Světový den boje s rakovinou: každý rok onemocní sto tisíc Čechů, jejich šance se zlepšují

Rostoucí čísla výskytu rakoviny nejvíc souvisí se stoupajícím věkem dožití. S vyšším věkem se pravděpodobnost výskytu této nemoci totiž výrazně zvyšuje. Z hlediska rozložení mezi pohlaví je onemocnění o něco častěji diagnostikováno u mužů než u žen.

Celkem v České republice s nějakou formou rakoviny bojuje více než půl milionu lidí. Nejčastěji jde o kožní nádory. Následuje rakovina tlustého střeva, kde Češi v porovnání s jinými zeměmi bohužel patří mezi „lídry“, tedy země s nejčastějším výskytem. Dalšími v pořadí jsou rakovina prostaty u mužů, rakovina prsu u žen (kde výskyt bohužel roste) a rakovina plic a průdušek (kde naopak výskyt klesá).

„Celkové náklady na léčbu rakoviny dlouhodobě rostou. Jestliže za rok 2013 šlo o 16 miliard, loni už to bylo 20 miliard, tedy o čtvrtinu více. Logicky to souvisí s častějším výskytem, ale také s novými technologiemi a léky. Je ovšem vidět výrazný pokrok, protože se stále prodlužuje průměrná doba přežití a významný podíl léčených pacientů se díky moderní léčbě daří zcela vyléčit,“ popisuje Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

„V léčbě nádorových onemocnění je zcela stěžejní, zda se podaří nemoc včas diagnostikovat. Šanci na vyléčení to zásadně zvyšuje. Pojišťovny se věnují edukaci a investují do preventivních vyšetření. Lidé mají například nárok na bezplatný screening karcinomu prsu od 45 let, tlustého střeva od 50 let. Screening rakoviny kůže či konečníku je součástí pravidelné komplexní prohlídky od 40 let. Od roku 2014 pojišťovny realizují i adresné screeningy, kdy lidem se statisticky vyšším rizikem, u kterých neevidují záznamy o preventivních vyšetřeních, posílají pozvánky. Samozřejmě také platí, že na bezplatné vyšetření mají nárok i pacienti mimo tato omezení, pokud mají dle zvážení lékaře zvýšenou rizikovost, například pro obdobná onemocnění v rodině a podobně,“ dodává Ladislav Friedrich.

Národní program mamografického screeningu (organizované preventivní vyšetření prsu) byl v ČR zahájen v roce 2002. V roce 2014 byl podpořen společným projektem ZP a MZČR spočívajícím v adresném zvaní na preventivní vyšetření. Za dobu existence screeningového vyšetření prsu bylo v ČR provedeno více než 7 milionů vyšetření prsu a diagnostikováno nádorové onemocnění u více než 37 tis. žen. Ročně je vyšetřeno více než 700 tisíc žen. U každé dvacáté z nich je detekováno nádorové onemocnění. Rakovinou konečníku nebo rakovinou tlustého střeva onemocní ročně cca 8000 pacientů a 4000 ročně zemře. U 55 % je onemocnění diagnostikováno v pokročilém stadiu, kdy naděje na vyléčení významně klesají. Národní program screeningu kolorektálního karcinomu byl v ČR zahájen v roce 2000 a v roce 2004 byl podpořen zařazením do projektu adresného zvaní. V rámci něj bylo za 3 roky pojišťovnami rozesláno více než 3,7 milionu pozvánek. Po obdržení pozvánky se na vyšetření dostavila cca pětina pozvaných. Detekováno bylo 5 000 karcinomů a 44 000 adenomů. Ročně je v rámci projektu vyšetřeno více než 4,5 tisíce mužů a žen a nádorové onemocnění je diagnostikováno u cca 10 % mužů a 6 % žen.

Rakovinou děložního čípku onemocní ročně 900 žen a téměř 400 žen na toto onemocnění ročně zemře. Národní screeningový program byl zahájen v roce 2008 a v roce 2014 podpořen zařazením do projektu adresného zvaní. Za dobu provádění screeningu bylo provedeno více než 15 milionů cytologií a podezření na nádorové onemocnění zjištěno u cca 40 tisíc pacientek.