Přehled nejdůležitějších daňových novinek pro rok 2019

Jiřina Kavková, 21.12.2018

I když daňový balíček teprve prochází legislativním procesem, již v tuto chvíli je zřejmé, že se podnikatelů v roce 2019 dotkne celá řada významných změn. Přehled těch nejdůležitějších připravili Ivana Vaňousová a Jan Kašpar, daňoví poradci KODAP.

Počínaje 1. lednem 2019 se především pro OSVČ v důsledku rozsáhlých změn zákonů o sociálním pojištění mění řada věcí. Zásadní novinkou je lhůta pro placení záloh na důchodové i nemocenské pojištění. Ty byly dosud splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce (tj. záloha za leden 2018 byla splatná od 1. do 20. února 2018). Nově musí být záloha zaplacena od prvního do posledního dne měsíce, na který se záloha platí. Záloha na leden 2019 tak bude splatná od 1. do 31. ledna 2019.

Zkrácení lhůty splatnosti záloh je současně kompenzováno tím, že při nezaplacení zálohy ve lhůtě se neplatí penále, jestliže plátce zaplatil zálohu do konce následujícího kalendářního měsíce. Přechodnou úlevou je, že záloha za prosinec 2018, která je ještě postaru splatná do 20. ledna 2019, se platit nemusí, čímž odpadne povinnost platit v lednu 2019 dvě zálohy - za prosinec a za leden. Dobrovolně se přesto prosincová záloha uhradit může, a to v období od 21. do 31. 12. 2018, tj. po splatnosti listopadové a před splatností lednové zálohy.

V lednu nemocenské pojištění za dva měsíce!

Průměrná mzda pro rok 2019 se zvyšuje na 32 699 korun. V důsledku toho se zvyšuje minimální výše zálohy pro hlavní činnost na 2 388 korun a pro vedlejší činnost na 955 korun. Stejně tak se zvyšuje minimální záloha na zdravotní pojištění na 2 208 korun. Pro rok 2019 se zvyšuje také minimální měsíční vyměřovací základ pro nemocenské pojištění na 6 000 korun, proto se zvyšuje pro hlavní i vedlejší činnost minimální měsíční platba pojistného na 138 korun. Pozor, nemocenské pojištění za prosinec ještě v původní minimální výši 115 Kč se musí zaplatit do 20. ledna 2019, jinak by mohlo dojít při splnění dalších podmínek i k jeho zániku. V lednu se tak musí uhradit nemocenské pojištění za dva měsíce.

Co se týče automatického zániku nemocenského pojištění, dochází zde ke zmírnění podmínek. Doplatí-li plátce dlužné pojistné do konce následujícího měsíce, potom se nemocenské pojištění zachová. Jestliže se tak někomu stane, že si nezvýšil trvalý příkaz a za leden 2019 uhradí nemocenské pojištění v původní nižší částce než 138 korun, potom má do konce února 2019 možnost chybu napravit.

Vyšší „školkovné“ i nutný příjem pro výplatu daňového bonusu

S účinností od 1. ledna 2019 dochází ke zvýšení minimální mzdy z nyní platných 12 200 korun na částku 13 350 korun. Minimální mzda je velmi důležitým údajem nejen pro pracovní právo, ale také pro daňové a pojistné zákony, jejichž některá ustanovení jsou na aktuální výši minimální mzdy velmi úzce navázána. Zvýšení minimální mzdy generuje od nového roku z pohledu zákona o daních z příjmů následující změny:

· Zvýšení příjmu nutného pro výplatu daňového bonusu – hranicí je šestinásobek minimální mzdy. Podmínkou pro výplatu daňového bonusu pro rok 2019 je tak roční příjem alespoň ve výši 80 100 korun. Mezi příjmy, které se do této hranice započítávají, patří pouze příjmy ze závislé a samostatné činnosti (nikoliv např. příjmy z nájmu). Pro nárok na měsíční bonus je nutný příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši alespoň
6 675 korun za měsíc.

· Zvýšení možné slevy na umístění dítěte – (školkovné) – za rok 2019 bude možné uplatnit v částce 13 350 korun za každé vyživované dítě.

· Zvýšení hranice pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů (např. starobních) – osvobozen je roční příjem do výše 48násobku minimální mzdy. Pro rok 2019 to znamená navýšení na 480 600 korun za kalendářní rok.

Zajímavé pozměňovací návrhy daňového balíčku

Z dílny opozice lze zmínit pozměňovací návrh poslance Kalouska na zrušení solidární přirážky. Ta byla totiž původně zavedena od 1. 1. 2013 pouze na omezenou dobu (do roku 2015), a to ke konsolidaci schodků veřejných rozpočtů. Vzhledem k dlouhodobému hospodářskému růstu a v jeho důsledku i k nárůstu daňových příjmů státního rozpočtu pozbyla však svůj původní význam a smysl.

Poslanci Stanjura a Fiala a další navrhují zrušení „superhrubé“ mzdy, čímž by došlo k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba sedm procent a ke zjednodušení a zpřehlednění daňového systému v oblasti daně z příjmů.

O něco větší šance na úspěch má návrh poslanců Stanjury, Munzara a Volného na zvýšení výdajových paušálů (uplatnění výdajů procentem příjmů ve výši podle druhu příjmů) na úroveň roku 2016 s cílem podpořit malé podnikání. Tomuto návrhu je totiž nakloněna i část vládní koalice. Limity výdajových paušálů by se dle návrhu měly zdvojnásobit. U OSVČ podnikající na základě živnostenského listu by se limit pro výdajový paušál zvýšil z původních 600 tisíc korun na 1,2 milionu korun.

Nový tiskopis k dani ze závislé činnosti pro roční zúčtování

Od roku 2018 je možné pro účely daně z příjmů ze závislé činnosti používat dvoustránkové tiskopisy. Původní čtyřstránkový byl totiž rozdělen do dvou samostatných tiskopisů obsahujících zvlášť prohlášení a zvlášť žádost o roční zúčtování. Nový tiskopis pro roční zúčtování použitelný za zdaňovací období roku 2018 byl zveřejněn na webových stránkách finanční správy. V papírové formě je tento tiskopis k dispozici na finančních úřadech od poloviny prosince 2018.

I nadále lze však využívat čtyřstránkový tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vzor č. 25 a vzory předchozí (na tři zdaňovací období). U zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění, je využitelný vzor č. 24 a 25. Pro daňové nerezidenty ČR není určen vzor nižší, než je vzor tiskopisu č. 25. Vzor tiskopisu Prohlášení č. 25 je i nadále dostupný v databázi daňových tiskopisů Finanční správy ČR pro zdaňovací období 2017.