Změnou legislativy ke snadnější recyklaci polystyrenu

Evropa každoročně vyprodukuje zhruba 25,8 milionu tun plastového odpadu. Z toho pouze necelých 30 % se shromáždí k recyklaci. Kolem 31 % evropské produkce naopak skončí na skládkách, kde může negativně ovlivňovat životní prostředí.

V České republice může nastat problém mj. u pěnového polystyrenu na zateplování budov. „Máme největší spotřebu polystyrenu na počet obyvatel v celé Evropě a jeho obliba i spotřeba u nás neustále roste. Vzhledem k tomu, že životnost EPS ve stavebnictví je kolem 50 let a hojně jím zateplujeme již od 70. a 80. let, musíme být na nárůst odpadního pěnového polystyrenu připraveni,“ varuje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.

Recyklace pěnového polystyrenu má smysl

Přirozenou výhodou pěnového polystyrenu je přitom právě jeho plná recyklovatelnost. Obce však musí svým občanům oddělené ukládání polystyrenu umožnit a co nejvíce usnadnit. Jedním z dalších problémů je drahá logistika, neboť polystyren obsahuje 98 % vzduchu a vozit vzduch je velmi nákladné.

V neposlední řadě je problémem nízký poplatek za skládkování v ČR, což nemotivuje k recyklaci. Na skládkách tak končí okolo 54 % celkového objemu odpadního polystyrenu, zatímco pouze 27 % z něj se recykluje. Zahraniční zkušenost z Německa či Rakouska přitom ukazuje, že recyklovat či jinak energeticky využít lze až 95 % odpadního EPS.

Právě navýšení poplatků za skládkování by pomohlo omezit množství odpadů putující rovnou na skládky, které jsou v současné době často na svém objemovém maximu. Zvýšila by se tak motivace obcí i jejich obyvatel k větší recyklaci odpadu. S legislativní změnou navýšení poplatku by přišla i další motivace, a to recyklační sleva pro obce, které dosáhnou splněním vytyčeného recyklačního cíle.