Výrazný krok správným směrem: centrální úřad pro větší stavby

Výrazně urychlit povolování bytových domů a dopravní infrastruktury má nová vyhláška, kterou připravila pražská radní Hana Kordová Marvanová. Podle ní by vznikl speciální stavební úřad, který by mimo jiné posuzoval všechny stavební záměry s hrubou podlažní plochou větší než čtyři tisíce metrů čtverečních. Spadaly by tak pod něj všechny rezidenční projekty s více než zhruba 60 byty. Jde o výrazný krok správným směrem, který byl potřeba už dávno. Pokud by tu totiž centralizovaný stavební úřad zůstal, žádná bytová krize by v hlavním městě nenastala.

Argumenty pro zavedení tohoto úřadu jsou dvojí: jednak odborné i politické. Začnu těmi prvními. V Praze nyní existuje 22 stavebních úřadů, které rozhodují o záměrech investorů. Místní stavební úředníci nejčastěji řeší drobné stavby a přestavby, jen občas jim na stole přistane náročnější projekt. Je přitom jasné, že je rozdíl rozhodovat o rekonstrukci rodinného domu nebo o výstavbě rezidenčního projektu s několika stovkami bytů. To první zvládne skoro každý, u druhého se často zapotí i zkušený odborník. Není divu, že jejich rozhodnutí často provází spousta nedostatků, kvůli kterým je nadřízený magistrátní odbor vrací zpět k přepracování.

Považuji proto za nesmyslné, aby v každé městské části museli sedět špičkoví stavební úředníci zběhlí v povolování velkých staveb. Zcela jistě bude postačovat centralizovaný stavební úřad, který by koncentroval odborníky s největší praxí v povolování staveb. Vydělaly by na tom i stávající stavební úřady, které jen horko těžko shání odborníky a místa odborných referentů zůstávají dlouhou dobu prázdná.

Vybavit tento centrální úřad nejmodernější technikou pak bude nepochybně jednodušší, levnější a rychlejší, než tuto techniku dodat do všech dvaadvaceti stavebních úřadů. Bez ohledu na to, že i ony si lepší techniku odpovídající jednadvacátému století zcela jistě zaslouží.

Pokud jde o ono politické hledisko, tak centrální stavební úřad dokáže lépe odfiltrovat nejrůznější zájmy lokálních politiků, kteří na boji proti jakékoliv nové výstavbě často postavili své politické kariéry. V současnosti tak často prostřednictvím tajemníka městské části či přímo tlačí na úředníky stavebního úřadu, aby rozhodli podle jejich přání. Úředníci, kterým výši jejich odměn stanoví právě tajemník, pak nemají moc snahu nevyhovět. Toto by zavedením centrálního stavebního úřadu odpadlo.

Je sice jasné, že městská část by měla mít možnost vyjádřit se k záměrům připravovaným na jejím území, ale na druhou stranu nemůže donekonečna blokovat stavby, které jsou významné z celoměstského hlediska. Nejde jen o byty, ale také potřebné silnice či jinou důležitou infrastrukturu. Obzvlášť, pokud s nimi počítá i platný územní plán. Personálně poddimenzované místní stavební úřady by naopak díky nové vyhlášce získaly dostatek času na povolování drobnějších věcí, které jsou podstatné z místního hlediska, ale celoměstský dopad nemají velký.

Podobný princip už dávno funguje ve zdravotnictví, kterým by se v tomto ohledu mělo stavebnictví inspirovat. Drobné a jednoduché zákroky provádí regionální nemocnice a na komplikované operace míří pacient do nadregionálního specializovaného centra. Stejně by to mělo platit i pro stavební investory.

Zavedení centrálního stavebního úřadu, po němž volám už léta, je jeden z nejrychlejších způsobů, jak odblokovat zaseknuté povolování staveb, kvůli kterému mimo jiné výrazně zdražují nové byty.

RNDr. Evžen Korec, CSc., Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.