Českému stavebnictví se stále daří, bytová výstavba ale sektoru v růstu příliš nepomáhá

České stavebnictví pokračovalo v růstu i v srpnu, kdy stavební produkce podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně reálně vzrostla o 11,9 procenta. Meziročně však stavební firmy zahájily o 5,9 procenta bytů méně. Velmi špatně na tom zůstává hlavní město, kde ČSÚ eviduje od začátku roku jen 1607 zahájených bytů v bytových domech.

Po rekordně nízkém přírůstku pouhých 20 bytů zahájených v červenci se v druhém prázdninovém měsíci sice situace zlepšila, ale jen zdánlivě. Ani 448 nových bytů, jejichž stavba podle statistiků začala v srpnu, totiž nedokáže kompenzovat předchozí mizerné měsíce a čtvrtletí. Pořád totiž nejsme ani na úrovni pololetních prodejů, které letos dosáhly 2452 prodaných nových bytů. Na jeden zahájený byt tak nyní připadá jeden a půl prodaného bytu. Není proto divu, že ceníky developerů stále více řídnou.

A to je letošní statistika zkreslená jedním projektem v Modřanech, kterému ČSÚ v květnu započítal rovných 800 zahájených bytů. Přitom v rámci tohoto projektu developer začal stavět zatím jen 250 bytů z první etapy. Z celkových čísel tak musíme odečíst minimálně 550 nezahájených bytů. Teprve pak získáme reálný pohled na bytovou výstavbu v Praze.

Že jde o pohled tragický, není potřeba zdůrazňovat. Něco málo přes tisíc zahájených bytů je opravdu extrémně málo. Aby se pokryla přirozená poptávka, bylo by nutné stavět minimálně 8000 nových bytů ročně. A vzhledem k zablokovanému stavebnímu procesu a nestavění v minulých letech, tak k dohnání deficitu by bylo potřeba stavět ještě více. Optimálně kolem deseti tisíc bytů každý rok. Projekty na to připravené jsou, bohužel zůstávají zaseknuté v nepřehledném povolovacím procesu mnohdy i dlouhá léta.

Doplácí na to hlavně zájemci o vlastní bydlení, protože extrémně nízká nabídka neschopná pokrýt poptávku vede k růstu cen bytů. Nepovolování velkých developerských projektů pak vede k tomu, že z trhu prakticky vymizely nejlevnější byty, které ještě pár let zpátky tvořily jádro nabídky. Nyní se i cena nejmenších garsonek vyšplhala do takových výšin, že na ně často nedosáhne ani střední třída.

Nové vedení města, které vzejde z povolebních vyjednávání, by proto nemělo otálet a vyřešení současné bytové krize by mělo vzít za jeden ze stěžejních úkolů. Ve spolupráci s developery, kteří na trhu působí dlouhá léta, by mělo město okamžitě odblokovat povolovací proces a umožnit stavbu více velkých konkurenčních projektů. V návaznosti na to je nutné připravit také nové rozvojové plochy, kde by se dalo stavět. Nejen v centru, kde drahé pozemky dovolí stavět jen drahé byty, ale také v okrajových částech města. Jen tam může vzniknout bydlení dostupné pro většinu Pražanů.

RNDr. Evžen Korec, CSc., Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.