České obce jsou o nebezpečí světelného smogu stále málo informované

Velká část českých měst a obcí nevyvíjí dostatek aktivity ke snižování takzvaného světelného smogu. Podle expertů je za tím především malá informovanost starostů. Světelné znečištění přitom snižuje kvalitu spánku, výrazně se to projevuje zejména v největších městech. Odborníci proto jejich obyvatelům doporučují instalaci účinné stínicí techniky. Výrazně s tímto problémem plánuje bojovat i stát pomocí dotačních programů, aktivně se vůči světelnému smogu staví také společnosti z energetického odvětví.

Hlavním zdrojem světelného znečištění je zpravidla zastaralé a špatně funkční osvětlení. A ačkoliv je světelný smog především v zimě velmi diskutovaným tématem, podle odborníků většina českých měst a obcí nevyvíjí dostatek aktivity, aby ho eliminovala. „Není to vyloženě nezájmem, ale spíše nevědomostí. I přes to, že návodů a pravidel pro ohleduplné moderní, chytré a plně funkční osvětlení, které zároveň svítí zdravěji než to minulé a také snižuje míru světelného znečištění a chrání tak více přírodu, už je k dispozici spousta. Starostové jsou zavalení spoustou povinností a často o téhle problematice ani netuší. Situace se však postupně lepší,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústav Akademie věd ČR. Souhlasí s ním i výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková. „V současné době mají obce velmi omezenou možnost, jak světelné znečištění řešit, a to považujeme za škodu,“ řekla.

Podle dat Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu přitom o nerušený pohled na hvězdnou oblohu přichází osm z deseti lidí na planetě. Světelné znečištění se podepisuje i na lidském zdraví, zejména na nekvalitním spánku. Hlavní vliv na to má modrá složka umělého světla, která potlačuje produkci hormonu melatoninu. Ten působí jako antioxidant, posiluje imunitní systém a přispívá ke správné funkci štítné žlázy, slinivky, vaječníků, varlat či nadledvinek. Sníženou produkcí melatoninu se kromě zhoršující kvality spánku zvyšuje i riziko kardiovaskulárních chorob, obezity, vysokého cholesterolu a rakoviny prsu. Světová zdravotnická organizace proto narušení biorytmů způsobené sníženou produkcí melatoninu nedávno prohlásila za karcinogen skupiny 2A, tedy za látku pravděpodobně karcinogenní pro člověka. Nepřímo sem tak zařadila i světelný smog.

V Česku je světelné znečištění nejméně koncentrované na Šumavě, v Podyjí či Beskydech, nejvíce se s ním naopak potýkají ve velkých městech. „Lidé zde světelný smog mohou eliminovat jen velmi těžko. Radíme jim proto nainstalovat alespoň kvalitní stínicí techniku, která do domácnosti nepustí prakticky veškeré záření zvenku, a dopřeje jim tak téměř absolutní tmu pro kvalitní spánek. Zároveň uzavře světlo v interiéru, takže snižuje světelné znečištění směrem mimo stavbu,“ řekl Jan Malysz ze společnosti Lomax, která se zabývá produkcí stínicí techniky. Podle Vladykové představují velký problém také světelné reklamy, osvětlení velkých parkovacích ploch či hal. „Je nutná úprava legislativy a u posuzování těchto staveb v rámci procesu stavebního řízení je nutné začít uvažovat o stanovení hygienických limitů na světlo, stejně jako je tomu v současnosti například u hluku,“ doplnila.

Dotační programy státu

Podle odborníků se v tuzemsku ročně utratí za zbytečné svícení okolo dvou miliard korun. Se světelným smogem chce proto bojovat i stát. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak již vypsalo dotaci 90 milionů korun na obecní lampy, které produkují minimum modrého světla. Resort životního prostředí pak v loňském roce vyčlenil 30 milionů na vybudování šetrnějších pouličních lamp v malých obcích, které se nacházejí v chráněné krajinné oblasti. Pomoci by to mělo také živočichům, i v jejich případě je totiž vlivem modrého světla potlačována produkce melatoninu, což negativně ovlivňuje jejich hormony, biologické hodiny, chování i přirozené aktivity.

„V obcích a městech se stává, že část světla směřuje i do míst, která být osvětlená nemusí, anebo vyloženě nemají. Často se používá osvětlení technicky nevhodné, zbytečně silné, zastaralé nebo málo účinné,“ uvedl k záměru resortu ministr životního prostředí Richard Brabec. Kromě toho ministerstvo životního prostředí rozšířilo také možnosti získání dotace na řešení, která umožní lidem v domácnostech světelnému smogu lépe čelit. „Dotaci v programu Nová zelená úsporám lze nově získat i na stínicí techniku. Z hlediska světelného smogu to tak ocení nejen uživatelé z velkých měst, ale také lidé z obcí, kde není snižování světelného znečištění hlavní prioritou,“ uvedl Malysz.

První úspěšné projekty

Dotační programy by měly více pomoci vzájemné provázanosti mezi státem a obcemi k eliminaci světelného smogu. Kooperace je přitom podle Suchana naprosto zásadní. „Světlo rozptylující se v atmosféře se šíří až 300 kilometrů. Z toho vyplývá, že jedna obec a jedna obecní vyhláška omezující světelné znečištění je sice pro noční životní prostředí dobrým krokem, nevyřeší to ale situaci, kdy se okolní obce rozhodnout svítit bezohledně, protože budou svítit i nad tu vzornou obec. Stát by si měl chránit národní parky a chráněné krajinné oblasti. Spolupráce s obcemi a ovlivňování toho, jak svítí do svého okolí, je proto nezbytná,“ uvedl Pavel Suchan.

Jednou z obcí, která se omezení světelného znečištění výrazně věnuje, jsou středočeské Hrusice. Jako první v Česku zde totiž byly nainstalovány takzvané biodynamické lampy, které září naplno, jen když někdo prochází. Během noci mění barvu světla a přizpůsobují se tak přirozeným cyklům přírody. Eliminaci světelného smogu se zabývají také firmy z oboru energetiky. Například v nabídce společnosti E.ON se již objevují moderní lampy konstruované tak, aby směřovaly světlo do prostranství pod sebou a zároveň zabraňovaly úniku světla do horního poloprostoru. „V návrzích a vlastních realizacích modernizací veřejného osvětlení velmi dbáme na používání vhodné teploty chromatičnosti světla z LED svítidel. Před nedávnem jsme rovněž instalovali první LED svítidla, jejichž světlo neobsahuje zdraví škodlivou modrou složku,“ uzavřela Božena Herodesová ze společnosti E.ON.