6 věcí o kompostování, které by měl znát každý zahrádkář

„Založit nebo nezaložit kompost?“ takovou otázku by si jistě kladl i Hamlet, kdyby propadl zahradničení. Pokud si tuto otázku právě pokládáte, věřte, že správná odpověď je „kompostovat!“ Obavy z toho, že se o kompost budete muset komplikovaně starat a on na oplátku uštědří specifický odér po celé zahradě, klidně hoďte za hlavu. Tato představa je jen zažitý mýtus.

1. Jak s kompostováním začít?

V první řadě vyberte pro kompost správné místo. „Na kompostér by mělo doléhat přímé slunce, dopadat déšť a ze všech stran proudit vzduch. Při kompostování jsou důležité žížaly a ostatní živý materiál, proto jim umožněte snadný přístup do kompostu, například kompostem bez dna anebo použitím podložky z propustného materiálu,“ doporučuje David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach.

2. Výběr správného kompostéru

Dalším úkolem je vybrat správný kompostér. Čím větší zahradu máte, tím budete produkovat více kompostu a je tak vhodnější větší kompostér. „Zamyslete se a zkuste odhadnout, jaké množství kompostu budete s největší pravděpodobností vytvářet. Podle toho můžete vybírat menší s objemem okolo 300 litrů anebo větší, které mají objem až 800 litrů,“ vysvětluje David Benda z Hornbachu.

Ideální pro středně velké až velké zahrady je lehce smontovatelný, otevřený stavebnicový kompostér ze dřeva. Lze jej velice snadno sestavit díky zástrčkovému systému, který v případě potřeby zaručuje snadnou a na prostor nenáročnou přepravu. Boční větrací otvory zajišťují cirkulaci vzduchu a vlhkosti. Další variantou jsou kompostéry ze stabilního plastu. Jsou odolné proti povětrnostním vlivům a díky dostatečným vzduchovým průduchům a tmavé barvě, která mimořádně dobře pohlcuje teplo, dokážou vytvořit ideální podmínky pro kompostování.

3. Jak kompostér naplnit

Pokud máte vybrané vhodné místo, a na něm čeká zbrusu nový kompostér, můžete se pustit do jeho naplňování. Jak začít? „Na dno umístěte malé větvičky a slámu, kompost tak nebude zapáchat. Dobrého výsledku kompostování dosáhnete, když při plnění budete dbát na to, aby se suchý materiál dobře promíchal s mokrým. Tím se vytvoří vyrovnané klima, které kompost potřebuje, aby se stal dobrým hnojivem,“ radí David Benda z Hornbachu, „Provzdušňování prostřednictvím malých větviček a slámy je účinné, ale není dostačující. Počítejte s tím, že se časem nevyhnete kompletnímu překopání kompostu a jeho konstrukce by tomu měla být přizpůsobena.“ Zrání kompostu se také urychlí pomocí urychlovače kompostu.

4. Co do kompostu dávat a co ne

Některý biologický odpad do kompostu patří, jiný tam zase nepatří. Jako jednoduchý návod může sloužit následující tabulka:

„Trávu a listí vždy promíchejte se zeminou, pomůžete tak drobným živočichům odvádět v kompostu dobrou práci,“ radí David Benda z Hornbachu.

5. Pozor na sucho a vlhkost

Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Nadbytek vody vede k uhnívání a nepříjemnému zápachu. Sucho zase naopak komplikuje kompostovací procesy. „Kompost je příliš suchy, pokud povrch získá našedlou barvu a téměř se přestane rozkládat. V takovém případě je nejlepší ho pokropit dešťovou vodou. Další možností je překopání a přidání vlhkých komponentů,“ říká David Benda z Hornbachu. „V případě opačného problému, pokud je kompost nadmíru vlhký, zamezte zbytečnému zatékání vody do kompostu, například vybudováním ochranné střechy. Do vlhkého kompostu přidávejte především listí, slámu a suchou zeminu a naopak se vyhněte ovoci a zelenině, ty pouští vodu.“

6. Kdy začít hnojit

„Pokud se kompostu dobře daří, můžete se těšit na první úrodu přibližně po 9 týdnech kompostování. Počítejte ale s tím, že takto čerstvý kompost poslouží pouze pro mulčování. Potřebné zralosti dosáhnete asi až po 10 měsících. Že je směs připravená na hnojení poznáte tak, že získá tmavě hnědou barvu a příjemnou lesní vůni,“ popisuje David Benda z Hornbachu.