textilií. Na podzim se daří velmi dobře také fenyklu, hrášku a květáku.

Přišel čas sklizně

Každý druh potřebuje jiný způsob sklizně. „Plody bobulovin je ideální trhat co nejdříve ráno, a to se stopkami, protože tak vydrží déle. Zelenina se sklízí pozdě odpoledne, protože až po několika hodinách na sluníčku mnoho druhů odbourá přes noc nahromaděné dusičnany. Sloučenina dusíku a kyslíku obsažená v půdě je důležitá pro růst rostlin, pro člověka je ale při nadměrné konzumaci spíše zdraví škodlivá,“ radí David Benda z Hornbachu. Popadané ovoce je ideální shrabat pomocí vidlí s velkými pozinkovanými hroty, jinak by se mohla poškodit dužina. Otlačeniny a malé zářezy, stejně jako deštivé a mrazivé počasí, vedou u úrody k jejímu rychlému zkažení.

V tuto dobu vrcholí sezóna dýní, které lze zpracovat k jídlu nebo jako dekorace. „Špenát lze sklízet až čtyřikrát za zahradní sezónu, pokud se sklízí pouze jednotlivé listy bez růžiček. Čerstvě sklizený špenát by se měl zpracovat do několika málo dní, lze ho ale také až na šest měsíců zamrazit. Červenou řepu lze sklidit také jako baby řepu, ta má mimořádně jemnou chuť,“ radí odborník z Hornbachu. Sklizeň bílého zelí, brokolice, pórku nebo pastináku lze pozdržet, jelikož tyto druhy dobře snáší také nízké teploty.

Jak uskladnit ovoce a zeleninu

Ovoce vydrží nejdéle v chladné, tmavé místnosti s vysokou vlhkostí vzduchu. I tak je nutné ale většinu bobulovin co nejdříve zpracovat. Jablka a hrušky vydrží při správném uskladnění až do Vánoc.  Kořenovou zeleninu je ideální uložit do tmavého sklepu, mrkev naložená do písku vydrží i více jak půl roku. Stejně tak vydrží i kořenová petržel, celer nebo pastinák. „Kdo nemá pro uskladnění příliš mnoho možností, může kořenovou zeleninu skladovat po delší dobu pod zemí. Jednoduše se vykope jáma, která se vyloží pletivem jako ochrana proti hrabošům, a uložená zelenina se jednoduše zahrabe,“ radí David Benda z Hornbachu.

Plná spižírna jako od babičky

Tradice nakládání ovoce a zeleniny právě opět zažívá svůj rozkvět. Při uskladnění ve tmě a chladu si lze totiž dopřát požitek ze zavařeniny i po několika měsících. „Při zavařování je dobré se řídit radami našich babiček, například použité sklenice musí být před naplněním čisté a suché, vnitřní strana víčka musí být sterilizovaná, což zaručuje správné zakonzervování. Pokud víčka před použitím namočíte do vody, lépe přilnou ke sklenici,“ doporučuje David Benda z Hornbachu.

Ostružiny, vinná réva, klikva, brusinky a podzimní maliny, to jsou všechno bobuloviny, které dozrávají teprve až v září. Tyto druhy nejen krásně vypadají, ale jsou také plné vitamínů. Z čerstvých bobulovin se dá vyrobit marmeláda, sirup nebo třeba likér, čímž se uchovávají i pro pozdější konzumaci. Naložení zeleniny do octa nebo oleje je oblíbenou a známou metodou konzervace. Ocet nebo olej sklizenou úrodu vzduchotěsně uzavírá a navíc je nositelem chuti. Alternativou, která se hodí pro ovoce, zeleninu i bylinky, je sušení. Při tom se z potravin vysaje voda, což ztěžuje jejich napadení mikroorganismy.