Trápí vás bolest hlavy, nebo je to migréna?

Podle mezinárodní klasifikace lze bolesti hlavy dělit na skupinu primárních a sekundárních bolestí. U primárních bolestí neexistuje žádná vyvolávající příčina ani žádné onemocnění, které by bylo s bolestí hlavy v přímé souvislosti. Sekundární bolesti hlavy mají naopak prokazatelnou příčinu a jsou příznakem nějakého organického onemocnění, úrazu hlavy nebo krku, nebo jsou vyvolané například chemickými látkami. 

Z hlediska výskytu výrazně převažují primární bolesti hlavy. Řadíme mezi ně tenzní bolest hlavy, migrénu nebo například méně častou tzv. clusterovou bolest hlavy.  Výskyt primárních bolestí hlavy s věkem klesá, sekundárních bolestí hlavy naopak přibývá. Vždy je ale nutné odlišit primární bolest hlavy od sekundární, která může znamenat zdravotní problém, nebo dokonce ohrožení na životě.

Tenzní bolest hlavy postihne někdy během života až 80 % lidí, a to jak ženy, tak muže. „Jedná se o tupou tlakovou, někdy svíravou bolest na temeni, ve spáncích nebo v čele. Provází ji pocit přecitlivělosti až pálení na temeni a zvýšené napětí šíjových svalů a svalů v oblasti lebky. Záchvaty trvají minuty až dny. Nejčastější příčinou jsou psychické faktory, jako je například stres, přepracování či nedostatek odpočinku,“ říká MUDr. Marek Hakl, primář Kliniky algeziologie a preventivní péče Medicinecare v Brně. Tyto bolesti mají odlišný charakter než migréna – tenzní bolest není tak silná a neznemožňuje vykonávat běžné denní aktivity. K bolesti hlavy může vést i nedostatečný příjem vody.

Migréna je oproti tomu charakterizována jako ostrá, pulzující bolest střední nebo těžké intenzity. Obvykle trvá 4–72 hodin, ve většině případů je provázena nevolností, ve 30 % pak zvracením a řadou dalších nepříjemných příznaků. „Součástí záchvatů je také přecitlivělost na zevní podněty – světlo, hluk nebo pachy.  Migrenóznímu záchvatu u zhruba 20 % pacientů předchází tzv. aura, která ovšem může přetrvávat i ve fázi bolesti. Nejčastější bývá aura zraková ve formě rozmazaného vidění, jiskření či různých svítících obrazců, nebo naopak výpadku zorného pole,“ vyjmenovává MUDr. Marek Hakl. Méně se vyskytuje aura sluchová (zvonění v uších, pískot, oslabený sluch), čichová (pachy typu kouř, spálenina), mravenčení či brnění v končetinách nebo v obličeji, výjimečně i poruchy řeči či ochrnutí. Při migréně se může vyskytnout jediný typ aury nebo jejich kombinace. Mechanizmus vzniku migrény je komplexní, zahrnuje genetické, anatomické, fyziologické a farmakologické faktory působící v mozku. V řadě případů lze určit spouštěče migrény – od hormonálních změn přes stres, atmosférické vlivy, poruchy spánkového režimu, dietní chyby až po senazorické podněty. Je známo, že migréna se v některých rodinách vyskytuje po několik generací v širokém příbuzenstvu (až 70 %). Ženy jí trpí zhruba třikrát častěji než muži.

Při léčbě tenzní bolesti hlavy nebo slabších až středních záchvatů migrény většinou postačí klid, odstranění příčiny stresu a včasné užití běžného analgetika v dostatečné dávce (např. paracetamol, ibuprofen). Lze použít také kombinovaná analgetika. Z volně prodejných léků je to například Migralgin®, jehož výhodou je, že využívá kombinaci tří účinných látek – paracetamolu, kyseliny acetylsalicylové a kofeinu, což zesiluje jeho účinnost a také zkracuje dobu nástupu účinku. Přípravek je vhodný pro dospělé a děti od 12 let. Užívají se jedna až dvě tablety až 3x denně zapité dostatečným množstvím vody nebo rozpuštěné v malém množství vody. „V případě, že jsou migrenózní záchvaty silné intenzity, vyskytují se 3 x a vícekrát za měsíc a trvají více jak 48 hodin, je doporučována návštěva lékaře. Citlivým jedincům se také vždy doporučuje vyhýbat se známým spouštěčům migrény. Z rehabilitačních technik má často dobrý efekt fyzioterapie, akupunktura, meditace nebo cvičení,“ doplňuje MUDr. Marek Hakl.

Zdroje:

1. Mastík, J.: Primární bolesti hlavy. Interní medicína pro praxi 2010; 12(3): 152–154. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/03/09.pdf 

2. Medová, E.: Migréna – Diagnostika a akutní terapie záchvatů. Neurologie pro praxi 2004, 4: 222-225. Dostupné z:

https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2004/04/09.pdf

3. Marková a kol.: Bolesti hlavy – Novelizace 2010. Doporučené postupy pro praktické lékaře, 2010. Dostupné z: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-2008-2012/bolest-hlavy-2010.pdf

4. Keller, O.: Tenzní bolesti hlavy. Neurologie pro praxi 2003; 2: 69-71. Dostupné z:

https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2003/02/06.pdf 

5. Společnost pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy (Czech Headache Society) – org. sekce České neurologické společnosti JEP. Dostupné z: http://www.czech-hs.cz/laicka-verejnost/otazky-a-odpovedi/ktery-druh-bolesti-hlavy-je-nejcastejsi/

6. Marková, J.: Tenzní bolesti hlavy. Medicína pro praxi 2006; 2: 80-82. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2006/02/07.pdf

7. Waberžinek, G.: Migréna. Interní medicína – mezioborové přehledy, 2003; 8-11. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2003/11/16.pdf

8. Nouzová, A.: Bolest hlavy „z trochu jiného pohledu“. Dostupné z:

http://imunologie.cz/wp-content/uploads/clanky-Bolest-hlavy-z-trochu-jineho-pohledu.pdf 

9. Jakubíková, H.: Bolesti hlavy – 1. diel. Paliatívna medicína a liečba bolesti 2009; 2(2): 65-68. Dostupné z:

http://www.solen.sk/pdf/b19166933a2b89f783a307b59341d1e3.pdf

10. PIL přípravku MIGRALGIN. Datum revize textu 6. 6. 2018

11. Sacks, O: Migréna. Vydání první. Praha: dybbuk, 2012. ISBN 978-80-7438-051-8