Politický a makroekonomický rámec: Zatímco ještě v červnu činil meziroční přírůstek spotřebitelských cen 1,2%, v červenci to bylo.

Týdenní zpráva
Investiční bankovnictví KB

Datum : 9.8.2002

      Makroekonomický rámec se v průběhu tohoto týdne nijak výrazně nezměnil. Inflační data potvrdila nevýznamnost cenových tlaků v české ekonomice. Přicházející data z reálné ekonomiky potvrzují naše obavy z negativního vlivu globálního vývoje, slabé zahraniční poptávky a silné koruny.

      

       Inflace nejnižší v historii České republiky

      

       Zatímco ještě v červnu činil meziroční přírůstek spotřebitelských cen 1,2%, v červenci to bylo pouhých 0,6%, nejméně za dobu existence České republiky. Hlavní příčinou je především vývoj cen potravin, které jsou meziročně o -6,5% levnější. Čeští spotřebitelé profitují i ze silné koruny, která se promítá do nižších cen dovážených statků. Ceny oděvů a obuvi jsou meziročně nižší o -2,6%; především meziroční posílení koruny proti dolaru a nižší ceny pohonných hmot udržují meziročně níže ceny v dopravě, v červenci o -3,8%.

      

       V samotném červenci ceny vzrostly o 0,5%. Struktura spotřebitelského koše byla v souladu s očekáváními. Jediným výrazným překvapením byl agresivní růst cen ve skupiny rekreace a kultura, a to o 5,0%. Jako každý rok došlo ke zvýšení cen rekreačních pobytů. Za růst mohou z velké části i tradiční červencové deregulace. Regulované ceny se zvýšily o 1,1%, a to především v důsledku deregulace nájemného. Cena čistého nájemného se celkově zvýšila o 8,8%. Kromě samotné deregulace nájemného zapůsobila i změna ve výpočtu nájemného. Více jsme zaplatili i za služby pošt a telekomunikací (o 1,1%), a to díky ukončení přechodného snížení poplatku za zřízení stálé bytové telefonní stanice.

      

       Agresivnějšímu růstu cen červencového spotřebitelského koše zabránil především propad cen potravin, a to o -2,6%. Vývoj cen českých potravin, respektive cen zemědělských výrobců je v naprostém souladu s vývojem cen těchto komodit v sousedních zemích (Polsko, Slovensko, Německo). Především již devátý měsíc v řadě klesají ceny masa (-2,1%), výrazný pokles v červenci zaznamenaly brambory (-39,4%), čerstvá zelenina (-15,2%) a ovoce (-6,1%). Již třetí měsíc v řadě pokračovalo snížení cen pohonných hmot (za červenec o -1,5%).

      

       Červencová data jsou v souladu s námi očekávanou dezinflační trajektorií. I když ve zbytku roku bude mít inflace tendenci mírně růst, a to především a pouze díky statistickým základům a meziročně vyšším cenám pohonných hmot, stále se bude nacházet hluboko pod cílovým koridorem ČNB. Prognózu ke konci roku ve výši 1,4%y/y ponecháváme nezměněnou.

      

       Česká průmyslová a stavební výroba začínají ztrácet

      

       Všechny v tomto týdnu zveřejněné indikátory popisující stav reálné ekonomiky začínají potvrzovat naše obavy z dopadu problémů světové ekonomiky na ekonomiku domácí, navíc v kombinaci s již mnohokrát citovaným nadměrným posílením české měny, kterého jsme byli svědky po celou první polovinu letošního roku. Průmyslová výroba vzrostla méně než se čekalo, stavební výroba dokonce poklesla, míra nezaměstnanosti se vyhoupla po třech měsících opět nad úroveň 9%.

      

       Průmyslová výroba v červnu vzrostla pouze o 1,3%, po očištění o rozdílný počet pracovních dnů v letošním a loňském červnu rostl průmysl tempem 3,5%, což je ovšem ve světle vývoje v zahraničí stále velmi slušná dynamika. Obavy však vyvolává vývoj průmyslových tržeb. Ty v červnu poklesly -2,6% (o -0,4% po očištění o pracovní dny), snížení bylo zaznamenáno poprvé od loňského prosince. Za celé první pololetí si průmysl polepšil o 4,5%, tržby se zvýšily o 1,9%.

      

       Slabým výkonem evropské ekonomiky v kombinaci se silnou korunou jsou postiženy především domácí soukromé a veřejné podniky, u nichž tržby v červnu poklesly o -12,9%, respektive o -8,0%. České podniky v zahraničních rukou jsou na tom o lépe. Jednak vystupují z velké části jako subdodavatelé zahraničních mateřských firem, jednak zahraniční vlastníci přístup na zahraniční trhy usnadňují. Tržby průmyslových podniků pod zahraniční kontrolou se zvýšily o 4,8%, z toho tržby z přímého vývozu o 13,6%.

      

       Stále častější signály potvrzující pesimistický výhled evropské ekonomiky minimálně na druhou polovinu letošního roku znamenají, že čeští průmyslníci budou slábnoucí zahraniční poptávce čelit i nadále. Prostor pro cenové zvýšení konkurenceschopnosti je díky vývoji kurzu koruny v první polovině roku vyčerpán, zvyšování necenové konkurenceschopnosti má také svoje limity. Příliv FDI a v této souvislosti i příliv technologií a know-how se díky celosvětově nepříznivému klimatu zpomaluje. Proti růstu průmyslu budou ve druhé polovině roku stát i vysoké statistické základy. Hlavně díky globálnímu vývoji přistupujeme ke snížení prognózy letošního růstu průmyslové výroby, a to na 4,0%(z 5,0%). Průmyslové tržby by měly růst tempem 2,0%.

      

       Jednoznačné zklamání přinesl výsledek červnové stavební výroby. Ta totiž zcela nečekaně poklesla, a to o -1,3%. Výsledné číslo nevylepší ani očištění o fakt, že v letošní červnu bylo o jeden pracovní den méně než v tom loňském. Po očištění byl zaznamenán pokles o -0,1%. Ztrátu dynamiky naznačuje i meziměsíční sezónně očištěný pokles o -1,8%. Červnový výsledek zatím nelze přeceňovat, neboť se jedná o velice volatilní ukazatel. Pokles byl důsledkem především poklesu objemu nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací, a to o -3,0%. Data začínají potvrzovat obavy, že loňskou investiční vlnu, za kterou stáli především zahraniční investoři, již má česká ekonomika za sebou. Za oslabením přílivu FDI stojí především stále neutěšivá situace v západní Evropě a pesimistický výhled minimálně na druhou polovinu roku. Pozemní stavitelství pokleslo o -2,7%. Výraznějšímu červnovému pádu zabránil vyšší objem stavebních prací ve formě oprav a údržby (+11,9%).

      

       Míra nezaměstnanosti se v průběhu července zvýšila na 9,2%,. Ještě v červnu činila 8,7%. Zvýšení míry nezaměstnanosti bylo očekávané. Každý rok se totiž v polovině roku hlásí na úřadech práce čerství absolventi. Letošní nárůst míry nezaměstnanosti však byl výraznější a tento efekt překonal. Podíl absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných se meziročně dokonce snížil z 13,2% na 13,0%. V průběhu července se počet nezaměstnaných absolventů zvýšil o 7 834. Celkový počet nezaměstnaných však vzrostl o téměř 25 tisíc osob. V ČR je tak již téměř 480 tisíc nezaměstnaných.

      

       Především zhoršující se hospodářská situace a výhled na zbytek roku pro evropskou a americkou ekonomiku znamená oslabení zahraniční poptávky po českém zboží a službách. Zároveň se snižuje i tempo přílivu přímých zahraničních investic a tvorba nových pracovních míst. Silná koruna nutí české výrobce zvyšovat produktivitu práce. Z krátkodobého pohledu je nejúčinnější řešení ve snížení počtu zaměstnanců. Chmurný výhled nás nutí ke změně prognózy. Ke konci letošního roku předpokládáme míru nezaměstnanosti na 9,5% (8,8% v předchozí prognóze).

      

       Státní rozpočet

      

       Vláda schválila hlavní rysy návrhu státního rozpočtu na rok 2003. Ten počítá s historicky nejvyšším schodkem ve výši 157,3mld CZK. Výdaje by měly dosáhnou 840,5mld CZK, příjmy pak 683,2mld CZK. Výdaje tak budou meziročně o 14,1% vyšší, příjmy naopak o jedno procento nižší. Rozpočet sleduje dvě priority: (1) příprava na vstup do EU, (2) podpora vzdělání a výzkumu. Výnosy získané z prodeje státního podílu v Českém Telecomu nebudou podle Sobotky rozpočtovým příjmem a budou použity na jiné než rozpočtové účely.

      Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.