Spotřeba pěnového polystyrenu roste, brzdí ji ale zpřísnění požárních norem

Spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) v České republice meziročně vzrostla o 1,5  % na 61 tisíc tun. Na výsledku se podílel především dynamický růst českého stavebnictví. Výraznějšímu růstu spotřeby EPS bránilo zpřísnění požárních norem platné od srpna 2017, které zapříčinilo pokles využívání zateplovacího systému ETICS  s EPS o 15 %.

České stavebnictví dosáhlo v roce 2018 skvělých výsledků, když rostlo o 8,4 %. Spolu s celým odvětvím se zvýšila i spotřeba EPS, která zaznamenala 1,5% meziroční růst a dosáhla celkového objemu 61 tisíc tun. „Příznivé počasí vloni dovolilo prodloužení stavebních prací, pro které je nezbytné suché a teplé prostředí bez srážek. Dobré podmínky se přesto neodrazily na využití EPS v rámci zateplovacích systémů ETICS, kde jsme zaznamenali pokles o 15 %. Přisuzujeme to nepřiměřenému zpřísnění požárních norem v roce 2017. Přes pokles využití ETICS s EPS je polystyren stále nejoblíbenějším izolačním materiálem v Česku a na českých fasádách si udržuje 70% podíl. Popularita polystyrenu spočívá v jeho pevnosti, lehkosti a vysoké odolnosti, díky čemuž je již více než 50 let využíván k zateplování budov po celém světě,“ komentuje výsledky Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.

 
Zdroj: Statistiky Sdružení EPS ČR

Výsledky českého stavebnictví (+8,4 %) jsou výrazně lepší, než byla očekávání na začátku roku, a také lepší než ve zbytku Evropy. Evropské stavebnictví vloni rostlo jen o 2 % a samotná výroba plastů se dokonce propadla o 4,3 %. Dobré výsledky za Českou republiku souvisí s růstem ekonomiky a relativně stabilním výhledem na následující kvartály.

Zpřísnění požárních norem přineslo zdražení a prodloužení zateplovacích prací
„Nejvýznamnější a rozhodně vítanou změnou v oblasti požárně bezpečnostních požadavků na zateplovací systémy je sjednocení těchto požadavků pro novostavby i pro rekonstrukce,“ uvádí Zemene a dodává: „Úpravy však přinesly i svá negativa v podobě zdražení investice do zateplení a také prodloužení stavebních prací z důvodu nutnosti využívat větší podíl minerální vlny. Tento materiál je přitom až dvakrát dražší a v loňském roce se potýkal s častými výpadky dodávek na český trh.“
Norma ČSN 73 08 10 představuje kompletně přepracovaná pravidla pro zateplování budov. Na základě novely se mění šířka pruhů třídy reakce na oheň A1/A2 z 500 mm na 900 mm nad otvory a v místech založení, které zajišťují, že nedojde k šíření plamene zateplovacím systémem. „Právě oněch 900 mm je problematických a neúměrně přísných. Například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku stačí pruh minerální vlny 200 mm,“ vysvětluje Zemene.

Výrobci a zpracovatelé polystyrenu v Česku přistoupili k závazkům trvalé udržitelnosti
Rok 2018 přinesl i nové závazky v oblasti recyklace plastů. V návaznosti na Strategii EU k cirkulární ekonomice plastů z ledna 2018 vyhlásili členové asociace výrobců primárních plastů Plastics Europe dobrovolný závazek k prevenci a způsobu využití plastových odpadů pro zlepšení životního prostředí. Asociace zpracovatelů EPS zastřešených Evropskou asociací EUMEPS se k 30. září 2018 zavázala k vyššímu využívání EPS odpadů. Ve svém stanovisku z července 2018 doporučuje soustředit se mj. na základní příčiny vzniku plastových odpadů v mořích či jasné definování plastů na jedno použití.

„Aktivity našeho sdružení v Česku jsou cíleny na obě aplikace polystyrenu. Ve stavebnictví usilujeme o vracení neznečištěných odřezků z EPS desek k našim členům, kteří mohou tyto produkty znovu efektivně využít. U odpadních EPS z obalů např. od elektrotechniky se soustředíme na zlepšení informací o systémech třídění a omezování skládkování,“ uzavírá Zemene.