Jaké jsou stavební kameny domácností budoucnosti

To říkají výsledky výzkumu inovačního centra Accenture "The Dock", jehož zpráva „Putting the Human First in the Future Home“ (Člověk v popředí domácnosti budoucnosti) kombinuje detailní globální kvalitativní výzkum s kvantitativním výzkumem a zkoumá chování či zvyklosti lidí i to, jak nově vznikající technologie ovlivňují jejich identitu a motivace – a především obavy, které přitom vznikají.

Domácnost budoucnosti je založena postojích – ne na technologii

• Život doma je pro lidi stále důležitější: polovina dotazovaných (50 %) tam nyní tráví více času než před pěti lety; jen jeden z osmi (13 %) říká, že nyní doma tráví času méně.
• To se napříč trhy liší, přičemž nejvyšší podíl lidí, kteří si myslí, že nyní tráví doma více času, je v Brazílii (65 %). Zato v Číně budou doma pravděpodobně trávit méně času než v jakékoli jiné zemi (43 %).
• Na otázku, jak by respondenti popsali svůj domov, 62 % zvolilo možnost „pohodlný/útulný“. To platí ve všech zemích kromě Indie, kde 51 % odpovídajících volilo jako první přívlastek „čistý“.
• Více než sedm z deseti respondentů (71 %) použilo výraz „uvolněně“ při popisu, jak se doma cítí. To platí zejména v severských zemích, kde svůj pocit takto popsali čtyři z pěti dotazovaných (78 %).

Claire Carroll, portfolio ředitelka inovačního centra Accenture Dock, řekla: „Domácnost budoucnosti by měla být zaměřena především na člověka. Vyvíjet přesvědčivou nabídku pro domácnost budoucnosti je významnou příležitostí. V této oblasti existuje ještě velký potenciál dobýt zatím nevyužité trhy. Úspěch ale vyžaduje, aby výrobci přemýšleli o produktovém designu, segmentaci a zacílení zákazníků jiným způsobem.“

S nově vznikajícími technologiemi přicházejí i nové obavy 

Výzkum také identifikoval několik oblastí obav týkajících technologií v domácnostech. Jako největší problém vidí respondenti to, že se díky chytrým přístrojům cítí více připojeni, ale také více izolováni.

Na dotaz, co technologie přináší, spolu napříč geografickými oblastmi a demografickými skupinami soupeří výroky „jednoduchost“ a „lenost“, vyhrává zde ale „jednoduchost“. Více než 70 % lidí uvádí, že jim technologie v domácnosti usnadňují život – od přípravy jídel a objednávání potravin online po ovládání klimatu a prostředí v domácnosti. Pro téměř polovinu respondentů (43 %) technologie v domácnosti také znamenají, že budou línější, protože bude řada věcí, které budou moci udělat bez toho, aby opustili pohodlí pohovky.

Účastníci průzkumu spíše souhlasí s pozitivními výroky o technologiích – více než sedm z deseti (71 %) uvádí, že díky nim je jejich život jednodušší a téměř šest z deseti (57 %) tvrdí, že jsou díky technologiím v lepším kontaktu s okolím a jejich život doma je zábavnější. Téměř polovina respondentů po celém světě si však myslí, že technologie mohou být rušivé (46 %). Polovina se shoduje na tom, že technologie mohou být překážkou sociálních interakcí (50 %). Tento názor je nejrozšířenější v Evropě (62 %), v USA (66 %) a v Austrálii (65 %), oproti tomu v Japonsku se s ním ztotožňuje pouhých 14 % respondentů.

Příležitost je tady a teď

Jako budoucí vlastníci nemovitostí a potenciální zákazníci chytrých domácností jsou klíčové mladší generace. Mnoho výrobců ale chápe obavy této skupiny z technologií jen omezeně. Aktuálně se ale jeví jako příležitost spotřebitelé, kterým je 65 let a více.

• Nejmladší respondenti zastávají nejvýrazněji negativní postoj k tomu, jakým způsobem technologie ovlivňují jejich životy. Téměř polovina (49 %) respondentů ve věkové kategorii 18 až 34 let se obává, že jsou na technologiích příliš závislí, 43 % těchto respondentů se rovněž strachuje, že o nich chytré přístroje v jejich domácnosti vědí příliš mnoho. Racionalizace obav spotřebitelů ve věku 18 až 34 let bude pro strategii návrhů produktů budoucnosti zásadní.
• Naopak nejpozitivnější skupinou, která technologiím důvěřuje, jsou lidé ve věku 65 let a více – což je přesně ta část trhu, kterou mnoho technologických společností zanedbává. Tato skupina vidí chytré přístroje tak, že jim usnadňují život (62 %), jako větší zábavu (51 %) a prostředek ke kontaktu (51 %). Jejich obavy z izolace kvůli technologiím jsou menší než v ostatních skupinách (53 %). Pouhých 31 % z této věkové kategorie vnímá technologie tak, že jsou kvůli nim líní a jen čtvrtina (25 %) má obavy z návykové povahy technologií, což je nejnižší podíl ze všech věkových kategorií.

„Pro domácnost budoucnosti neexistuje jednotné řešení, ale je třeba navrhovat takové produkty pro chytrou domácnost, které budou mít dlouhou životnost. Firmy musejí lépe porozumět chování svých zákazníků. To znamená pochopit jejich postoje v různých životních etapách, to, co pro ně myšlenka domova vlastně znamená a lépe vyhodnotit jejich mnohdy překvapivé chování doma,“ uzavírá Claire Carroll.

„Rozvoj chytré domácnosti spěje k centralizovanému ovládání topení, osvětlení či zastínění oken, ale i stahování plátna pro videoprojekci nebo ovládání hlasitosti zvuku z audiosystémů. Fragmentace a nekompatibilita by přinášely jen další náklady, komplikace a větší složitost,“ říká Andrej Hronec ze společnosti Audiopro. „Jednotlivé komponenty je v tomto směru naopak účelné spojovat do inteligentních funkčních celků, které jsou ovládány z jednoho centrálního bodu a fungují na jedné platformě“, dodává.

Protože lidé nyní tráví doma mnohem více času než kdy jindy, je třeba, aby výrobci začali jednat a lépe pochopili příležitosti. Multidisciplinární tým Dock centra, který spolupracuje s Accenture Research a Fjord, poznatky analyzoval a rozvinul teorii osmi přístupů, které pomáhají vysvětlovat chování v domácnosti budoucnosti.