Invalidních důchodců s duševní nemocí přibývá

TNBiz, 21.2.2019

Nejnovější statistiky ukazují, že v Česku rapidně přibývá invalidních důchodů přiznávaných na základě psychického onemocnění. Mezi invalidními důchodci je takových případů už čtvrtina. Vyplývá to z čísel zveřejněných Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.

Mezi lety 2015 a 2017 vzrostl počet vyplácených invalidních důchodů na základě psychiatrické diagnózy. Zatímco takový důchod pobíralo v roce 2015 necelých 94 tisíc lidí, v roce 2017 to bylo již skoro 101 tisíc.

"Skončily doby, kdy se většina lidí dostávala do invalidního důchodu kvůli nemocnému srdci nebo poruchám pohybového aparátu. Tyto příčiny ve statistikách stagnují, nebo dokonce klesají. Naopak skokově přibývá pacientů, které z běžného života vyřadila některá z duševních nemocí,“ řekl psychiatr Ivan Duškov pro portál Deník.cz. Duškov je spoluautorem Strategie reformy psychiatrické péče, kterou nechalo vytvořit Ministerstvo zdravotnictví.

Celkový počet invalidních důchodců se přitom nijak výrazně nemění, jejich počty ve stejném období rostly a opět klesaly v rozmezí 424 až 427 tisíc. Čísla na svých stránkách zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení.

Podle Duškova rostou i počty Čechů, kteří kvůli své duševní nemoci spáchali sebevraždu. To se ve většině případů stalo krátce po opuštění léčebny.

"Pravděpodobnost, že člověk spáchá sebevraždu, je u duševně nemocných až dvaadvacetkrát vyšší než u zbytku populace. Pětina pacientů to udělá v prvních 14 dnech po propuštění z léčení,“ přiblížil pro Deník.cz šéf bohnické psychiatrické nemocnice Martin Hollý.

Až polovina lidí s duševním onemocněním se potýká i s další nemocí. A nejsou to jen choroby duše, ale i těla. "Nejčastější souběžnou duševní poruchou u mužů s diagnózou schizofrenie byly poruchy způsobené užíváním návykových látek, u žen byly nejčastěji zastoupeny úzkostné poruchy. U mužů i žen s depresivní poruchou byla nejčastější souběžnou duševní poruchou některá forma úzkostné poruchy,“ popsala vedoucí projektu psychiatrička Barbora Kohútová z Národního ústavu duševního zdraví.

Mezi souběžné tělesné komplikace patří hypertenze, obezita a onemocnění štítné žlázy. Pětina pacientů se schizofrenií trpí dokonce dvěma a více tělesnými poruchami, přičemž tento počet roste s věkem. O něco vyšší číslo bylo u pacientů s úzkostnými poruchami. U deprese ale počet nemocných s více tělesnými obtížemi dokonce dosáhl jedné třetiny.

V boji proti psychickým poruchám má pomoci Strategie reformy psychiatrické péče, podle které postupuje Ministerstvo zdravotnictví. Klade si za cíl systémové organizační změny v psychiatrii, ale i omezení stigmatizace psychicky nemocných lidí a zvyšování spokojenosti pacientů s poskytovanou péčí.

Jednou z důležitých součástí je i vytváření Center duševního zdraví. K nynějším pěti, které fungují od minulého roku, by mělo přibýt dalších patnáct do letošního července.

"Služby Center duševního zdraví znamenají revoluční změnu v systému péče o duševně nemocné. Významně zvyšují její kvalitu, protože péče jde nově za pacientem, který se může léčit ve svém domácím prostředí a neztrácí tak kontakt s běžným životem jako dnes, kdy je léčen takzvaně za zdí,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.